Pusinky

Ošklivě depresivně naladěný film. Od road movie člověk čeká zábavu, a ne aby koukal na tři krávy, z nichž jedna furt bulí nebo skáče do vody. Nakonec skoro nikam nedojely, protože zde bylo plno zbytečných a hloupých scén. Kdybych měl vystřihnout všechny přebytečný scény, zbyly by mi jen úvodní a závěrečné titulky. Ble, nikdy víc. (03.03.2012)

Zmatené jako hysterická holka, v několika chvílích nepochopitelně vzdálené od diváka a plné všeho a zároveň ničeho. Přesto příjemná road movie s šancí dostat se citlivějším povahám velmi hluboko pod kůži. Tři pusinky se ale pod tu mou dostávaly velmi ztěžka. Hlavně na začátku totiž scénář plete jednu scénu neuměle do druhé, hrdinky jsou svým přehrávaným brebentěním protivné a nedokázal jsem pochopit, co mám cítit, když se holky po čtvrthodince vykoupou a jásají něco ve smyslu naprosté úlevy. Nic zvláštního se jim zatím nestalo, takže na nějaké očištění je trochu brzy. V tu chvíli bych nevěřil, že se sžiji s melancholickou režií miss Karin a že nakonec budu chápat Išku až do její nejhlubší podstaty. Nemám problém s hledáním orientace, netvářím se ublíženě, jen co na mě někdo promluví a psychické potíže se mi momentálně také zdárně vyhýbají, ale ta její něžná touha po vrcholných (byť prchavých) chvílích mě začala čím dál víc sžírat. Abych několikrát se objevivším chvílím prázdnoty propadl téměř úplně. Tomu nejvíc pomohla přesná Muchowova hudba do nálady. Připomínky nakonec při titulcích pomalu blednou, protože pocity převládly nad racionálními výtkami. Ano, Vendula je na proplesk, ta cesta do Holandska je celkem zbytečný symbolický cíl a poselství "Ecstasy of Freedom" mě také moc nebralo. Jenže reálnost někdy všechno přebije. (02.11.2007)

Před filmem by měli uvádět varování: "Než si Pusinky pustíte, tak schovejte všechny ostré, tupé, divné, žluté i růžové předměty, zabedněte okna a přikurtujte se ke křeslu." Proč? Protože ten film je depka ve fyzický podobě. Pořád tam někdo bulí, hulí, bulí a chlap je tam vyjádřen třemi typy: zoufalec, debil, zoufalně debilní hajzl. Kouknete na to a chcete se pokud možno rychle zabít. Jo a chybí jim tam čtvrtá, ta nejlepší, skupina mužů: Sonnery (19.01.2009)

Sebevědomá koketa, tlustá zakomplexovaná kr*va a lesba se sebevražednými sklony. Lituju, ale nedokážu se sžít s někým, kdo se mi charakterově hnusí, takže tenhle film opravdu není pro mě. Vzala jsem si z něj jen to, že je o třech mladých nánách, které si myslí, že jim patří svět, a přitom větší loserky aby člověk pohledal. (20.07.2012)

Parta hloupých husiček se rozhodne užít si poslední prázdniny a vyrazit na krušnou cestu za nezávislostí na rodičích i okolí, zkoumáním vlastní sexuality a taky jako v každé pohádce za láskou a za štěstím. Občas se u toho směje, občas chlastá, občas souloží, ale hlavně je komletně psychicky ve sračkách - což by nebylo na škodu, syrově realistický film o tom že život je hnusná svině a dokáže každého nakopat takovým způsobem, že i ta sebevražda je vcelku příjemnou alternativou, by mohl být velmi zajímavým příspěvkem nejen české, ale i světové kinematografii... ale to by ty holky nesměly být tak neskutečně pitomé, jednoduché a ubrečené... a nesměly by vzbuzovat dojem že jim vlastně nejde o nic jiného než je ten sex. Sluníčkový závěr a skrytě pomrkávající morální ponaučení pak už jen dotvrzují dojem že jsou Pusinky jen mírně nadprůměrným filmem pro dospívající bez jakýchkoli jiných ambicí, i když je to rámci českého zahnilého filmového rybníčku takřka inteligentní veledílo. Babinská by ale stejně měla radši točit místo filmů jen melancholické videoklipy - ty by jí vážně šly. 6/10 (11.06.2008)