We're No Angels
We're No Angels
Režie:
Michael CurtizKamera:
Loyal GriggsHudba:
Friedrich HollaenderHrají:
Humphrey Bogart, Aldo Ray, Peter Ustinov, Joan Bennett, Basil Rathbone, Leo G. Carroll, John Baer, Gloria Talbott, Lea Penman, John Smith, Joe Ploski (více)Obsahy(2)
Humphrey Bogart v této veselé exkurzi o třech trestancích Josephovi (Bogart), Albertovi (Aldo Ray) a Julesovi (Peter Ustinov) plánujících útěk z Ďábelských ostrovů, hraje jednu ze svých vzácných komediálních rolí. Osud tomu chce a oni se ukryjí u laskavého, ale neschopného Felixe Ducotela (Leo G. Carroll) a jeho rodiny. Felix řídí obchod svého náročného, arogantního bratrance Andrého (Basil Rathbone), který udělá osudovou chybu když ukradne Albertovo milovaného mazlíčka - jedovatého hada! Pro rodinu Ducotelů to budou nezapomenutelné Vánoce sdílené s trojicí darebáků, ze kterých se nakonec vyklubou tři „králové“! (Magic Box)
(více)Recenze (28)
Není to komedie, u které bych se řezal od začátku do konce, ale dialogy byly tak skvěle napsány, že jsem se smál často. A nešlo o nic laciného, ale o povedené slovní hříčky a taky trochu černého humoru. „Přišli jsme je okrást a přesně to taky uděláme. Rozbijeme jim hlavy, vydloubeme oči, podřízneme krky. Hned jak skončíme s nádobím.“ A konečně jsem dokázal docenit Baugarta; role charismatického zloděje mu sedí daleko víc než role postaršího seladona. Ano, je to jedna z komedií, kde jsou klaďasové a záporáci jasně nalajnovaní a zločinci dělají dobré skutky, ale komu by to vadilo, když je to tak krásně podané. Můžu včele doporučit! # [viděno: monitor] # příběh **** | hudba **** | humor *** | akce - | napětí - | pustil bych si znovu **** ()
Napriek drobným chybičkám krásy je to na plný počet bodov. Báječná komédia s nádychom čierneho humoru má prednosti v dialógoch ( natočené podľa divadelnej hry ) a kvalitných výkonoch. Všetci traja kriminálnici ( Bogart, Ray, Ustinov ) sú neuveriteľne vtipní, lebo nechcú byť vtipnými. Nie je tu žiadne podlizovanie divákovi, všetko plynie nenásilne s nesmierným šarmom. Skvelá zábava. ()
Komedie mě vesměs odpuzují, zato pohádky mám rád. Mám tři děcka a sedm vnuků, ale čtu si pohádky i pro sebe (teď italské od Itala Calvina). Navíc tahle americká pohádka sice patři k nečetným z této země, přesto ale typickým. Nemyslím tím vánoční pohádku, těch je hodně, ale příběh a způsob jeho vyprávění, který se od evropských nejspíš hodně liší. ()
Filmové komedie pro pamětníky sleduji rád, co mě ale na některých otravuje, bývají často až tuctové romantické zápletky, které z mého pohledu nejednou podobné kousky sráží o schůdek níž. Ve chvíli, kdy slečna omdlela po přečtení dopisu a pak záhy znovu jednou po spatření cizího muže, jsem už jen doufal, aby tahle zábava nespadla do nějaké té kombinaci primitivní frašky a červené knihovny. Naštěstí v tomto případě byl humor velmi kultivovaný, romantická linka postupně odusunuta na okraj a v druhé polovině už naopak vůbec nerušila hlavní zábavu plně rozpoutanou hlavní pánskou trojicí. Dlouhý, široký a bystrozraký, tedy pánové Ray, Ustinov a Bogart si to zde podávají opravdu ve velkém, s nimi to na plátně žije a úplně jim k postačí kvalitní scénář s jednoduchou zápletkou. Tři vězni na útěku, plížící se s loupežníckým plánem do domu obchodníka, možná skutečně nejsou žádní andělé, ale hýří vtipem a charismatem natolik, že si je nelze nezamilovat a nefandit jim. Za mě velké překvapení a nadprůměr.. kousek, ke kterému se určitě rád časem vrátím. 80% ()
I když mám nejradší ten vánoční kolorit zimních svátků po česku, tenhle film z prostředí exotických Ďábelských ostrovů mě příjemně pobavil a potěšil. Mísí se v něm laskavý a milý humor s humorem černějším než dlouhá zimní noc. Místo Santy v červeném oblečku tady kralují tři vánoční andělé v rouchách trestanců, uprchlých z místní věznice. Vlastně ne jen tři, ještě nesmím zapomenout na toho malého čtvrtého andílka. ()
Reklama