Mlhy na blatech

František Čáp si s klasickými předlohami uměl vždycky zdárně poradit a to se projevilo i v případě Mlh na blatech. Přesto, že ani tento Klostermanův román není nejhorší, můžeme jen litovat že podobně kvalitního zpracování se nedočkalo (a nejspíš už nedočká) i některé z děl pro básníka Šumavy přece jen typištějších, jako např. Ze světa lesních samot, V ráji šumavském apod. (14.07.2007)

Koncem protektorátního období se režisér František Čáp opět vrátil k tematice českého venkova. Pro svůj další film si zvolil román Karla Klostermanna, zasvěceného znalce jihočeského kraje a místních obyvatel. Rozsah a zejména šíře selské epopeje z počátku dvacátého století vedly režiséra ke kompromisu. Do středu filmového příběhu se místo tajuplného prostředí jihočeských Blat dostali čeledín Vojta a jeho věkoví vrstevníci Václav a Apolenka, kteří jsou k Vojtovi silně citově vázáni. Apolenka neuvědomělou láskou, pro bázlivého Václava je nedostižným vzorem a autoritou. Závěrečná proměna hlavního hrdiny odpovídá klasickému syžetu obdobných filmů té doby, v nichž je vyzdvihována čest a upřímnost. Na filmu se spolupodílel i významný český fotograf, dokumentarista a přírodovědec dr. Jan Václav Staněk, jehož záběry zvěře jsou dodnes fascinující. Díky působivým exteriérovým pasážím (kameraman Ferdinand Pečenka byl skutečným mistrem obrazu) a vzácně vyrovnaným hereckým výkonům (jasně dominující je třiadvacetiletý Rudolf Hrušínský) patří MLHY k uměleckým vrcholům a zároveň dokumentují snahu filmařů o posílení národního uvědomění v dobách nacistické okupace. A to jistě není málo. Naopak. (18.12.2009)

Téměř idilická selanka z jihočeské vesnice, popisují až dokumentárně jednoduchý selský život. U hyperférového hospořáře Zdeňka Štěpánka, který na grunt patří, jakoby se tam narodil a celý život pracoval, slouží i mládenec v podání mladičkého, démonického až ďábelského Rudolfa Hrušínského. Jeho herecký projev, ze kterého místy opravdu běhá mráz po zádech nachází bohužel partnera jen ve Štěpánkovi, tradičně skvělém. ___S napětím jsem sledoval nenásilné výchovné působení hospodáře na nevycválaného pacholka i jeho postupnou proměnu. Jo to tenkrát bývaly doby, když si pro někoho přišel četník, vedl ho přes celou vesnici a celá rodina z toho měla téměř smrtelnou ostudu.___Na můj vkus však ve filmu bylo příliš málo mlhy a ještě méně blat. Podivuhodnou temnou atmosféru snímku podtrhovat tak pouze Rudolf Hrušínský, tak mladinký herec a přitom podávající tak úžasný a suverénní výkon. (20.08.2011)

Děj tohoto filmu asi mnoho diváků neosloví. Je o selském lidu, vztahu k půdě a hlavně k Bohu. To vše úzce spojeno vytváří svět venkovského lidu na panství knížete Schwarzenberga na hlubockém panství. Je o mládí, o hledání cesty, chybách, křivdách a odpuštění. Rudolf Hrušínský coby mladík se cítí nedoceněn a nemilován a kope kolem sebe a dobrého slova pro nikoho nemá. Sedláky nenávidí, jsou tupí a omezení. On chce víc a nebojí se přitom i sejít z cesty práva. Nakonec ale pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí...70% (02.08.2012)

Tipuji, že to měla být česká odpověď na nacistický film Zlaté město, nebo taky ne - oba filmy se odehrávají na jihočeských Blatech (i když zmíněný Harlanův film jen v první a poslední třetině) a oba kladou důraz na vztah člověka k půdě. Nicméně Mlhy se ani tak nezabývají bažinami, jako rybníkářstvím a za zmínku stojí i vztah českého sedláka ke spravedlivé šlechtě. Co se příběhu týče, film se rozjíždí pomalu a teprve od druhé poloviny mě začal zajímat. (31.07.2011)