Pusinky

Parta hloupých husiček se rozhodne užít si poslední prázdniny a vyrazit na krušnou cestu za nezávislostí na rodičích i okolí, zkoumáním vlastní sexuality a taky jako v každé pohádce za láskou a za štěstím. Občas se u toho směje, občas chlastá, občas souloží, ale hlavně je komletně psychicky ve sračkách - což by nebylo na škodu, syrově realistický film o tom že život je hnusná svině a dokáže každého nakopat takovým způsobem, že i ta sebevražda je vcelku příjemnou alternativou, by mohl být velmi zajímavým příspěvkem nejen české, ale i světové kinematografii... ale to by ty holky nesměly být tak neskutečně pitomé, jednoduché a ubrečené... a nesměly by vzbuzovat dojem že jim vlastně nejde o nic jiného než je ten sex. Sluníčkový závěr a skrytě pomrkávající morální ponaučení pak už jen dotvrzují dojem že jsou Pusinky jen mírně nadprůměrným filmem pro dospívající bez jakýchkoli jiných ambicí, i když je to rámci českého zahnilého filmového rybníčku takřka inteligentní veledílo. Babinská by ale stejně měla radši točit místo filmů jen melancholické videoklipy - ty by jí vážně šly. 6/10 (11.06.2008)

Chuťovo sladké a krehké. Zdanlivo nezávislé a naoko samostatné pusinky si vo filme Karin Bábinskej užívajú svoj trip, v ktorom svoju dočasnú slobodu nedokážu spracovať a použiť účelne. Záujdu do krajností, zažijú príjemné i nepríjemné a v tejto atmosfére sa film aj končí. Pre mňa to bol len obyčajný reálny príbeh o vývojových podnetoch, iskrivých pokusoch a omyloch veku primeraných. Žienky boli herecky uveriteľné. Tento film je lepší priemer a v prvom rade vyžaduje divácku empatiu a chuť pochopiť rozpačitú a premenlivú psychiku násťročných... (07.07.2008)

,,že si trochu užijem, když jsou to naše poslední prázdniny. Že se popovezem, zapaříme“..... Sonda do životů a duší ,,náctiletých“ holek, plná živočišných scén a hledání sama sebe v perfektním podání tří holek, které to snad ani nehrály, za což patří K. Babinské poklona. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, kde chytnu svalovou slabost. 2.) Jsem vášnivým pozorovatelem Vrbaře čtyřtečnýho a koz mladých holek. 3.) Chci se stát zoufalým vytrvalcem. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.09.2010)

Je léto, 30°C ve stínu, jsem devatenáctiletá holka, mám po maturitě a prožívám své poslední prázdniny před odchodem na vysokou. Na jaký jiný film bych pak měla jít než na Pusinky? Čekala jsem, že mi "sednou do noty" a bohužel... Čekala jsem příliš. Není to rozhodně špatný film, má spoustu důležitých kladů. Třeba naprosto skvělý střih, kameru a moderní hudbu (která ovšem není tak "vtíravá" jako například u Snowborďáků). Velkým plusem je pak i letní atmosféra, spoustu prosluněných obrázků... Jo, občas to působilo docela příjemně a svěže. Škoda, že jen občas. Většinu času jsem bohužel měla pocit, že si tady se mnou někdo hraje a snaží se mě přesvědčit o něčem, co není pravda. Prostě jsem to tomu filmu "nebaštila". Ovšem největší problém vidím v hlavních hrdinkách. Tři lehce hysterické slečny s hrubě načrtnutým charakterem. Neměla jsem se s kým ztotožnit, neměla jsem komu fandit... Kromě toho mi nepřipadalo, že sleduji holky, kterým bude dvacet, ale spíše puberťačky toho nejhoršího kalibru. Nejdospěleji pak mezi nimi pak působil Iščin čtrnáctiletý bratr Vojta... Každopádně - i přes to všechno je to dobrý začátek pro Karin Babinskou. Rozhodně jsem na její další počin zvědavá. (19.07.2007)

Nevdojak mi to pripomenulo "iniciačnú cestu" partie priateľov stopom na východ, podľa možností až na Sachalin. Skončila neďaleko východiskového bodu (Piešťany) na železničnej stanici Nové Mesto nad Váhom, pod bedlivým dozorom dvoch nabrúsených osožákov. Zaujímavé bolo, že necelých dvadsať kilometrov cesty spotrebovalo týždeň času a minutie celého batoha (aj s batohom samotným). Návrat domov sa niesol v znamení darčeka rodičom z ďalekého východu - rozmačkanej cigánskej v žemli (lebo pred spánkom dômyselne ukrytej pred ľstivými zlodejmi v zadnom vrecku kraťasov). Jednoducho: dievčatá a chlapci z východnej Európy vedia ako správne cestovať. Ex oriente lux! (20.07.2012)