Nadja

Pro mě bohužel nepochopený film, Nadja je pěkná ženská i film je i dobře zrežírovanej a atmosféra je výborná, ale já celý film nějak nepochopil a celý se to táhlo, některý scény mi přišlo že za nima stojí přímo Lynch, ale necítil jsem to kouzlo. Černobílá barva tomu filmu pomohlo. Nevím jak se k tomuhle filmu vyjádřit. Mě se líbil ale prostě je dost nepochopený hlavně pro mě. Proto musím dát jen 2*. (14.01.2012)

zaujímavý vysoko artový a hlboko nezávislý romantický upírsky príbeh s hororovými prvkami z produkcie davida lyncha (ktorý si tu vystrúha aj cameo) má silný (skoro až nepatričný, pretože je mainstreamový) soundtrack plný dobrých skladieb, zvláštnu ľahko surealistickú atmosféru (alebo sureálno expresionistickú, akoby sme sa nachádzali vo svete, ktorý je bratrancom sveta kabinetu doktora caligariho), veľmi netradične riešenú formálnu stránku (rozkockovaný obraz v pasážach upírčenia), pozoruhodný casting a niekoľko nesmierne vydarených režijných a režisérskych nápadov - nohužiaľ však scenár je akýsi kostrbatý a má niekoľko zásadných chýb; napriek tomu veľmi dobrý film s upírskou tematikou a pozoruhodná adaptácia/variácia/interpretácia (hlavne po genderovej stránke a tak trochu možno aj po freudovskej) draculu, hlavne keď si vezmeme, že v tom istom roku vzniklo interview a dva roky predtým coppola; (19.08.2013)

Může být nějaká představa ještě víc vzrušující a sexy než je skloubení pojmů "David Lynch" a "vampýrismus"? Lépe tenhle snímek snad ani nelze popsat. Postmoderní snová záležitost ze současného světa, v němž se pohybuje upíří rodina s výstřední upírkou Nadjou (dokonalá kráska rumunského původu Elina Löwensohn) a taky roztržitý van Helsing (kdo jiný než Peter Fonda, mimochodem díky takto zvolené roli a postavě mi tenhle film nevím proč nějakým způsobem částečně odkazoval a připomínal Wendersův opus Nebe nad Berlínem), jeho synovec s jeho manželkou Lucy a další. Film není zase tak surreálný jako díla mistra Lynche (však jej také nerežíroval, pouze produkoval), má mnohem víc narativní strukturu, což ale vůbec není na škodu. Nosným prvkem je černobílá dokonalá vizuální stránka (spolu s výborně zvolenou hudbou, Portishead sednou), která převádí temné reálie ve filmu znázorněného světa do mimořádně přitažlivé roviny a je úžasně zvrhlým umocněním celého dekadentního vyznění. Ano, svět ukázaný v tohle filmu je mimořádně temné, vyprázdněné, tiché a depresivní místo, které je ale tak přitažlivé a vzrušující, že mu žádný správně dekadentně založený divák neodolá. Spojení s temnotou zde vyvolává pocit hlubokého uspokojení a vnitřního klidu. Takže u mne jednoznačně plný počet. Jedná se ovšem o vysoce niternou a pocitovou záležitost, takže hodnocení můžou být ledajaká, záleží na rozpoložení a nátuře každého diváka. Jinak se divím, že tenhle snímek nemá mnohem kultovnější status, protože předpoklady pro to má víc než dokonalé. 10/10 (28.03.2011)

S těmito Lynchovskými úlety to mám složité - záleží na rozpoložení, s jakým k filmu usedám. U Nadji bohužel očividně nebylo příznivé. Chápu, co se na tom někomu může líbit, mně to dneska vyloženě nesedlo. Scházel mi tu ten nepopsatelný element, kvůli kterému miluju díla, která David sám režíroval, od Mazací hlavy po Mulholland Drive. Přišlo mi to, jako kdyby se Michael Almereyda snažil čarovat bez znalosti kouzelnických zaříkadel. (21.05.2010)

Možno je trochu symbolické, že som pred NADJOU zhliadol ZÁVISLOSŤ ( THE ADDICTION ). Oba snímky uvedené v rovnaký rok, len mesiac medzi nimi. Mal Abel Ferrara večeru s Davidom Lynchom, alebo naopak? NADJA na to išla romantickejším a nostalgickejším spôsobom, kým ZÁVISLOSŤ trochu pridala na bizarnosti. Oba snímky sa ale môžu pochváliť tajomnom a neotrelým pohľadom na upírčinu. (19.02.2023)