Smrt pana Lazaresca
-
Moartea domnului Lazarescu
-
Smrť pána Lazaresca
-
Death of Mr. Lazarescu, The
Drama
Rumunsko, 2005, 150 min
Režie:
Cristi PuiuObsah
-
Jednoho večera se panu Lazarescovi, který žije sám, udělá trochu špatně. Nakonec se ocitne v sanitce na cestě do nemocnice, čímž začíná jeho tragikomická odysea. Každý lékař, který ho přijde prohlédnout, dojde k úplně jiné diagnóze a ošetření samotné se neustále odkládá. Lékaři jsou hluší k naléhavým prosbám pana Lazaresca i jeho přátel. Vrcholem jejich cituprostého přístupu je, když je starý pan Lazarescu opět vystrčen do bukureštské noci. (oficiální text distributora) -
Na počátku byl skandál: námětu se nedostalo finanční podpory ze strany Národního filmového centra (CNC). Teprve až se Cristi Puiu obrátil na tehdejšího ministra kultury Răzvana Theodoresca, centrum své odmítavé rozhodnutí změnilo. Smrt pana Lazaresca je první díl projektu Šest příběhů z předměstí Bukurešti, věnovaného Ericu Rohmerovi. Každý z příběhů by se měl odehrát v rozmezí 24 hodin, postavy si vzájemně kříží cestu a některé potkáme v následujícím Puiově filmu Aurora.
Příběh byl údajně inspirován záchvatem hypochondrie, který autor prožil v roce 2001, a také skutečným případem z roku 1997, kdy jistý občan vystřídal pět nemocnic a nakonec byl ponechán na ulici, kde zemřel. Bylo by však povrchní považovat film za komunální kritiku rumunského zdravotnictví. Sestřičky a lékaři se k pacientovi chovají rázně, ale přátelsky, dělají vše, co je v jejich silách, nemýlí se v diagnózách, používají moderní přístroje. Jsou zrovna ve stresu, neboť přijímají zraněné z vážné nehody, k níž došlo téže noci. Cristi Puiu zdůrazňuje, že jeho dílo se ani tak netýká roviny sociální jako metafyzické: „Pro mne je důležité, že to není film o zanedbání zdravotní péče. (…) Ano, je to i o těch institucích, ale především je to o odcházení, o vyhasínání lidské bytosti a duše."
Vyšetřování pacienta je snímáno v dlouhých záběrech, ruční kamerou, v reálném čase. Divák má dojem dokumentárního záznamu, přestože v rolích zdravotnického personálu účinkují herci. Ač se Puiu svou hyperrealistickou metodou vymezuje proti dosavadní alegorické tradici rumunského uměleckého filmu, nevyhýbá se symbolice ani intertextovým odkazům: pacientovo jméno Dante Lăzărescu odkazuje jak k peklu, tak ke vzkříšení. Provází ho zdravotní sestra Mioară, jejíž jméno připomíná bájnou mluvící jehničku z lidové balady Mioriţa.
