Mlhy na blatech
Drama
Československo, 1943, 87 min
Režie:
František ČápHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Marie Blažková, Vladimír Salač, Jarmila Smejkalová, Terezie Brzková, Rudolf Hrušínský, Jaroslav Zrotal, Jaroslav Průcha, Marie Nademlejnská, Josef Kotapiš, Helena Smolová, Vilém Pfeiffer, František Kreuzmann st., Miloš Nedbal, František Roland, Vladimír Řepa, Otto Rubík, František Filipovský, Rudolf Deyl ml., Alois Dvorský, Vladimír Šmeral, Jan W. Speerger, Darja Hajská, Bohuš Rendl, Jaroslav Orlický, František Kovářík, Arnošt Mirský, ŠpačekObsah
-
Přepis Klostermannova románu zachycuje v výraznou věrností reáliím vesnické prostředí, určené hrdými selskými rody. Hrdinové se vyznačují nejen niterným vztahem k obdělávané půdě, ale také pytláckou vášní. Pracovitého, ale také vzpurného, ba násilnického čeledína si zahrál mladičký Rudolf Hrušínský, jenž věrohodně zachytil složité předivo povahových rysů u svého hrdiny, které ho teprve láska a probuzené svědomí takříkajíc polidští. (oficiální text distributora)
Přepis Klostermannova románu zachycuje v výraznou věrností reáliím vesnické prostředí, určené hrdými selskými rody. Hrdinové se vyznačují nejen niterným vztahem k obdělávané půdě, ale také pytláckou vášní. Pracovitého, ale také vzpurného, ba násilnického čeledína si zahrál mladičký Rudolf Hrušínský, jenž věrohodně zachytil složité předivo povahových rysů u svého hrdiny, které ho teprve láska a probuzené svědomí takříkajíc polidští. Komentáře uživatelů k filmu (13)
-
Ony
Dva muckající se hlemýždi uprostřed jihočeského venkova. Koho by to nerozněžnilo? Jinak řečeno, už jen pro exteriérové scény si tento film zaslouží pozornost. I když příběh není nijak extrovní a závěr je úplně v pytli.(27.11.2006)
-
NinadeL
"Vykasej si sukni, ať si ji nezmáčíš!"(23.2.2009)
-
Véča
Hrušínský s vidličkou běhá v bažině...to si dám líbit...(26.8.2008)
-
Fingon
Tipuji, že to měla být česká odpověď na nacistický film Zlaté město, nebo taky ne - oba filmy se odehrávají na jihočeských Blatech (i když zmíněný Harlanův film jen v první a poslední třetině) a oba kladou důraz na vztah člověka k půdě. Nicméně Mlhy se ani tak nezabývají bažinami, jako rybníkářstvím a za zmínku stojí i vztah českého sedláka ke spravedlivé šlechtě. Co se příběhu týče, film se rozjíždí pomalu a teprve od druhé poloviny mě začal zajímat.(31.7.2011)
-
Crocuta
František Čáp si s klasickými předlohami uměl vždycky zdárně poradit a to se projevilo i v případě Mlh na blatech. Přesto, že ani tento Klostermanův román není nejhorší, můžeme jen litovat že podobně kvalitního zpracování se nedočkalo (a nejspíš už nedočká) i některé z děl pro básníka Šumavy přece jen typištějších, jako např. Ze světa lesních samot, V ráji šumavském apod.(14.7.2007)
-
raroh
Hrušínký tu typově předznamenává postavy romantických mladíků o dekádu později představovaných Eduardem Cupákem a Luďkem Munzarem, z hereckých představitelů se mi tu nejvíce líbil Jaroslav Průcha v roli zdeptaného sedláka léčícího svůj bol v alkolu (zdá se mi, že jeho nejzajímavější filmová role). Dobově ukotvený je scénář, kdy český patriotismus (založený na sepětí s českým venkovem) pod nacistickými otěžemi bojoval i takto filmově (a kdy destruktivní rebel poznal svou společenskou roli). Čápův senzualismus (třebaže se skvělou Pečenkovou kamerou) na Kršku nemá, ale i tak dobré a dnes stěží realizovatelné.(7.6.2010)
-
Marthos
