Krokodýl Dundee v Los Angeles

Já jsem asi divnej, když se koukám na zdejší hodnocení, ale mě se i trojka líbila. Není to tak povedené jako jednička a dvojka, ale i tak je to prima zábava. Nějaké momenty jsou sice nevýrazné ale těch výrazných je víc. A samozřejmě ta zábava je zde spíše kvůli strejdovi Jackoovi. Vlastně kvůli němu dávám takové hodnocení. (18.03.2006)

Ahoj Miku! Ahoj Jacku! Kde máš loď? Tam. U dna. Kde se tam vzala? Stáhnul ji krokodýl. Stáhnul ji? A jak byl velkej? Takhle! --------------Tendence třetích dílů, ať navazujích okamžitě či po dvaceti a více letech, bývají spíše směrem dolů. Krokodýl mě ale nezklamal. Drží si stále svou laťku humoru a jistého kouzla osobnosti, které má už jen Indiana Jones a James Bond. (07.12.2010)

,,Dotkneš se mě a vymlátim z tebe všechny prachy co máš!'',,To je fér!''PRÁSK!,,Tady těch patnáct babek!'' Pokračování po letech nedopadají vždy moc dobře (to my začalo docházet až v posledním roce po shlédnutí mnoha takových pokračování, která jsem viděl jako malý), a tohle není vyjímkou :( bohužel. Přidání postavy (toho syna) samo o sobě nemá větší význam a přidání další postavy (toho kámoše) taky o moc větší ne. Paul Hogan si začal hrát na detektiva v zákulisí filmu (to je to, co se mi na tom líbí) a že by to nějak navazovalo na předchozí díly, to ne. Ale nevadí mi to, jelikož i tak jsem to mnoho let pokládal za nejlepší díl série. Asi jsem si to neměl pouštět znovu:(    ,,Bojí se američani krys?'',,Hmm... ano. Proč se práš?'',,Tamhle jedna je!'' (10.04.2022)

Odpustil bych bolavé klouby, obličej zvrásněný jak Mount Kosciuszko ve Sněžných horách či otupělé ostří obřího nože, avšak je-li otupělé ostří vtipu, pak není místo pro shovívavost. Wincer předložil vyplněný mustr klasického rodinného filmu, ovšem bez jakékoliv přidané hodnoty. Nenápadité, neoriginální, snad jsem i chvílemi čekal, že se ozve Axel Foley Theme od Harolda Faltermeyera. Ono taky co je to za dobrodružství, když Dundeemu hrozí, že ho spíš pokouše Tyson než krokodýl.. (14.07.2014)

Tenhle film jsem poprvé viděl před dávnými lety v multikině Galaxii, poprvé jsem na vlastní uši vyzkoušel Dolby Surround zvuk a vlastně poprvé jsem i v něčem takovém jako je multikino (vysílají několik filmů najednou! úžasné!) byl. Film možná není zase taková bomba, ale já se při něm výborně bavil. Vtipných scén je tu požehnaně a Dundee v L.A. funguje i jako takové symbolické rozloučení Paula Hogana se stříbrným plátnem. (12.02.2006)