Říše vlků

Strata pamäti, strata tváre, strata identity, vedecké pokusy, psychohalucinácie, masový vrah, sekta, drogy, teroristi, vlci. Všetko fajn, aj keď asi trochu veľa. Dve nezávislé dejové linky, ktoré do seba (světe div se) s pribúdajúcim časom celkom bezbolestne zapadajú. Ale padla kosa na kameň pri voľbe režiséra. Nahon je sice dobrý klipár, ale ináč rutinér bez zmyslu pre tvorbu príbehu a nebodaj atmosféry. Upršaný Paríž a depka-hudba ešte nič neznamenjú. Celý čas sa ide záberu k záberu, riešia sa triviality, dialógy zväčša bláboly a dôležité posuny v deji prichádzajú len tak, náhodne. Ale koniec ma celkom potešil, celý ten zmetok vyjasnil a rýpavy pocit straty času sa na chvíľu vytratil. 50% (17.01.2006)

Nemyslím si, že by to byl až takový shit. Samozřejmě to měl být nejdrsnější, nejtemnější a nejkomplikovanější thriller... na světě, kdy tlak na zuby pily je až místy neskutečný. Na druhou stranu Renovi ten knír slušel, deště bylo dosti a možná byl i pravý a kovové schodiště jednoznačně bylo jak ze Silent Hill. Tudíž krásný průměr. (23.03.2016)

Ze začátku se mi zdál námět tohoto filmu celkem zajímavý, že by další vyšinutý zločinec? Bohužel jsme brzy přišel na to že je vše úplně jinak. Podle mě příliš překombinovaný děj, ve kterém se převlékají kabáty raz dva a divák si nemůže být ničím jist. Bohužel ke škodě tvůrců se jim nepodařilo diváka těmito fígly k filmu přilákat. Je to v podstatě nezajímavé a takové „prázdné“, bez nějakého výrazu. (08.07.2007)

Říše vlků - film s dobrým nápadem, dobrými herci, dobrou atmosférou... A taky film s mizerným scénářem. První hodina byla fajn, pořád se něco dělo a já byl zvědavý, jak spolu souvisí oba dva rozehrané příběhy: Pátrání mladého poldy-sympaťáka, který si coby pomocnou ruku přivolal frajerského důchodce-maniaka Jeana Rena, a část s Annou, která má pocit, že v jejím životě není všechno takové, jaké se zdá. Příběhy se proťaly a já si říkal - OK, pořád dobré. Pak přišel jeden zvrat (no, dejme tomu), druhý (zbytečný), třetí (zbytečnější)... A skvělá scéna na točitém železném schodišti, po níž podle mě Říše vlků měla (a taky mohla) skončit. Nestalo se a scénáristé se mě rozhodli pozvat ještě na výlet do Istanbulu, kde se odehraje úplné finále - je sice efektní a na záběry pouště se pěkně kouká, ale jakoby přišlo z naprosto jiného filmu. Nakonec tedy dávám Vlkům čisté tři, čili lehčí nadprůměr. Purpurové řeky to nejsou, ale duchaprostá krávovina naštěstí také ne. (11.07.2010)

Další zmatený francouzský pokus o drsnou americkou kriminálku. Několik linií se tu dlouho tluče, některé scény jsou vyloženě k smíchu, smysl sotva dávala aspoň knižní předloha. Nervní kamera, neustálý déšť (tedy s výjimkou tureckého finále), minimum scén odehrávajících se za denního světla, klipový střih. Forma je v pořádku, ale obsah se naprosto rozsypal (30%). (15.07.2007)