foto

Vladimír Řepa

  • nar. 8.11.1900
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 19.8.1957 (56 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Vladimír Řepa se narodil 8. listopadu 1900 v Praze. V sedmnácti letech, jako nadšený ochotník, utekl k divadelní společnosti ředitelky Kolaříkové v Kladně. V letech 1918 – 1919 hrál u divadelní společnosti ředitele Jeřábka, 1920 působil v Plzni, vystupoval krátce v Českých Budějovicích a v Bratislavě. Krátkou dobu hrál rovněž v pražské Uranii. V roce 1922 ho Jaroslav Kvapil angažoval do Vinohradského divadla, kde setrval do roku 1948. Následně byl přijat do činohry Národního divadla. V ND hrál do své předčasné smrti v roce 1957. Své angažmá v ND přerušil na dobu od 1. 7. 1949 do 31. 8. 1952, kdy se stal hereckým zaměstnancem Československého filmu.

Největší herecký vývoj prožil ve Vinohradském divadle. Od klackovitých výrostků se brzy propracoval k náročnějším a k velkým charakterním, komickým, satirickým, groteskním rolím. Blízkým mu byl Molièr (zahrál si například Argana ve „Zdravém nemocném“ a Harpagona v „Lakomci“). Po přechodu do ND nedostal žádnou větší příležitost, hrál samé malé a epizodní roličky. Proto větší uplatnění získal ve filmu. Situace se změnila po sezóně 1952/1953, kdy dostával větší příležitosti a začalo se prosazovat jeho vyzrávající herectví. V ND se skvěle vyvinul v charakterního herce, své postavy skvěle obohatil a zdokonalil. V té době byla jeho největším výkonem postava Lízala v „Maryše“ bratří Mrštíků, kterou pojal až v tragické velikosti. Ve své poslední sezóně vytvořil titulní roli v Držíćově komedii „Duno Maroje“. Zde právě byl vidět rozdíl obou postav, tragické a komické, a Řepova osobitá charakterizační vloha mimická a hlasová. Bohužel náhlá smrt přerušila nadějný a velký vývoj tohoto skvělého charakterního herce.

Ve filmu debutoval už ve svých pětadvaceti letech, kdy v roce 1925 ztělesnil mládka Tondu Kolenatého v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ režisérů Svatopluka Innemanna a Ferry Seidla a básníka Boleslava Jablonského ve snímku JOSEF KAJETÁN TYL pod režijní taktovkou režiséra Svatopluka Innemanna. Do konce němého období se objevil ještě ve dvou filmech ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (úředník), kde hrál po boku svých tehdejších kolegů z Vinohradského divadla, a PANCÉŘOVÉ AUTO (policista).

Ve zvukovém období ho režiséři viděli jako pouhého epizodistu. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let byl jedním z nejobsazovanějších herců v Československu. Například v roce 1940 hrál v neuvěřitelných 13 snímcích. Nejdříve ztělesnil malé role dělostřelce (LOUPEŽNÍK), sluhy (AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA), vojáka (JAN VÝRAVA), hostinského (BOŽÍ MLÝNY) či konšela (CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH) aj.

Z větších si jmenujme konfidenta Bendu v Cikánově BATALIONU (1937), velkostatkáře Kubelku v DÍVCE V MODRÉM (1939) Otakara Vávry, obchodníka Rosůlka ve Slavínského komedii PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA (1940), vrátného z komedie DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ (1940), Kudrnu z Čápovy BABIČKY (1940), sluhu Jeřábka v TETIČCE (1941), zloděje v HOTELU MODRÁ HVĚZDA (1941) Martina Friče, přednostu Vandase v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941), Hoblíka v RYBĚ NA SUCHU (1942) atd.

Po válce se pro Řepu situace nezměnila, ale vyjmenujme si: NEZBEDNÝ BAKALÁŘ (konšel), ALENA (platnéř Tomáš), SLEPICE A KOSTELNÍK (kulak Voznica), TEMNO (rychtář), KARHANOVA PARTA (brusič Záruba), CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (majitel pekárny), DOVOLENÁ S ANDĚLEM (rekreant Herzán), PLAVECKÝ MARIÁŠ (předseda JZD), JAN HUS (farář Jan řečený „Peklo“), JAN ŽIŽKA (novoměstský konšel Bradatý), JURÁŠEK (Dražil) a PROTI VŠEM (kutnohorský měšťan).

