Diane Arbus: Příběh jedné obsese

Diane cíti svoju inakosť, za "inú" ju považuje aj jej okolie. Akurát,že nikto nevie čo s tým. A potom príde ten osudový okamih, veľký tresk, stretnutie s kýmsi, kto je v "inakosti" až po uši a zrazu... Fiktívny portrét fotografky Diane Arbus chcel byť možno tiež "iný" ako väčšina filmov, ale v skutočnosti je vlastne až banálne /ne/obyčajný. Iba občas sa mu darí zakryť neznesiteľný narcizmus, artistnú maniéru, kašírovanosť, predstieranú bizarnosť, neobratnosť , doslovnosť. Steven Shainberg, ak to trochu preženiem, si to chcel rozdať v bordeli s tými najštetkovatejšími kurvami a pritom sa im hanbil ukázať aspoň stredňák, keďže gule si doma zabudol. V jednej scéne hovorí Diane svojmu mužovi (rutinérskemu módnemu fotografovi, ktorý ide práve cvaknúť akúsi reklamu s gazdinkami a žehličkami) s neskrývanou dávkou opovrhnutia: "je to také predvídateľné". No, tento scenáristom nahodený smeč nemôžem nechať tak: platí to najmä o filme. Z predstieranej artistnosti vždy zostane len tristnosť. P. S. Jedna hviezda putuje tvorcom za "pokus", ďalšie dve Nicole Kidman, ktorá opäť raz predvádza herecké umenie z nejakého iného sveta. (05.07.2007)

viem si predstavit ze tento film deli na dva tabory, styl akym je natoceny, to nevonia kazdemu a treba si na to zvyknut. a hlavne treba o Diane Arbus aspon nieco vediet, lebo inac to budete brat ako pribeh pofidernej zeny ktora mala rada chlpy. shainberg s ohromnou genialitou dokazal vykreslit vsetky motivy Arbusovej prace a tie motivy metaforickym sposobom spojit do ,,An Imaginary portrait of diane arbus" . lepsiu herecku nez Nicole Kidman si na to ani nemohol vybrat a skladam hold pred tym ze niekto o tak vynimocnej fotografke akou bola Arbus natocil film a ze americka zenska fotografia uz nie je len Annie Leibovitz. za to som nesmierne vdacny a taktiez za nadherne dojimavy absurdistan, ktory hovori, ako parleruje Cocteau ,, o tej tajomnej sile ktora taha tvorcov tvorit". ocenujem aj, ked uz som sa pristavil pri cocteauovi, ze maska downey jr. je velmi podobna Zvieratu z Krasky a zvierata. hudba je genialna. (06.08.2010)

Na tomhle filmu se mi nejvíce líbil "důraz na detail".. Vlasy, vlasy, chloupky, chlupy, chlupy, zvířata, kožichy.. Bezvadně obrazově podkreslený příběh.. Hodně mi tyto detaily připomínají film "Parfém: Příběh vraha".. Pseudoživotopis vznikající fotografky Dian Arbusové je předvším příběhem o tom, jak jeden člověk může žít zcela normálně a nechce se mu a druhý by rád žil, ale nemůže.. Nicole Kidman a Robert Downey Jr. opět ukazují, že umí hrát.. Určitě "Diane Arbus: Příběh jedné obsese" stojí za skouknutí, ale po druhé už může nudit.. (17.11.2011)

Diane Arbus byla jedna z nejzajímavějších osobností dokumentární a portrétní fotografie, bohužel Shainbergův film jí líčí jako divnou osobu, která rozhodně neměla jen jednu obsesi. Přes všechny bizardnosti film vyznívá nuceně a některé dějové odbočky nejsou příliš věrohodné. Poněkud samoúčelně působí i neustálé metafory a odkazování na Alenku v říši divů. Nicméně Nicole Kidman má stále uhrančivé charisma a hlavně díky ní přečká divák i několik vyloženě hluchých míst. Méně je někdy více a tady mi ta neustále okatá snaha o jinakost trochu lezla na nervy. Shainberg bohužel není Lynch. (11.06.2011)

Ono by ani tak nevadilo, že syrovým a nepřikrášleným fotografiím Diany Arbusové je tento vyumělkovaný a pastelově vyvedený film dalece vzdálen, stačilo by, kdyby se dokázal pořád tak umně pohybovat na hraně, tak jako v první polovině. Na křehké hranici mezi chtěným a zakázaným, lehce perverzním a potlačovaným a mezi rolí manželovy oddané asistentky, poslušné dcery a milující matky, upnuté pečlivě do těch ženskost tak zdůrazňujících šatů ve tvaru přesýpacích hodin, které ze sebe tolik touží strhnout. Pomalé vysvlékání z této kůže a zasvěcování do světa za zrcadlem (odkazů na Alenku opravdu není málo) je nejhezčí částí filmu. Jenže v poslední čtvrtině film najednou ustoupí od otvírání vnitřních dvířek na půdu vleklého melodramatu a začne být nemile zdlouhavý a očekávatelný. Škoda. Mezi tři a čtyři. (20.05.2012)