Ve službách papeže

Film, který patří mezi ty, které čím víckrát vidím, tím více se mi líbí. Film disponuje opravdu úžasnými herci v hlavních rolích, ale velmi šťastně jsou obydlené i menší postavy. Papež Julius II nebyl pravděpodobně příliš dobrý duchovní vůdce a jeho odkaz patří spíš k těm stránkám historie papežství, které značně oslabují duchovní autoritu tohoto úřadu, ale jako válečník, dobyvatel a milovník umění byl velmi zručný a prospěšný. Pro Michellangela byl dokonalým partnerem. Provokujícím, zneklidňujícím tyranem. Rex Harrison ale propůjčuje svému Juliovi II (kromě zalepenosti, dětinskosti, umanutosti, ješitnosti) chmurně laskavý humor, životní nadhled a nostalgii (zvlášť v nádherné závěrečné pasáži filmu). Michelangelo je jaký Michelangelo umělecky byl - téměř nadlidsky nadaný a navíc zde disponuje tak značnou dávkou charismatu (charisma propůjčené Hestonem se téměř dá vážit a prodávat na kila), nicméně jeho sebestřednost a téměř naprostá nepoužitelnost kdekoliv jinde v životě, ho činí sama sobě nebezpečným. Lekce, kterou si oba titáni udělují je však překvapivě přívětivá a příznivá a připomíná tu chvíli, kdy lidé objevili, že úderem dvou kamenů lze ...někdy....vykřesat oheň. Obě pyšné osobnosti vycházejí ze svého souboje se svou vlastní lekcí pokory a víry, která je možná ještě větším zázrakem než strop Sixtinské kaple (a že se mi nějak líbí!!!!) Příběh je ozdoben velmi velmi dobrým scénářem, který si vystačí s nemnoha postavami, s nemnoha lokacemi, s nemnoha složitostmi v ději. Vše, co a kdo se ve filmu objeví má svou funkci a objasňuje motivaci hlavních dvou postav. (03.08.2007)

Film nejen o géniovi a vzniku jednoho mistrovského díla, ale také o složitém vztahu dvou velkých mužů, k jejichž vzájemnému respektu, porozumnění a uznání vedla spletitá cesta. Ústřední myšlenka ovšem tkví ve snaze přiblížit a vyzdvihnout umění, jakožto věčný oblouk klenoucí se skrze čas a zastřešující celou lidskou civilizaci. Vpravdě vznešená myšlenka. (08.12.2012)

„Ó, skutečně šťastný je náš věk, ó požehnaní umělci, kteří si zaslouží takové pojmenování, neboť díky nim jste za svého života měli možnost být u zdroje takové krásy, jež rozzářila ponuré světlo vašich očí a umožnila vám zcela zřetelně vidět náročný, podivuhodný proces vývoje jedinečného umělce: pro jejich slavná díla je uctíváte a oslavujete, to díky nim vám z očí spadla páska, která zakrývala váš zrak i mysl a vrhala vás do temného stínu, díky nim jste objevili závoj falše, který halil temnotou krásné komnaty intelektu. Za to vše poděkujte Bohu a pokuste se Michelangela ve všem napodobit.“ - to napsal Giorgio Vasari a zfilmoval Carol Reed. (07.04.2024)

Pokud budete sledovat Ve službách papeže s vědomím, že jde o adaptaci knihy; máte rádi historickou beletrii, budete spokojeni. Ale přestože nejde o životopisný film, tak se tvůrci/autor od historických dat téměř neodchýlili. Papež Julek II., který miluje umění, ale platit se mu za něj moc nechce, je zde líčen jako svéhlavý muž, který se snaží přimět Michelangela, geniálního, ale svérázného umělce, aby stvořil dílo, které přesáhne slávu Říma. Film začíná jako dokument, kdy se dozvíme některá fakta o Michelangelovi. Což je skvělý nápad, který by se mi líbil u všech podobných filmů. Tvůrci tak zasadili příběh o tom jak vznikala výmalba stropu Sixtinské kaple do kontextu, takže divák lépe chápe, proč byl Michelangelo tak nespokojený, když dostal za úkol vyměnit dláto za štětec. Charlton Heston i Rex Harrison se svých rolí zhostili skvěle, scénář obsahoval dialogy, ve kterých bylo nemálo silných myšlenek, ale především z nich byl patrný zajímavý vztah mezi postavami. Lépe by vynikly v komornějším pojetí; byla by to skvělá divadelní hra, ale i tak je Ve službách papeže velmi kvalitní film a těch 138 min. uteklo překvapivě rychle. (05.02.2021)

Konečně jsem to viděla! Možná je dobře, že až teď, kdy už mám za sebou návštěvu Sixtinské kaple. Ve všech možných publikacích, hlavně průvodcích, psali, že nikdy nebudete dostatečně připraveni na šok, jaký Vám kaple způsobí. Takže já jsem byla na šok připravená, a přesto přišel! Ty roky dřiny, které tam Michelangelo zanechal, ta energie, jeho víra, pokora před Bohem, která mu ovšem nebránila stát si za svým před náměstkem božím na Zemi, Michelangelův opravdu titánský duch, já to ani neumím popsat - to vás prostě totálně uzemní! Myslím, že film toto výborně vystihuje. Líbí se mi i naučný úvod do Michelangelova díla a nemám pocit, že se ve filmu nic neděje - vždyť sledujeme vznik určitě největšího uměleckého díla na světě! Charlton Heston Michelangela nehraje, on jím prostě je...Musím se podívat ještě minimálně jednou, tohle je po dlouhé době zase film, pro který mi pět hvězdiček nestačí. Doporučuji knížku Deník blázna Michelangela. Aktualizace: Tak jsem se znovu podívala, a ne jednou a na komentáři nic neměním, dodávám jen, že nejsilnější scénou je pro mě noční komorní scéna až intimní rozmluvy Michelangela s papežem v kapli na lešení pod stropem. Nádhera! Umělý historicky naprosto nepodložený ženský element pro mě naprosto zbytečný... (29.03.2012)