Recenze byly nadšené. Roger Ebert napsal: „… film žije zcela přítomností, sleduje, co a jak se děje, nevyvozuje závěry, nevydává prohlášení, nesplétá dramatické konflikty, jen ukazuje lidi, jak žijí, okamžik po okamžiku, tak jak musí žít." V rumunských kinech film navštívilo kolem 30 tisíc diváků. Ion Fiscuteanu, představitel pana Lazaresca, zemřel na rakovinu v roce 2007. - Jaromír Blažejovský (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (50)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $80,301║Tržby Celosvetovo $216,922 ║(15.2.2009)
-
Subjektiv
Lazarescu Dante Remus, vskutku nomen omen, jméno-znamení, jež po řadě vypráví jeho příběh. Lazara, na smrt nemocného Ježíšova přítele, pak vzkříšeného, každý zná. Má však pan Lazarescu také přítele, jenž umí činit zázraky? O moderní medicíně se to občas říká, zda-li je však přátelská... Dante, taky každý zná. Vydává se do pekla, očistce a nakonec končí v nebi. Je však nebe znamením uzdravení pana Lazaresca nebo ukončení jeho trápení smrtí? Remus, každý zná, ale nejobtížněji ze všech tří jmen se dešifruje. Nikoliv obtížně. Zabitý bratrem Romulem, který založil Řím a Římané-Romani byli jeho potomci a Romani-Rumuni přežili do dnešních dnů. Jak příhodné, aby potomci jednoho odpravili potomka druhého. +++++ Smrt pana Lazaresca ukazuje současné rumunské zdravotnictví jako lidsky i morálně vyčerpané, seschlé tíhou přesčasů, zanedbané finančně, zdeptané byrokracií. Stav ovšem nevnímá jako kompletně tristní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Smysl pro povinnost tu nevymizel, ani vědomí, že lidé lékaře potřebují. Stále se provádí vyšetření, stanovuje dignóza a především se stále léčí. Občas se při úkonech najde i trochu času na soucit. Kolečka systému však zatěžuje nesmírný tlak a do soukolí se dostal písek. +++++ Dokumentaristický look stojící na ruční kameře, která občas má problém se dostat k centru dění, jindy ji náhle zaujmou události, které před chvílí nesledovala, nepříliš kontrastní barevné ladění, patří už ke standardu filmů usilujících o značnou autenticitu a realističnost. Triumf filmu v ní samotné neleží, ten je tentokrát v přesvědčivosti prostředí a herců, naprosto skvěle vybraných typů, jež předvádějí své povětšinou dílčí etudy. Smrt pana Lazaresca se tak s trochou nadsázky dá označit za roadmovie. +++++ Divák by ale neměl putování pana Lazaresca chápat jako průměrný případ. Ostatně, film to přiznává. Vždyť osudnou noc zahltili bukurešťské nemocnice zranění z hromadné autonehody. Což k tomu nemůže dojít? Snad právě Lazarescovo Dantovské jméno ho předurčuje k tomu, aby se to stalo jemu a tak si "směl" prohlédnout, co je v peklu a očistci nejděsnější. Objíždí extrémy, ale neděje se mu nic, co by se tu a tam nestávalo. +++++ Ty příhody jsou ilustrativní. Ukazují třebas, jak každodenní kontakt se smrtí jistojistě obalí člověku srdce bariérou, která je nutná, aby jeden nezešílel. Třebas to, třebas povýšenost nadřízených a třebas i něco dalšího a dalšího a dalšího. Bez jakéhokoliv štkaní, patosu. S pocitem, že události se upravovaly jen v tom smyslu, že pan Lazarescu k nim dorazil vždy ve vhodný okamžik, aby nejzřetelnějším způsobem vyjevily, co hnije ve státě rumunském.(25.8.2011)
-
igi B.
