Jízdní hlídka
Drama / Válečný
Československo, 1936, 91 min
Režie:
Václav BinovecHudba:
Julius KalašHrají:
Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Vojta, Vladimír Řepa, František Kreuzmann st., Ladislav Herbert Struna, Jiří Vondrovič, Jaroslav Tryzna, Dušan Gerši, Ferdinand Hart, Jindřich Fiala, Fráňa Vajner, Julius Baťha, Vladimír Růžička, Jan W. Speerger, Františka Mordová, Antonín Soukup, Josef Zora, Václav Štrup, Achmed Bekuh, Frank Rose - Růžička, Vladimír Štros, Antonín Volný, Raoul SchránilObsah
-
Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile. (oficiální text distributora) -
Zfilmovaná divadelní hra pozdějšího generála zdravotní služby spisovatele a dramatika Františka Langra, významného příslušníka tzv. Hradu, oddaného prezidentům Masarykovi a Benešovi, patří do tzv. legionářské literatury prvorepublikového období. Obsahem filmu je střet obležené legionářské hlídky, vyjíždějící na dohled od sibiřské magistrály, s přesilou bolševických rudoarmějců. Konfrontace, bojová i ideová, obou vojenských oddílů vyúsťuje do závěru, dokládajícího převahu na straně československých legionářů. Film, vedle řady jiných, byl určen pro povzbuzování sebevědomí širokých vrstev obyvatelstva v dusné atmosféře druhé poloviny třicátých let při všestranných přípravách na obranu demokratické československé První republiky proti jejímu rychle se stupňujícímu životnímu ohrožení ze strany totalitního rasistického německého národně socialistického Hitlerova režimu. (sportovec)
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
sportovec
Benešovské Československo, které si v druhé polovině třicátých let minulého století bylo dobře vědomo dosahu svých skutečných možností, sbíralo síly nejen materiální, ale i myšlenkové. Zfilmování jednoho z nejzdařilejších děl tzv. legionářské literatury, divadelní hry lékaře a přítele Haškova i bratří Čapků, generála dr. (MUDra) národního umělce Františka Langra (titulatura někdy nabízí až absurdně kouzelné zážitky), k nim nesporně patřilo a patří. Boj tzv. malých lidí, kteří stojí proti sobě na nesmyslné vartě dnes zcela zapomenuté globální sibiřské anabáze naznačuje, která z obou revolucí měla a má blíže ke skutečnosti. Důsledné sledování tohoto ideového kontextu Masarykova a Benešova odkazu spolu s řadou výborných hereckých výkonů nejlepších českých herců této i potomní doby - nejvíc na mne zapůsobila mimořádná kreace Zdeňka Štěpánka - činí z tohoto zdařilého díla trvalý monument naší národní kinematografie hraného filmu.(25.8.2007)
-
Aky
Je teskno po národní hrdosti, která z filmu čiší. Přes všechny přepjatosti a naivnosti si člověk musí uvědomovat, že takto byl film ve třicátých letech Čechoslováky akceptován, že sdíleli stejnou pýchu na svou armádu, na sebe, na svůj stát. Nemohli jsme v následující historii promrhat víc, než tento kapitál.(25.7.2008)
-
Marthos
K posílení demokratických forem československé masarykovské a benešovské politiky se filmoví tvůrci odhodlali adaptovat témata z období první světové války. Na sklonku němé éry vznikl velkorozpočtový Plukovník Švec, v průběhu třicátých let tato linie pokračovala řadou podobných projektů (Třetí rota, Poručík Alexander Rjepkin, Zborov). Film režiséra Binovce natočený podle divadelní hry Františka Langera rozehrává dramatický konflikt mezi posledními vytrvalci československé armády a ruskými bolševiky. V dusné atmosféře, kdy hrstka statečných vojáků zůstane uvězněna v chatrném stavení a čelí vzrůstajícím útokům, se odkrývají jednotlivé charaktery. V závěrečném boji nachází většina z nich smrt. Distribuce a výroby se ujala společnost A-B, která tak v době rozpínající se nacistické ideologie jasně definovala svůj postoj a zároveň varovala před zhoubou a faleší bolševického režimu. Ve filmu se ozývají i pevné základy moderního českého hereckého umění, reprezentovaného zejména výkonem Zdeňka Štěpánka, který byl nakonec oceněn prestižní Národní cenou. Svým způsobem ojedinělé je exteriérové řešení, které v té době bylo technicky obtížné (shlédnuto v rámci výstavy čs. legie v Rusku 1914-1920 v archivním kině Ponrepo, 4. 12. 2008).(5.12.2008)
-
Master19
Je zvláštní sledovat film, kde českoslovenští vojáci nejsou karikatury a švjekové, ale reální bojovníci za své přesvědčení a to ne čistě komunistické (ač pod vlajkou Rakouska-Uherska). O propagandistickém podtextu není pochyb, což vede jednak k absurdně patetickým momentům a druhak k nenápadnému posílení divákova vlasteneckého sebevědomí (kupodivu to pořád trošičku funguje). Co se týká filmařského řemesla, vypadá to trochu na horkou jehlu. Bojové scény jsou snímány indiviualisticky, takže ani peněz nazbyt nebylo. Nicméně, krom pokřivené představy, že každý postřelený člověk se zašklebí zvedne ruce a umře, jde o zajímavou záležitost a to minimálně z historického hlediska.(17.7.2008)
-
Teg
Na svoji dobu určitě klasika ze které čpí i velká dávka tehdejšího vlastenectví. Jenom mě šíleně lezly na nervy scény, kdy se při odstřelování srubu někdo z obránců otočí a zády k oknu má nějaký proslov ke svým spolubojovníkům, což logicky vyústí v jeho zastřelení :)(26.5.2010)
-
t0ny
Vyjadřovat se k teatrálním výstupům uprostřed boje a ostatním věcem, které by dnes ve filmovém díle zdaleka neobstály, snad ani není na místě. Tady to není pokřivení historických faktů a vrstvení lží jako v nějakém komunistickém blafu let sedmdesátých. Ano, film je poplatný své době - ale v tom v tom dobrém slova smyslu. I bez krvavých scén a efektů tam bylo několik silných scén a herci excelovali - jaká ironie, že za nějakých 20 let si Zdeněk Štěpánek zahrál Husa propagujícího revoluci. Sice předvídatelný, avšak stylový konec je korunován několika záběry na čs. vojsko s duchem a zbraní připravenými k boji. Dokonce se objeví i státní vlajka. :) Toto je, přátelé, vlastenecký materiál. P.S. Být jiné národnosti, nejspíš jdu o hvězdičku dolů.(1.9.2010)