Koncem protektorátního období se režisér František Čáp opět vrátil k tematice českého venkova. Pro svůj další film si zvolil román Karla Klostermanna, zasvěceného znalce jihočeského kraje a místních obyvatel. Rozsah a zejména šíře selské epopeje z počátku dvacátého století vedly režiséra ke kompromisu. Do středu filmového příběhu se místo tajuplného prostředí jihočeských Blat dostali čeledín Vojta a jeho věkoví vrstevníci Václav a Apolenka, kteří jsou k Vojtovi silně citově vázáni. Apolenka neuvědomělou láskou, pro bázlivého Václava je nedostižným vzorem a autoritou. Závěrečná proměna hlavního hrdiny odpovídá klasickému syžetu obdobných filmů té doby, v nichž je vyzdvihována čest a upřímnost. Na filmu se spolupodílel i významný český fotograf, dokumentarista a přírodovědec dr. Jan Václav Staněk, jehož záběry zvěře jsou dodnes fascinující. Díky působivým exteriérovým pasážím (kameraman Ferdinand Pečenka byl skutečným mistrem obrazu) a vzácně vyrovnaným hereckým výkonům (jasně dominující je třiadvacetiletý Rudolf Hrušínský) patří MLHY k uměleckým vrcholům a zároveň dokumentují snahu filmařů o posílení národního uvědomění v dobách nacistické okupace. A to jistě není málo. Naopak.(18.12.2009)
-
Philippa
Krásné obrazy mých milovaných Jižních Čech ,těch našich mlh na Blatech.Naše chalupa a okolí.Sice se za ta léta od dob vzniku filmu dost změnilo ,ale po ránu když vyjdete za úsvitu pod mlžným oparem vypadá vše skoro stejně jako tehdy.Krásný Rudolf Hrušínský......(28.2.2008)
-
CageDepp
Jak je tenhle příběh obyčejný tak je dokonalý. Rudolf Hrušínský je tady hodně přísný. Všechny dialogy mají něco do sebe např. " Zas už křičíš, hned po ránu. To je krámu, že chodí s mysliveckým mládencem. Moch by jsi bejt rád, že z ní bude něco jinýho, než holka od hnoje."(13.3.2011)
-
blackrain
Musím říct, že v takové roli jsem Rudolfa Hrušínského viděla úplně prvně a dost mě překvapil. Hrál takového drsného samorosta, který si dělal všechno, co chtěl a za práci taky uměl vzít, ale na venkově to jinak nešlo. Muselo se pracovat od božího rána až do večera. Tohle je přepis Klostermannova románu? Já znám Klostermanna jako básníka Šumavy. O tom, že by ve svých dílech zabrousil i do Jižních Čech jsem neměla ani ponětí. Ale pořád jsem si říkala, že mi na tom filmu příjde něco povědomého. Jen jsem nemohla přijít na to, co to bylo a on se z toho vyloupnul můj oblíbený spisovatel. Vlastně kvůli němu mám Šumavu vrytou pod kůží a miluju ji.(7.7.2011)
-
brooklyn73
Pro mne velice nenudny pribeh s kamerou,ktera nam ukazuje jizni cehy tak jak uz je mozna nebudeme moci nikdy videt.Kazdy fanousek R.Hrusinskeho si musi prijit na sve,jelikoz toto byl koncert.Zadna scena z filmu neni zbytecna, vse na sebe navazuje a stale se neco deje.(14.12.2006)
-
boro123
Rebel bez příčiny z jižních Čech(23.5.2009)
-
alonsanfan
Téměř idilická selanka z jihočeské vesnice, popisují až dokumentárně jednoduchý selský život. U hyperférového hospořáře Zdeňka Štěpánka, který na grunt patří, jakoby se tam narodil a celý život pracoval, slouží i mládenec v podání mladičkého, démonického až ďábelského Rudolfa Hrušínského. Jeho herecký projev, ze kterého místy opravdu běhá mráz po zádech nachází bohužel partnera jen ve Štěpánkovi, tradičně skvělém. ___S napětím jsem sledoval nenásilné výchovné působení hospodáře na nevycválaného pacholka i jeho postupnou proměnu. Jo to tenkrát bývaly doby, když si pro někoho přišel četník, vedl ho přes celou vesnici a celá rodina z toho měla téměř smrtelnou ostudu.___Na můj vkus však ve filmu bylo příliš málo mlhy a ještě méně blat. Podivuhodnou temnou atmosféru snímku podtrhovat tak pouze Rudolf Hrušínský, tak mladinký herec a přitom podávající tak úžasný a suverénní výkon.(20.8.2011)
