Zlomené květiny

Scénář: Jim Jarmusch .. Pokazíte každou zábavu, i pohřeb. Ne, tento film o žádném pohřbu není, ale ani zábava to není kdovíjak veliká. Vyprávění se nese v teskném duchu a je velice, velice pomalé a přímé. Jako naplánovaná cesta do určitého cíle, kdy neznáte cestu a možné překážky. Bill Murray je tak úsporně hrající, až to (opět) neskutečně funguje a navíc zapadá do Jarmuschova konceptu. Skutečně živo a pestro je však kolem jeho bývalých partnerek, kdy jedna v úvodu tajně poodhalí tajemství a nepodepíše se. Logiku trošku popírají některé dialogy a chování ženských postav, kdy by se ve skutečnosti dozvěděl více něž jen další pochybnosti. Ale bez toho by zase nefungoval závěr.. Zkrátka příjemně o ničem. 75%. (10.04.2007)

Úspěch některých filmů je mi tak trochu záhadou. Zlomené květiny sklidily jásot filmových kritiků, úspěšně bodovaly na filmových festivalech i u diváků. Proto jsem byl zaskočený, o jak nenápadný a z množství řady snímků americké nezávislé scény v podstatě nevybočující kousek jde. Není to špatný film, to rozhodně ne. Jen se v kariéře každého zúčastněného režisérem počínaje a posledním hercem konče najde pár lepších filmů. Zlomené květiny nejsou ani avantgardní ani provokativní ani atraktivní ani vyjímečné. Hlavní postava Dona Johnstona není navíc dobře napsaná. Jeho četné milostné avantýry a podnikavost mu nějak nevěřím, z jeho chování nevyzařuje ani zbytkové charisma a rošťáctví. Tenhle odevzdaný,otupělý chlapík je muž, kterého těsně předtím opustila milenka pro zastydlé puberťáctví? Na druhé straně se Zlomené květiny mohou pochlubit skvělým obsazením a hereckými výkony, nostalgickou náladou a mírným, nevtíravým humorem. Celkový dojem 60 %. (14.08.2008)

Premyslal som, ci tomuto filmu dat 3 alebo 2 hviezdicky, nakoniec som sa rozhodol pre 2. Mam velmi rad herca Billa Murraya, ale dej filmu sa vliekol takym pomalym tempom, ze som takmer zaspal a nepacila sa mi ani ta hudba, ktora sa tam stale opakovala. Samozrejme, ze ma zaujimalo, ci nakoniec najde zahadnu byvalu priatelku, s ktorou ma udajne syna, kedze mal vela priateliek, ale skoncilo to pre mna s mnozstvom otaznikom, rovnako ako aj pre hlavneho hrdinu. Takze sorry Mr. Jarmusch, Ghost Dog - Cesta samuraja bol super film, ale Zlomene kvety zostanu u mna na smetisku spolu s dalsimi nudnymi filmami. (04.08.2007)

„Počítače a holky.“ Don Johnston je citově nezralý muž středního věku. Na začátku filmu se nachází v pokročilém stádiu táhlé životní krize, která se opětovně ozvala po rozchodu s další z řady přítelkyň. Don Johnston v úvodních scénách Zlomených květin sedí oděn do teplákové soupravy na svém gauči a seděl by tam dodnes, nevyprovokovat ho soused, lokální Sherlock (a tedy postava z žánrového filmu), k pátrání po stopách, které po sobě na světě za několik desetiletí existence zanechal. Aby objevil pravou podstatu věcí, musí se Don „po jarmuschovsku“ nepřekvapivě vydat na cestu. V jejím průběhu si pomalu uvědomuje, že jeho cílem není nalezení syna, ale smyslu dosud marněného bytí. Zjišťuje, že v životech svých milenek, žen opatrně uzavřených v jejich malých světech, představoval jen krátkou epizodu. Jako růžová nit se filmem vine téma stárnutí a nevyhnutelné smrti. Don si vlastní mládí nechal protéct mezi prsty a nyní mu nezbývá, než smutně koukat, jak krásní, mladí (a hloupí) jsou druzí. Velkým pozitivem Květin je fakt, že od dob Friga žádný herec nedokázal smutně koukat tak procítěně jako Bill Murray. Ano, Jim Jarmusch natočil drama o muži, jenž si není jistý svými pocity, ale ne banálně, ne s jasnými otázkami a odpověďmi, ne s využitím tradiční, na cíl orientované dramatické struktury. Jde o jakési hypotetické mužské melodrama, které hodně naznačuje, ale jasné závěry úmyslně neposkytuje. Nádherně nenucené, s velkým prostorem pro divákovu fantazii a přitom zvláštně vtahující. 80% Zajímavé komentáře: Isherwood, Eodeon, Lynn, CheGuevara, mm, Radek99, JB2203 (02.04.2007)

Od tohoto snímku mě jeden můj kamarád varoval, ať na něj nechodím, že je o ničem. Ale dobře jsem udělala, že jsem ho neposlechla. Poučená, že film má otevřený konec, jsem se více soustředila na cestu hlavního hrdiny, než na cíl. Protože o to v tomto novém filmu Jima Jarmusche jde především, cesta je důležitější než její cíl. Bill Murray je okouzlující, jeho minimalismu a smutným očím zkrátka nelze odolat. I ženské postavy mají něco do sebe, dokonce i Lolita :-) Takže konečný verdikt zní: zásadní film tohoto roku, který by si rozhodně neměl nikdo nechat ujít. (26.11.2005)