Řepovou jedinou hlavní roli se stal pekař Jan Racek v Machově komedii RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ (1950). Poslední role konšela (PROTI VŠEM) a rytmistra Königa ve Steklého komedii POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957) byly uvedeny až po jeho náhlé smrti (kvůli jeho úmrtí se v komedii POSLUŠNĚ HLÁSÍM musely upravit některé scény). Na filmovém plátně za třicet dva let sehrál přes sto dvacet postav a postaviček.

Spolupracoval rovněž s rozhlasem (př. „Jan Evangelista Purkyně“ „Jak přišla basa do nebe“). Oblíbený herec Vladimír Řepa zemřel náhle 19. srpna 1957 v Praze v pouhých nedožitých padesáti sedmi letech.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

1957 Poslušně hlásím
1956 Dobrý voják Švejk
Jurášek
Proti všem
Synové hor
Váhavý střelec
1955 Jan Žižka
Nechte to na mně
Rudá záře nad Kladnem
Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
1954 Botostroj
Jan Hus
Na konci města
Nejlepší člověk
Severní přístav
1953 Jestřáb kontra Hrdlička
Kavárna na hlavní třídě
Olověný chléb
Přicházejí z tmy
1952 Divotvorný klobouk
Dovolená s Andělem
Haškovy povídky ze starého mocnářství
Mladá léta
Nástup
Plavecký mariáš
Usměvavá zem
Velké dobrodružství
1951 Císařův pekař a pekařův císař
Mikoláš Aleš
1950 Karhanova parta
Pára nad hrncem
Případ Dr. Kováře
Racek má zpoždění
Slepice a kostelník
Temno
Veselý souboj
Zocelení
1949 Němá barikáda
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář
Revoluční rok 1848
Soudný den
Výlet pana Broučka do zlatých časů
1948 Dvaasedmdesátka
Křížová trojka
Návrat domů
O ševci Matoušovi
1947 Alena
Čapkovy povídky
Housle a sen
Nikola Šuhaj
Parohy
Tři kamarádi
1946 Hrdinové mlčí
Lavina
Mrtvý mezi živými
Nezbedný bakalář
Průlom
Velký případ
V horách duní
13. revír
1945 Prosťáček
Rozina sebranec
Řeka čaruje
1944 Děvčica z Beskyd
Jarní píseň
Neviděli jste Bobíka?
Paklíč
Počestné paní pardubické
Prstýnek
Skalní plemeno
1943 Bláhový sen
Experiment
Mlhy na blatech
Šťastnou cestu
Tanečnice
Žíznivé mládí
1942 Barbora Hlavsová
Host do domu
Karel a já
Městečko na dlani
Přijdu hned
Ryba na suchu
Valentin Dobrotivý
Velká přehrada
1941 Advokát chudých
Hotel Modrá hvězda
Nebe a dudy
Pantáta Bezoušek
Pražský flamendr
Preludium
Rukavička
Tetička
Těžký život dobrodruha
Za tichých nocí
Z českých mlýnů
1940 Babička
Čekanky
Dva týdny štěstí
Minulost Jany Kosinové
Okénko do nebe
Podvod s Rubensem
Poslední Podskalák
Poznej svého muže
Pro kamaráda
Přítelkyně pana ministra
To byl český muzikant
Život je krásný
1939 Dívka v modrém
Dvojí život
Humoreska
Hvězda z poslední štace
Kouzelný dům
Mořská panna
1938 Boží mlýny
Cech panen kutnohorských
Cestou křížovou
Neporažená armáda
Včera neděle byla
Zborov
1937 Batalion
Jan Výrava
Láska a lidé
Ze všech jediná
1936 Jízdní hlídka
1935 Bezdětná
Pan otec Karafiát
1934 Zlatá Kateřina
1931 Aféra plukovníka Redla
Loupežník
1929 Pancéřové auto
1926 Román hloupého Honzy
1925 Josef Kajetán Tyl
Z českých mlýnů

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace