Město ztracených dětí
-
Cité des enfants perdus, La
-
Mesto stratených detí
-
City of Lost Children, The
Dobrodružný / Fantasy / Sci-Fi
Francie / Německo / Španělsko, 1995, 112 min
Režie:
Jean-Pierre Jeunet, Marc CaroHudba:
Angelo BadalamentiObsah
-
Dobrodružné fantasy, které jde napříč více žánry (sci-fi, pohádka, drama, komedie nebo dokonce horor), si zakládá hlavně na vizuálním stylu, který je specialitou tohoto režisérského dua. Hlavním rysem filmu je ponuré středověké město navozující depresivní atmosféru a bizarní scény a postavy.
Vše se točí kolem šíleného Kranka, který trpí neschopností snít, a proto využívá malých dětí, aby z nich nasával jejich fantazii. Jeho uměle vytvořený „rodinný“ kruh dále tvoří trpasličí žena, migrénou trpící mozek v akváriu a šest naklonovaných stvořitelů-narkoleptiků (Dominique Pinon). Bizarnost nechybí ani dalším postavám, např. Chobotnici (siamské dvojče) nebo sektě kyklopů s extrémně citlivým sluchem.
Hlavním hrdinou je lamželezo One (Ron Perlman), kterému kyklopové pracující pro Kranka unesou jeho malého bratra Denreeho, spolu s nebojácnou mladou dívkou Miette (Judith Vittet), jenž vede skupinu sirotků-zlodějů pracujících pro jejich ředitelku školy, již zmíněnou Chobotnici. Ta se snaží spolu se starým parťákem z cirkusu (Jean-Claude Dreyfus) pomocí jeho smrtící vycvičené blechy zbavit Miette a získat hromotluka One pro své plány.
Cílem hlavních hrdinů je ale osvobodit malého bratra ze spárů šíleného Kranka ničícího psychiku všech vězněných dětí, a proto musí čelit všem přichystaným nástrahám. Ve filmu zní Badalamentiho hudba (známá hlavně z filmů Davida Lynche) zahraná pražským filharmonickým orchestrem ve studiu „Smečky“. (in4mator)
Dobrodružné fantasy, které jde napříč více žánry (sci-fi, pohádka, drama, komedie nebo dokonce horor), si zakládá hlavně na vizuálním stylu, který je specialitou tohoto režisérského dua. Hlavním rysem filmu je ponuré středověké město navozující depresivní atmosféru a bizarní scény a postavy.Komentáře uživatelů k filmu (136)
-
POMO
Povinná literatúra pre všetkých, čo tvrdia, že Tim Burton je divný. Extrémne podivné fantasy, ktoré vás buď úplne pohltí, alebo naň budete zírať ako tela na nové vráta a nič vo vás nezanechá. Bez mučenia priznávam pohodlný pobyt v druhej skupine. Rovnako ako v prípade DELIKATESOV.(20.4.2003)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(15.9.2006)
-
Djkoma
Úchvatné a podivínské zároveň. J-P Jeunet je režisér s neuvěřitelnou představivostí a schopností svou fantasii dostat na plátno. Celý děj i příběh odsouvám na druhou kolej a nechal jsem se unášet úžasným světem, který společně s Marcem Caro-em vymyslel. Vizuální obal filmu je nepřekonatelný a pro milovníky podobných vizí jasnou povinností, stejně jako všechny ostatní Jeunetovy snímky. Je to malíř na filmová políčka a jeho fantazii obdivuji. Na druhou stranu film příběhově je slabší než bych očekával a ani Ron Perlman to nemůže zachránit. Město ztracených dětí není o postavách a logice, ale o tom co má každé dítě a co každému dítěti pomáhá překonat všechny překážky. Fantazie vládne světu a kdo s tím nesouhlasí toho lituji. Další delikatesa ze francouzského stolu pana kuchaře, který je mistrem a tvoří krásné filmy.(24.10.2007)
-
Cervenak
Atmosféra skvostne bizarná, vizuál vypiplaný, niektoré nápady rozkošné, herci fajn, ale... je to až príliš čudesné a chaotické, aby to naozaj chytilo za srdce a prinútilo diváka so záujmom sledovať osudy hlavných hrdinov. Povedané jednoduchšie: bez napätia a bez gradácie.(11.8.2008)
-
Marigold