Nu, to je tedy síla - tenhle film! . . . Lidská bytost se symbolickým jménem Lazarescu v soukolí felčarské mašinerie, doslova smrt v přímém přenosu, bez jakýchkoli zbytečně dramatizujících berliček a filmařských klišé... . . . Možná by se tenhle film měl promítat studentům lékařských fakult, aby věděli, kam dospělo odlidštěné a byrokracií svázané moderní >zdravornictví< , kdy ani sebelepší sebemodernější technika nepomůže tam, kde schází špetka soucitu, zdravého rozumu a lidské (nejen lékařské!) etiky. A jasně, že tohle není typický případ každodenního chodu (nejen) rumunských nemocnic, tohle je ta ryzí výjimka, potvrzující všechna stará známá pravidla, že... Má cenu tohle téma dál rozebírat? Každý někdy byl nebo se v budoucnu dostane do rukou moderních spasitelů lidského těla. A pokoj duši ve vší té možné marnosti... Skutečně marný, marný film... - - - - - (Poprvé viděno 21.5.2011 na >lazarovém prostoru< , hodnocení 171., lehce emotivní komentář zde jako devětadvacátý - 22.5.2011)(22.5.2011)
-
Tyler
Zatím ŽÁDNÝ film ani seriál z nemocničního prostředí, který jsem viděl, nedokázal být tak realistický (a věřte, že vím, o čem mluvím)!! Jistě, ve "Smrti pana Lazaresca" se proces příjmu, vyšetření, diagnózy a ošetření prezentuje spíš negativním pohledem, u zdravotnického personálu je kladen důraz hlavně na přepracovanost spojenou s arogancí, neochotou a lhostejností. Jakožto prostředek vedoucí k zachycení syrové výpovědi se dá tento nedostatek ovšem velmi lehce obhájit a přijmout, proto ho za nějaké výrazné negativum nepovažuji... Postupně se zhoršující stav titulního hrdiny, nekonečné putování z jedné nemocnice do druhé, zdržení při vyšetřeních a další problémy, kterým musí doprovod pana Lazaresca čelit, však odkrývají hlavní trumf tohoto filmu - naprosto dokonalou atmosféru. Musím znova zopakovat, že realističtější zobrazení provozu ambulancí, byrokracii, které musí čelit nejen pacienti ale i sami zdravotníci, obyčejnost dialogů sester třeba i nad pokáleným starcem, dohadování se o dalším postupu, únavu čišící z očí a každého pohybu lékařky po náročné noční směně, jsem nikdy neviděl... Nedivím se, že se v některých komentářích mluví skoro o dokumentu! Ještě si svůj dojem ověřím, ale skoro bych se vsadil, že skutečných herců si v tomto filmu zahrálo jen pár, že zbytek lidí, které vidíme v akci, představoval skutečný zdravotnický personál. Pokud se ve svém tipu pletu, a výsledný dojem zaručila "pouze" práce režiséra a odborných poradců, musím smeknout o to víc. Protože ve výsledku, pominu-li kladení důrazu především na negativní stránku celého procesu, tenhle film není ani v nejmenším falešný.(24.9.2010)
-
JANARYBA
Co mi tenhle film přinesl je poznání že: 1. v Rumunsku mají zdravotnictví na daleko nižší úrovni než u nás (žádné překvapení - to jsem tušila) 2. v Rumunsku se k sobě ještě chovají lidsky (chtěla bych vidět kohokoli v civilizovanější zemi, jak takhle obětavě vozí ožralku od čerta k ďáblu a jak by se ještě týž večer dostal na vyšetření CéTé..... ) 3. v Rumunsku ještě všeobecně lidé mají čas, nejen sousedi, příbuzní a zdravotníci, ale asi i diváci a filmaři (úmorné 2 a půl hodiny) 4. chybí smysluplný závěr, ale to není jen rumunský problém(16.1.2011)
-
gudaulin
