Faktótum

Asi jsem ještě neviděl lépe zahranou trosku jako je Hank Chinaski v podání exceletního Matta Dillona. Tomu když se dostane do rukou kvalitní role, tak předvádí výborné výkony. Tady je jeho zvárnění mátohy, která se stěží udrží na nohou, v kuse chlastá a pohrdá jakoukoliv prací naprosto odpovídající skutečnosti. Třeba taková scéna, kdy se ráno probudí, jde se vyzvracet a okamžitě to zapije pivem, přesně vystihuje celou jeho postavu. -"All I want to do is get my check and get drunk. That may not sound noble. But it's my choice." (07.08.2009)

Ač mám zvláštní slabost pro dekadentní filmy, kde se hrdinové profilují jako nihilisti se slabostí pro flákání, ženy, drogy a chlast a Bukowského knihy jsem z většiny hltal jedním dechem, musím říct, že mě tahle adaptace dost zklamala... Matt Dilon je výborný, ztroskotalá existence každým coulem a Lili Tylor je typ ženské, které jsem si po boku Henryho vždycky představoval... Takže v castingu problém nemám. Ten je pro mě prostě v nepodařeném přenesení onoho pověstného "ducha" Bukovského nihilistických eposů, kdy se naprosto mimoděk začneme dívat na svět stejnýma očima jako jeho Chinaski... tohle film zkrátka nedokázal - sledujeme jen jakéhosi chlápka, kterého svým způsobem litujeme, jak znuděně prochází jedním pramálo zajímavým dobrodružstvím za druhým. V neposlední řadě je taky film (nejspíš kvůli produkčním požadavkům) VELICE umírněný, takže jestli čekáte nějaké naturalistické erotické scény, opilecké orgie či obzvláště peprný slovník, nechte si raději zajít chuť. Z mého hlediska chyba na režisérské stoličce. Pěkná hudba. 50% (16.10.2006)

Jak mi sedl styl Bukowského knížek, sympatizovala jsem i zatracovala jeho ztělesněného hrdinu Henryho, tak film je jedním velkým zklamáním.. Velmi okrouhaný děj, postava Henryho naprosto odlišná od jeho popisu v knížkách (Bukowski se líčí jako ne příliš hezkého chlapa, a zde byl z něj téměř hezoun staršího věku).. (26.09.2006)

„Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Inak ani nezačínaj. Môže to znamenať, že stratíš priateľky, ženy, príbuzných, prácu – a možno aj rozum. Môže to znamenať, že nebudeš tri štyri dni jesť. Že budeš mrznúť na lavičke v parku, môže to znamenať výsmech, škľabenie. Osamotenie, to je dar. To ostatné je skúška tvojej odolnosti, ako veľmi to chceš urobiť a ty to urobíš. Napriek odmietaniu to bude lepšie, než čokoľvek iné, čo si chceš predstaviť. Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Tomu pocitu sa nič nevyrovná. Budeš sám s bohmi a noci zahoria ohňom. Namieriš svoj život priamo do dokonalého smeru. Je to jediný dobrý boj, ktorý existuje.“ Patrím k čitateľom, ktorý Bukowského skôr milujú, než nenávidia (najviac sa mi páčil „Poštový úrad“), ale na „jeho“ FAKTÓTUM som sa tešil a zároveň sa ho bál. Nie kvôli Mattovi Dillonovi. Je skvelý. Ale kvôli... Bukowskému. Kto od neho niečo čítal (kto nie, tomu to nevysvetlíte, ja som to skúšal a nedopadlo to dobre), vie. Nevedel som si predstaviť, ako môžu jeho dialógy, monológy, postavy a zápletky, fungovať na plátne. Môžu - a to na jednotku s hviezdičkou. Rozkošne ležérne tempo, výborný Dillon, pôvabné scény, ktoré vás rozosmejú podľa toho, čo ste si v živote preskákali (útek z práce) a, samozrejme, nesmie chýbať sex, alkohol, nadávky, sex, alkohol a chľast. Drogy nie, tie u Bukowského neleteli. Tvorcom sa podarilo vystihnúť ducha predlohy. To sa odzrkadľuje najmä na tom, že Bukowského literárne alterego Hank Chinaski je líčený ako odpísanec, ale so zmyslom pre humor, etiku, „svoju životnú pravdu“ („Kto chce pracovať, robotu si nájde.“ – „No hej... asi budeš mať pravdu.“) a chlapskú spravodlivosť. Ženám rozbije nos, len ak sa zbytočne správajú vulgárne. Osobne ma smršť výpovedí, cigariet, vracania, pijatiky, lúčenia, návratov, sexu, písania a opovrhnutia úspešnými spisovateľmi, zaseknutých vo svojich bublinách, oslovila. P.S. Film je voľne pozliepaný z viacerých Bukowského poviedok (napr. línia s Marisou je adaptáciou poviedky „Vyznanie muža dostatočne šialeného, aby žil medzi beštiami“ z Bukowského poviedkovej zbierky „všetky rite sveta i tá moja“). (06.07.2009)

A co? Koho zajímá, že jsem trochu jiný? Že mě nebaví žádná práce déle než pár hodin, že rád piju, mám rád ženský nohy a taky to, co je výš nad nohama. No a co? Mě se to tak líbí a nikdo mi to nevymluví.... Vždycky jsem si říkal, že spisovatelé a umělci mají zvláštní, pro některé z nás opravdu divný život. Jim to ale tak nepřipadá a tento bohémský způsob života je s nimi neodmyslitelně spjatý od chvíle, kdy vezmou do ruky tužku a kus papíru a zjistí, že je psaní zkrátka baví.. Nebo snad znáte spisovatele, který by zapadal do našeho běžného "konzumního" života? (26.12.2005)