Říše vlků

Jean Reno svým talentem na špatné filmy nezklamal ani tentokrát, je na něj spoleh  Film s příběhem, který by v rukou kdekoho byl zajimavý, zde pohřbený neuvěřitelnou béčkovoustí. Kombinace žánrů by nevadila,kdyby to pan režisér uměl natočit,nebo aspon něco kdyby uměl. Bohužel , neumí, a tak je snímek špatný a ještě horší, a nejhorší je na něm po alespoň normálním začátku neuvěřitelně tupý konec, hodný skutečně máločeho. Dávám 20% a to mi ještě přijde že sem zbytečně velkorysý. (01.01.2009)

Francouzské filtry a klipovitá režie jsou sice fajn, avšak scénárista předvádí něco nepopsatelně strašného. Změť několika příběhů, spousta prázdných a nic neříkajících odkazů, dějové zvraty jsou absolutně nepochopitelné a celek je jeden velký zmatený bordel. Akce je minimum a když už na nějakou dojde, tak ji hravě přebije dunivě uřvaná elektronika. Vůbec všechny akčnější pasáže jsou neuvěřitelně špatně nasnímané a nepřehledné. Nepochopím, jak mohl Nahon takhle spadnout. Polibek draka byl totiž docela fajn, avšak tohle je už skutečně moc. Ani tu deštivou Paříž se mu nepodařilo vykreslit dobře a atmosféra je celkově taková neslaná nemastná. Reno je tu jen jako hvězda - on sám nepředvádí prakticky nic. Velice zbytečný film, řekl bych... (30.04.2006)

Kdyby se jednalo o klasické béčko, mohlo být hodnocení lepší. Tady snaha o béčku určitě nebyla a také to tak dopadlo. Těch kombinací bylo opravdu dost a film tak přišel o nálepku – francouzský temný thriller. A ta bouřka po několik večerů za okny, opravdu zbytečná kulisa. No, nějak to proběhlo a dalo se na to dívat. Ale kdo vymyslel ten konec? (13.03.2018)

Říše vlků - film s dobrým nápadem, dobrými herci, dobrou atmosférou... A taky film s mizerným scénářem. První hodina byla fajn, pořád se něco dělo a já byl zvědavý, jak spolu souvisí oba dva rozehrané příběhy: Pátrání mladého poldy-sympaťáka, který si coby pomocnou ruku přivolal frajerského důchodce-maniaka Jeana Rena, a část s Annou, která má pocit, že v jejím životě není všechno takové, jaké se zdá. Příběhy se proťaly a já si říkal - OK, pořád dobré. Pak přišel jeden zvrat (no, dejme tomu), druhý (zbytečný), třetí (zbytečnější)... A skvělá scéna na točitém železném schodišti, po níž podle mě Říše vlků měla (a taky mohla) skončit. Nestalo se a scénáristé se mě rozhodli pozvat ještě na výlet do Istanbulu, kde se odehraje úplné finále - je sice efektní a na záběry pouště se pěkně kouká, ale jakoby přišlo z naprosto jiného filmu. Nakonec tedy dávám Vlkům čisté tři, čili lehčí nadprůměr. Purpurové řeky to nejsou, ale duchaprostá krávovina naštěstí také ne. (11.07.2010)

Vypadalo to, jako když pejsek a kočička vařili dort. Kdyby se to jmenovalo Purpurové řeky 3 nic by se nestalo. Styl Purpurových řek se mi nelíbí, ale komu jo směle do toho. Jedině mě pobavilo to tajné znamení šedých vlků, takovéhle krávovinky jsem dělal někdy ve třetí třídě základní školy. A navíc je to zbytečně dlouhý. (10.04.2006)