Navzdory velmi chatrnému scénáři mě film zcela uchvátil audiovizuálním zpracováním a postavami, zejména pak excelentní kreací Rona Perlmana a roztomile dospěláckou Judith Vittet. Jakoby si Caro a Jeunet vydestilovali Burtonovu pohádkovou ponurost a promísili jí s excentričností a existenciálním mrazením Terry Gilliama. To vše v roztodivné křivuli, která nese jen a jen jejich pečeť. Právě to, že Město ztracených dětí působí povědomě a přesto originálně, je pro mě dostatečným důvodem pro pátou hvězdu.(18.9.2008)
-
T2
║Rozpočet $18miliónov║Tržby USA $1,738,611║Tržby Celosvetovo $1,780,611║(13.1.2009)
-
DaViD´82
Pochmurná podívaná spíše než depresivní. Fantasy spíše než pohádka pro dospělé. Navázání na literární "new weird" vlnu spíše než cokoli jiného. A je to spíše výborné než pouze dobré.(6.5.2005)
-
tron
„Bol raz jeden smutný vynálezca... a ten nemal sny.“ Ešte stále pokladáte Terryho Gilliama za hračkára? Stále si myslíte, že životnou rolou Rona Perlmana je Salvatore? Stále sa vám nezdá ponižujúce, do akých rolí Dominiquea Pinona obsadzuje Hollywood? Stále si myslíte, že režisérov neskorší VOTRELEC: VZKRIESENIE je vizuálna žranica a že AMÉLIA Z MONTMARTRU spadla z čistého neba? Tak si pozrite MESTO STRATENÝCH DETÍ.(12.1.2008)
-
B!shop
Takovy podivny fantasy a ackoliv je podany vic velkolepej, kulisama se mi vic libily Delikatesy, ale i tady je vizualni stranka paradni. Jinak pribeh je originalni, ale dost casto se stava, ze se to cely rozpada na jednotlivy sceny a na pribeh se obcas zapomina. Herci jsou taky slusny, tradicne samy podivny drzky a k tomu solidni hudba. Bohuzel obcas je film moc zmatenej, nesrozumitelnej a nebo pomalej, takze to lehce nudi a obcas jsem to nechapal. Slabsi 4*.(22.3.2008)
-
Pumiiix
Na rok 1995 je tento film hodně vizuálně povedený, zajímavý a bizardní. Příběh je ovšem dost překombinovaný a chaoticky. Což mě dost rušilo a vadilo. Když dám dohromady všechny plusy a mínusy, vyjde mi průměrný film. 6/10(18.10.2010)
-
canakja
Výtvarně dokonalá neozemanovka, taková temná pastva pro oči. Z kraje jsem váhal mezi odpadem a čtyřpuntíkem a naprosto netušil vo co gou, chvílema zábava, pak zas nuda či vyloženej fantas. Jenže druhá půlka film slepila (stejně jako vajíčka karlův most a pionýrská přísaha socialistickou vlast) a rázem je to pro mě jeden z filmů roku(22.12.2009)
-
Shit
Psychovize budoucnost jak od Terryho Gilliama, ale tak nějak sem se nemohl moc dostat do příběhu, přišel mi takovej hodně upozaděnej a nevýraznej a proto sem se tu a tam nudil a celkově mam kvůli tomu z filmu dost rozporuplný pocity. Ale herecký obsazení skvělý, ať už to byl Ron Perlman a nebo v dětský roli famózní Judith Vittet, tak všichni byli výborný. 3,5*(22.2.2008)
-
mysicka
tahle bizarní lahůdečka z říše snů mě vrátila o x let zpátky.. do doby, kdy jsem film a jeho kouzelný svět neomezených možností teprve objevovala.. kdy moje fantazie pracovala na 250 procent.. kdy nic nebylo nemožné.. teď už můžu v klidu zapomenout na příliš dlouhé zásnuby i na slavnou amélii.. pan jean-pierre jeunet tohle natočil snad jenom pro mě.. aby znovuobjevil něco, co ve mně z té dětské duše ještě zbylo.. tohle je můj svět.. stejně jako té holčičky v červených šatech, velkého debila, malého nenažraného chlapečka, šíleného pana kranka, ztraceného cirkusáka marcella nebo třeba šesti malých trpaslíků.. díky vám.. váš vděčný divák..(8.3.2008)
-
kitano
Dejove vakuum zabalene do skveleho vizualu. Prenadherne kulisy preplnene mnozstvom makabroznych rekvizit a podivynskych (skvelo obsadenych) postaviciek. A aj ked dej skutocne vela neponukne, film kupodivu funguje. Funguje ako taky obrovsky, bizarny mechanizmus pohanany mozgom ponorenym v akvariu. Skoda ze hlavna zapletka, oslobodenie mladeho chlapca, nebola trochu viac vypichnuta. Ale to by bol uplne iny film. Miestami som mal pocit, ze film konecne zacina rozpravat celistvejsi pribeh, o minutu to ale znova bolo ono prapodivne divadlo. Ale vyzualna stranka je skutocne brilantna. Reziserske duo Jeunet/Caro ma svoj nezamenitelny styl a to si zasluhuje respekt. A potom ze japonci su divny :). (7/10)(9.12.2007)