Ze snímků rumunské nové vlny, které jsem zatím měl tu čest vidět, na mě Smrt pana Lazaresca zapůsobila nejvíc a je to film, ke kterému bych se rád znovu vrátil. Hodně zneklidňující drama, které působí až dokumentárním dojmem, je to zkrátka lidské umírání v přímém přenosu zapříčiněné lidskou lhostejností, byrokracií, zbabělostí a profesionální sebezahleděností. Hodně to připomíná postupy italských neorealistů 50. let. Pan Lazarescu se svým rychle se zhoršujícím zdravotním stavem putuje od jednoho lékař ke druhému a ti zaštítěni tu předpisy, tu objektivními překážkami, si s ním pohazují jako s bramborem. Ta pátá hvězdička unikla snad jen pro nepříjemný pocit, který ten film vyvolává. Celkový dojem: 85 %.(12.3.2011)
-
Radko
Dokumentárne pôsobiaci záznam sanitného prevozu pána Lazarescu s nádorom a krvácaním do mozgu bukurešťskou nocou. Chaotické presúvanie medzi preplnenými nemocnicami, byrokracia, neustále opakovanie úkonov, formuláre, arogancia, svojvoľné určenie diagnózy, nepočúvanie nárekov pacienta a presúvanie zodpovednosti. Absurdistan, dobre známy aj z tunajších pomerov. Dĺžka filmu, symbolizujúca zdĺhavosť nájdenia riešenia pri akútnej potrebe spolu so sledovaním nevábnych príznakov bolestných potiaží zhumpľovaného starca nepridáva na diváckej atraktivite, ale zato realisticky vykresľuje zachytenie tortúry s pacientom, ktorého nikde nechcú. Osamelo žijúci chudáci bez konexií a peňazí nie sú síce priamo určení na odstrel, ale využitím byrokratických procedúr v spojení s aroganciou a ješitnosťou lekárov: vládcov nad životom a smrťou sa darí počet ekonomicky neaktívnej populácie udržiavať na hranici zvládnuteľnosti sociálnej siete.(7.12.2005)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(21.11.2009)
-
Aky
Skvělé drama o lékařské otupělosti. Realistická forma působící dojmem téměř dokumentu účinek ještě zesiluje. Ukazuje lékaře jako pány nad životy a smrtí svých pacientů, vůči nimž necítí nic hrozbu otravné práce. Ano, můžeme ti pomoci, můžeme tě zachránit, potřebujeme k tomu jen jedno: musí se nám chtít. Soucit, účast, ale kdeže, jestli od nás očekáváte tohle, tak jeďte jinam.(28.9.2010)
-
Mariin
Až neskutečně realistický film, takřka dokument v reálném čase. Pravdivý. Tohle poznáte nejlépe, až budete provázet někoho těžce nemocného ze svých nejbližších po nemocnicích. Tak je i v našem zdravotnictví - člověk je semlet v soukolí ozubených kol běžícího stroje ohromného kolosu. Není čas se zdržovat jednotlivcem, materiálu je stále dost a dost. Proti tomu drtícímu stroji jsou bezmocní nejen pacienti, ale i doktoři a ostatní personál. Semílá to všechny. Specialisty zajímá jen jejich obor a pacienta přehazují k jiným specialistům; budˇ to pacient vydrží a dostane se z toho, nebo zemře...Technika ve zdravotnictví je sice vyspělá, ale zcela selhává lidský faktor. Není-li Boha, nemá lidský život (a zvláště starých lidí) cenu...Láska, úsměv, pomoc, obětavost - to žádná technika nenahradí! ------------ --------------- ------------------ Tento rumunský film mne opět udivil svým realismem, který je svým způsobem výpovědí, poselstvím. Sice nemoralizuje, nicméně sám o sobě působí svým chladným nezúčastněným dokumentárním stylem jako velké morální memento..(a to nejen pro zdravotnictví, ale vůbec pro celou dekadentní demoliberální kapitalistickou společnost). Film o panu Lazarescovi je výborný, ale bohužel poněkud zdlouhavý; dávám mu proto jen tři hvězdičky (nejpřesnější by bylo 3,5), protože jiný rumunský film, 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, rovněž realisticky ukazující současný "všední" život, je mnohem lepší, a ten je na čtyři...(12.8.2011)
-
HenryS.
