Obsahy(1)
Pohled do historie Čechů sepsal František Ringo Čech, režijně ztvárnil Eduard Sedlář v Prozatímním Čechově Divadle. Jiráskovy Staré pověsti české - povinná četba všech českých dítek školou povinných! Takže každý z nás jistě alespoň něco málo tuší o životě našich dávných předků a jistě také o jedné z těch dávných událostí, jakou byla Divčí válka - vězte však, že ne všechno, co Jirásek napsal a ve školách nás učili musí být pravda! Tato hra je tím důkazem. Úsměvná parodie na známou pověst o dívčí válce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (113)
František Ringo Čech nezklamal.. V době, kdy napsal tohle dílko ještě stála kvalita za něco! :) "Ale kníže, copak tys nikdy necítil kokošanel?" "Já sice nevím, co to je, ale to musí bejt něco strašnýho." "A starej dobrej kombajn Vlasta nám už není dost dobrej, co?" "Kolikrát ti mám říkat, že se jmenuju Kazi a né Kozy?!" ()
Prasák Ringo v nejlepší formě. Tohle kultovní představení jsem žral už jako kluk a po letech neztrácí svoje kouzlo. Králem je božský Maděrič, jenž si renomé u mě zkazil trapným účinkováním v pořadu o vaření na TV Prima. Jirákova dvojrole Častavy a Vojena je taky k popukání. Hodně tu mám rád i Langmajera. Když byl mladý jeliman, hrál mnohem sympatičtěji než dnes. ()
Ne asi, ale určitě to nejlepší od F. R. Čecha. S tímhle pánem jsem začal v pubertě, knížku Ruský týden vřele doporučuju a Dívčí válka mi pomohla z mnoha smutných chvil. Pak to ale s Ringem začlo jít od desíti ke dvoum a ať se na mě nyní (podzim 2013) nezlobí, ale už je to jen slabý odvar starého chlípníka co si zavdal s politikou. Každopádně Dívčí válce musím dát vysoké hodnocení teda této inscenaci z roku 1991. Mladej Langmajer, herečky jako lusk a k tomu zatím nepřekonaný Lumír Mojmíra Maděriče. Sám jsem si jednou zahrál ženskou roli Častavy, i proto ty čtyři hvězdy. ()
To nejlepší co František Ringo Čech vytvořil, skutečně hutná porce zábavy, obzvlášť zásluhou výborných herců. Posuďte sami - Bořivoj Navrátil jako kníže Přemysl, truchlící nad ztrátou Líby, která mu někdy bude chybět, a který je neustále obletován Vlastou. A že je baba neodbytná. Špičková dvojrole vladyky Vojena a panny Častavy v podání Oty Jiráka skutečně předčí Bondarčukovy bitevní scény, tak jak v úvodu slibuje principál Prozatímně Osvobozeného Čechova divadla. O statném podpantofláčovi Bivojovi a jeho kanci Ervínovi se nebudu radši zmiňovat víc než je nutné, prostě Jiří Langmajer a tečka. A s nimi spousta dalších figur a figurek, mezi nimiž vyniká moudrý vynálezce Okov Rakev a nad nimiž vysoko ční božský pěvec Lumír hraný Mojmírem Maděričem. Jeho slovanské hitovky nemají chybu. A tak je to vlastně s celou Dívčí Válkou, která se hraje v pozměněné sestavě i dnes, a stále má díky pořádné porci improvizace co nabídnout. ()
"Jak se jmelí zelená, kombajn valí doubravou." Básnické střevo Božského Lumíra ze sebe tlačí jednu úžasnou moudrost za druhou, naivní panic Ctirad nevěří zkušenostem knížete Přemysla, kancovod Bivoj neustále projevuje jistou úchylku a já jsem se mezitím zamiloval do Šárky. Co chtít víc? Prznění historie? Ale to tady máme. Špatné herecké výkony? Ani ty tu nechybí. Boj? Tak tady má představení drobné mezery, ale výsledek je jasný: "Je to remíza, ale pro nás!" Perun s námi, chlapi. ()
Reklama