-
Fr
Kdo ukradl tomu dítěti sen? Krank, zlý vědec..... Město složený z prazvláštních kulis, spousta podivínů a morbidních nápadů. Žijící mozek trpící migrénami a fantasmagorie při kterých vyznavače filmARTU chytne záchvat nadšení. O mě se občas pokoušel spíš ten epileptickej. Tomuhle prostě moc nerozumím.... i když ta vizuální stránka je úžasná! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět film, kde se neustále týrají děti. 2.) Nevím co je: 1/3 dusičnanu sodnýho, 20% glycerinu a oxid siřičitý. 3.) Jediný na co se dá v TV koukat je ČT2 a ARTE HD. FILM, KTERÝ NEDOKÁŽU OBJEKTIVNĚ OHODNOTIT(22.9.2010)
-
Morien
Extrémně zbožňuji suverénní filmové rukopisty (to je taky dost dobré slovo), a když se mi ti suverenikové ještě maximálně trefí do vkusu, není co řešit. Na Jean-Pierrovi obdivuju, s jakým šarmem dokáže předkládat bizardní, pokřivené, divné, no prostě škaredé věci tak, že se nejednomu outsiderovi rozbuší srdce radostí, že k takové sortě lidí a věcí taky patří.(17.11.2008)
-
Rex Mundi
Takú "novoZemanovskú" atmosféru vie vytvoriť iba jeden režisér, jeho "jeunetpunk" ma vždy vedel očariť. Delikatesy pre mňa Mesto stratených detí neprekoná, ale je to pekná rozprávka plná fantázie a úžasných postavičiek, so šarmantným Ronom Perlmanom na čele. A tie jeho svaly, hmmm :-))) Predsa však uberám 1* za pomalé tempo a občasnú nudu. Jasné, takéto filmy sa nemajú ponáhľať... ale aj 15 minút dole by pomohlo.(30.1.2011)
-
Paldini
Prapodivná a zároveň vizuálně překrásná fantasy s dokonalým castingem. Dokonce i role dětí jsou perfektně obsazeny, což nebývá často pravidlem. Dostávala mě jak malá Miette, tak hlavně malý bratr Denree, kterého naprosto nic nevyvedlo z rovnováhy a vždycky dokázal odněkud získat kus žvance.(12.2.2006)
-
gudaulin
Jean-Pierre Jeunet rozděluje diváky svých filmů na skupinu příznivců, kteří obdivují jeho bezbřehou fantazii, smysl pro ironii a nadsázku, a na skupinu ostatních, kteří krčí rameny nad podivnými hříčkami, které postrádají děj a jsou zaplněné bizarními postavami, se kterými se nedokáží ztotožnit. Město ztracených dětí je doslova ztělesněním režisérova stylu, je to snímek, který patrně nejvíc charakterizuje jeho přednosti i nedostatky. Dějová linka je chatrná, ale vše vynahrazuje Jeunetova hravost, fantazie a výtvarný styl. Jeunet vyšel z alternativního komiksu, pro který je typická groteska, provokativnost a výtvarný experiment. Nemá nic společného s klasickou komiksovou superhrdinskou a dobrodružnou tvorbou amerického stylu. Jeunet by byl ideálním režisérem filmů např. podle Maxe Anderssona nebo jiných alternativních artových komiksových tvůrců. Je rozkošné sledovat všechny ty ulítlé postavičky, dekorativní prvky a vůbec celý ten zvláštní svět, který v Jeunetově fantazii vznikl. Jako vždycky obsadil Jeunet do klíčové role svého dvorního herce Pinona, kterého tentokrát sedmkrát namnožil, aby ho žádný divák nepřehlédl. Pro ty úžasné kulisy a pro tu neopakovatelnou atmosféru nemůžu dát méně než pět hvězdiček. Celkový dojem: 90 %.(7.4.2009)
-
kinej
Film nepřestává po celou stopáž udivovat překrásnými a fantastickými lokacemi, a doslova přetéká nevídanou originalitou. Například to co lze všechno vytěžit z motivu siamských dvojčat, je opravdu nečekané. To jak pracují rukama, jak kouří…Jeunet a Caro nás zasypávají originalitou. Finále, dvívčin průnik do snu, je dechberoucí, brutální a děsivý. Rozhdoně se jedná o nejsilnější moment filmu. Škoda, že tvůci nepověsili ty spousty nápadů na lepší scénáristickou konstrukci, kde mohli více naznačit motivace postav a věnovat více času vysvětlování o tom kdo, proč a jak.(20.10.2008)
