Quillerovo memorandum

Klasické dílo svého žánru posunuté do blíže neurčené doby na přelomu padesátých a šedesátých let vyniká pozoruhodnou psychologií postav, nápaditostí a spádem děje, i tématem, které pojednává. Zachycuje zdařile i složitost a nesnadnost denacifikace někdejšího západního Německa v jeho nejvýchodnější výspě - Západním Berlíně. Kvalitu tohoto britského díla zvyšuje i jeho pozoruhodně propracovaný otevřený konec. Herecké výkony v duchu proslulé britské racionality a sebeovládání charakterizují všechny představitele hlavních mužských rolí - Segala, Guinnesse i někdejšího stálého bergmanovského herce Maxe von Sydowa; dále dokreslují pozoruhodnou úroveň tohoto "pokleslého" díla. Upozornil bych i na fascinující výkon tehdy 24leté rakouské herečky Senty Bergerové, která i dnes poprávu patří mezi klíčové postavy současného německého i rakouského divadla a filmu. MEMORANDUM i více než čtyřicet let po své premiéře prokazuje svou životaschopnost a přesvědčivě naznačuje neoddiskutovatelné přednosti klasického dobrodružně špionážního filmu před současnými thrillery a akčními filmy všeho druhu. (03.05.2009)

Plytký nudný příběh, který obsahuje spoustu zbytečných scén a nelogické psychologie postav. Mohl to být špionážní film jako víno. Spíš to na mě ale působí tak, že se snímek natočil jen proto, že filmařům zbyly kostýmy a peníze z jiného filmu. Tedy zřejmě režisérův pes přes noc splácal scénář a šlo se natáčet. Jenom psychopat Max von Sydow a krásná Senta Berger stojí za hvězdičku. (23.06.2013)

Jako kluk jsem měl možnost vidět ve vysílání tehdejší ČST. Film ve mě tenkrát zanechal velice dobrý dojem. Prostě jeden z nemnoha filmů na které se nezapomíná. Nyní musím bohužel hodnocení snížit. To, co se mi zdálo tenkrát strašně napínavé mě nyní připadalo nechtěně komické. V šedesátých letech hodně aktuální a slibný námět špionážního příběhu odhalování nacistických válečních zločinců a jejich současných přisluhovačů bohužel zabíjí nedostatek napětí v místech, kde by mělo být. Strhující a šokujícího finále, které se vyloženě po celou dobu stopáže nabízí, se bohužel nedostaví. Ale i tak velice slušný špionážní thriller. (24.04.2009)

Poněkud jiný špionážní film, než na jaké jsme zvyklí. Nejde o akci, zběsile se zde nestřílí, a když se honí auty, tak spíše z hecu mezi kolegy. Zajímavé je, že ten film si drží i druhý plán (a až se mi to trochu rozleží v hlavě, myslím objevím i třetí), což bývá málokdy, většinou se zde jde rovnou na věc a jen se hledá, kdo je čí tajný agent a odkud může přijít hrozba. Na rozdíl třeba od šíleně nudných le-carreovek, zmateně se motajících v kruhu, tady velkou roli na vyznění filmu hraje skoro až snová atmosféra - jako bychom snad ani v Berlíně 60. let nebyli, a jako by ta hrozba novodobého nacismu byla jen zlým snem. Hodně tomu přihrávají i ty filtry, které měly kamery mířící na Sentu Berger, přece jen byla v té době spíš plno, než štíhlá, a taky bylo potřeba jí rozzářit oči a šperky. George Segal hraje svého agenta sice také jako poněkud neposlušného floutka a jeho skvělé bonmoty mne bavily celou první polovinu filmu, aby pak následně přišel na to, že až takový machr vlastně nebude, protože opakuje a zopakoval chyby svého předchozího kolegy. Nehrála mi tam jen jedna věc, totiž, že ho nezabili, ale i ta je uspokojivě vysvětlena. A ten konec mne dostal. Čekal jsem to, ale nečekal jsem to zakončení takto otevřené. "Možná ne všechny. Většinu." Atmosféře a decentnímu pojetí velmi dobře sekunduje kamera, výprava a hudba, jen střih mi občas přišel mírně ukvapený, ale celkově mne film i přes vlastně banálnost historky držel od začátku do konce a rád se na něj podívám znovu. Btw - když si uvědomím to děsivé proroctví, že se neonacisti chtějí infiltrovat do nejvyšších vládních pozic a odtud zase činit Německo silným a sjednocovat Evropu, tak při současném dění v EU mne až mrazí. (08.03.2019)

Velice dobrá špionážně-thrillerová záležitost se zručnou Andersonovou režií, sympatickým Segalem, neskutečně slizkými Sydowem a Guinnessem a pohlednou Sentou Berger. Quiller má spád a švih, příběhu nechybí nic, scénář má chytrý a plný inteligentních (!) dialogů, atmosféra filmu je více než okořeněna Barryho hudbou... V paměti utkví hlavně skvělá scéna vyslýchání, jízda tím nádherným červeným porsche a příjemně nejednoznačný konec. Jak já bych tenhle film chtěl vidět v dabované verzi s Eduardem Cupákem. (14.08.2010)