"nemáte tu někdo nabíječku na nokii?" to je asi nejvíc odzbrojující věta v tomto filmu.(19.2.2011)
-
jhrasko
Zostarnúť nie je umenie, umenie je slušne zomrieť !?(28.9.2010)
-
Traffic
O Smrti pana Lazaresca se často mluví jako o výstižné kritice zdravotnického systému v postkomunistických zemích, ale ten film není tak jednostranný. Je to opět, jak je u Rumunů v poslední době zvykem, vrcholně realistický portrét společnosti jako celku. Jistě že většina diváků má tendenci ztotožňovat se na základě vlastních zkušeností s nebohým pacientem, ten ovšem taky není žádný svatoušek a lékařům jejich práci neusnadňuje. V úplném základu je to o konkrétních lidech, kteří hrají určitou roli v systému a ani si přes svoje ego neuvědomují, co způsobují. Smrt pana Lazaresca je filmem o shodě nešťastných náhod, o nemožnosti komunikovat, o bezmoci, o takřka kafkovském zmizení lidské duše v soukolí zkorumpované byrokratické mašinerie. Jediný problém, pokud se to tak dá nazvat, který zatím mám s rumunskou novou vlnou, je ten, že ať už je to Puiu, Mungiu nebo Porumboiu, jejich filmy jsou si stylově i tematicky velmi podobné, takřka k nerozeznání. Nikdy nechybí černý až absurdní humor, časté je i symbolické pomrkávání směrem k divákovi přesahující jinak striktně realistický rámec (tady například v jednotlivých jménech: Lazar, Dante, Angel), nechybí hra s očekáváními. I přes svoji nápadnou monolitičnost ale rumunské filmy aktuálně nemají v Evropě konkurenci.(16.7.2011)
-
Rosana
Tak by mohl vypadat hororový díl doktora House. Skutečně mazivá cesta starého pána po nemocnicích, která je zpracována velmi napínavě.(1.8.2011)
-
gogo76
Volám sa Lazarescu Dante Remus... Žijem v smradľavom byte na sídlisku s niekoľkými mačkami. Dnes ma akosi bolí hlava aj brucho. Zvracal som. Prichádza sanitka a vozia ma v nej celú noc z jednej nemocnice do druhej, od jedného doktora k druhému a ja cítim, že mi sily ubúdajú závratným tempom. Už nedokážem ani rozprávať... Trochu som si vypil, trochu smrdím a pomočil som sa. No nie je to so mnou jednoduché... Úvod je pomerne rozťahaný,ale akonáhle sa prehryzieme k prvému kontaktu s doktormi, film zrazu naberá tak silný náboj reality, až máte pocit, že sa to točilo skrytou kamerou. Neviem, či tvorcom išlo o to, aby poukázali na niečo choré v ich zdravotníctve, ale príbeh je dosť univerzálny, takže pohotovosť, či prehadzovanie zodpovednosti vám určite pripomenú aj naše zariadenia. Počas filmu som hudbu nejako nezaregistroval, čo bola určite zámienka na zvýšenie vierohodnosti. Po filme Štyri mesiace, tri týždne a dva dni som vďačný za ďalší výborný rumunský film. Ak by podobných filmov bolo viac, asi by som dal objektívne štyri hviezdičky, ale doteraz som nevidel nič realistickejšie z nemocničného prostredia, preto pridávam aj piatu. 90%(14.10.2010)
-
Luke7
Tady asi udělali soudruzi z NDR chybu. Do kategorie komedie bych tento film rozhodně nezařadil. Spíš jsem si myslel, že se dívám na surový dokument z prostředí nemocnic v Rumunsku. Zdravotnický personál se zde chová k pacientovi, přesně tak, jak by neměl (arogantně, lhostejně, oslovují ho dědo apod.). Viz. taky komentář od Tyler(10.11.2010)
-
kikuka
Silný príbeh a prísna ruka réžie dokážu veľa.(1.12.2008)
-
MarJel
Natočil to Mungiu nebo Puiu? Nelze říct. Další nevýrazný, nic neříkající pokus "nové vlny Rumunska". Falešná objektivita, příšerná kamera, "civilní" herecké výkony a celé to má jakože něco znamenat..(24.2.2011)
-
kagemush
Kdyby to bylo jen o bezcitných lékařích,utahanejch zdravotních sestrách a debil systému sacialistič(Č)eského zdravotnictví,- ale ono néni.--Asi takovýhle český filmy mi tu momentálně chybí.Když nepočítám Najbrta a sem tam ,,retro" kritiku,tak je to tu samý hezký malý český příběh s jakoby něžným náznakem o kupě hnoje,-aby se neřeklo......(25.5.2011)
-
Vampireman
LFŠ 2011 Rumunská nová vlna prezentována mj. režiséry Puiu a Mungiu a jejich filmy Smrt pana Lazaresca a 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny staví na obrovské realističnosti a velice drsném vyznění za podpory dost depkoidní atmosféry. Napomáhá k tomu ruční kamera, téměř jednotný čas a dlouhé scény i záběry a s tím spojené vynikající vedení herců.(31.7.2011)
