Ohnivé léto
Romantický / Poetický
Československo, 1939, 88 min
Režie:
František Čáp, Václav KrškaHudba:
Jiří SrnkaObsah
-
Příběh mladého chlapce Julia, který se po studiích vrací do rodného zámečku na břehu řeky Otavy. Jeho rodiče již zemřeli, na zámku žije jen přísná teta s dospívající dcerou Rosou. Chlapec však přilne k bývalému kamarádovi z dětství Petrovi a mladičké dcerce převozníka Klárce. Do těchto dvou světů vstoupí jako exotický živel zraněný student Šimon, který do života mladých lidí na obou březích krásné řeky přinese lásku i smrt... (oficiální text distributora)
Příběh mladého chlapce Julia, který se po studiích vrací do rodného zámečku na břehu řeky Otavy. Jeho rodiče již zemřeli, na zámku žije jen přísná teta s dospívající dcerou Rosou. Chlapec však přilne k bývalému kamarádovi z dětství Petrovi a mladičké dcerce převozníka Klárce. Do těchto dvou světů vstoupí jako exotický živel zraněný student Šimon, který do života mladých lidí na obou březích krásné řeky přinese lásku i smrt... Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
sportovec
Dnes je jasné, že velkolepá česká (československá) filmová vlna šedesátých let má své základy v předcházejícím vzmachu let třicátých, v nichž vznikla řada průbojných, umělecky mimořádně dobře - ne vždy s prvoplánovým úspěchem - zvládnutých děl, u nichž v titulcích objevíme řadu později známých jmen (Vávra, Frič, Cikán, Čáp); jedním z těchto případů je i impresionistický básník filmového obrazu Václav Krška. Zdánlivě banální studentský příběh dospívajícího jinocha z tzv. lepší rodiny se oproti filmům např. Machatého odlišuje propracovanějším námětem, hlouběji pojatou psychologií vlastních postav a až živočišným ponorem do vnímání kulturní krajiny, jejích krás i neopakovatelných svérázů a scenérií. Byla to jedna z mála příležitostí, která umožnila společnou práci oběma sestrám Babkovým, Baarové i Janů, a byla to i jedna z prvních výrazných příležitostí pro mladého Svatopluka Beneše, výraznou,neprávem opomíjenou kultivovanou osobnost našeho hraného filmu. OHNIVÉ LÉTO nese již celou řadu znaků, příznačných pro pozdější etapu filmové tvorby let čtyřicátých až šedesátých, která předchází bezprostředně nástupu filnmové šedesátnické vlny. I po více než půlstoletí stále náleží ke klenotům zlatého fondu naší národní kinematografie hraného filmu.(27.8.2007)
-
NinadeL
Ačkoli jde o velice důležitý a zajímavý film z historického hlediska, z diváckého je to problematické. Snoubí se zde návrat Lídy Baarové do českého filmu po té, co dostala zákaz pracovat v Německu, spolu s obsazením s její mladší sestrou Zorkou Janů. Společně předtím hrály jen v Madle z cihelny, přičemž v případě tehdy 12leté Zorky nelze mluvit ještě ani o roli. Dále je zde nástup režisérů Čápa a Kršky, již obou si velice vážím, a pozvolna dozrávající Beneš v kontrasku s pozvolna doznívající Nedošinskou. Ovšem ve výsledku mám dojem značně rozpačitý, celé to na mně působí jako koláž slepená z budovatelské básně z Extase, mladické naivity Před maturitou a na závěr okořeněné nezvladatelným dívčím srdcem, které osciluje mezi Pohádkou máje a Sextánkou. Závěrečný výkřik pak náleží do Hříchu mládí.(14.2.2009)
-
raroh
Už tady bylo vidět, že pro Kršku je Šrámek (a hlavně jeho Stříbrný vítr) téma hodné zpracování svým symbolismem, stejně tak tím, že dokázal homosexualitu dostat do českého filmu. Jediné, co filmu sráží kvality (v obrazové, střihové a hudební rovině film nic neztrácí) je literátskost dialogů - Krška byl ovlivněn literaturou konce 19. století ve všech jeho směrech (impresionismus, symbolismus, anarchistická linie), ale kvalit svých vzorů nedosahoval. Kromě toho ještě čekal na Cupáka (škoda, že neobsadil do ústřední chlapecké role R. Hrušínského). Z. Janů pak byla mnohem lepší a přirozenější herečkou než její sestra.(5.6.2011)
-
Marthos
První filmová režie Františka Čápa znamenala ve své době veliký a zasloužený úspěch. Předlohou filmu byl román přítele a básníka Václava Kršky Odcházeti s podzimem. Krška soustředil svůj příběh do rodného Písku, v jehož okolí zachytil kameraman Karel Degl působivé a monumentální scenérie přírodní krásy, kterým vévodí průzračně čistá řeka. Ta sebou také jednoho letního dne přinese pražského studenta Šimona, který postupně získá lásku dívky Rosy. Prožijí bouřlivý milostný román a na konci léta pak oba odplouvají po řece vstříc lepšímu životu, v který doufá i dospívající dívka Klára, pro níž probouzející se milostný cit znamenal první zklamání. Film se snažil na lyrickém podkladu zachytit problémy dospívající mládeže a jejich neujasněné představy o milostném a sexuálním životě. Tápají ve svých vlastních myšlenkách a představách, aniž tuší, co je to láska a jak dokáže být silným poutem. Téma, které je pro Kršku více než symbolické a v němž pokračoval každým dalším filmem (nejsilněji se tato tendence objevuje ve snímku Řeka čaruje). Herecké obsazení nabízelo tehdejším divákům řadu nových tváří. Vedle zkušené a tehdy už mezinárodně populární Lídy Baarové, která v hlavní hrdince objevila novou, nečekaně silně erotickou polohu svého širokého rejstříku, zaujme především Svatopluk Beneš. Pro něj znamenala postava Šimona první výraznou příležitost a nesporný umělecký úspěch, na který postupně navazoval v dalších válečných letech obdobnými milovnickými rolemi. Sám o sobě je však snímek ojedinělým přínosem v podobě účasti mladší sestry Baarové Zorky Janů. Také ona získala v postavě červené Klárky první výraznou filmovou roli a v mnoha ohledech prokázala svůj mimořádný herecký talent srovnatelný s výkonem její sestry. Nádherný kontrast probíhá i na dvojici stárnoucích dam, v němž Nedošinské hospodyně ztělesňuje pravý opak matriarchální Beníškové. LÉTO tvoří film, který je svým zpracováním ojedinělým zjevem na poli české kinematografe. Ignorance protektorátního dusna je vedle křehké pavučiny mládí a radosti ze života posílena i působivou písní, která slouží jako otevřený manifest svobody: "Snad, snad už přijdou modré dny / snad strach se v lásku promění".(3.10.2008)
-
kinderman
Důkaz toho, jak čeští filmoví tvůrci (konkrétně Fr.Čáp a V.Krška-a před nimi G.Machatý s Extází, po nich snad už jen A.Radok Dalekou cestou) předběhli dobu. Na této filmové básni mi vadí snad jedině „výkon“ V.Sovy v roli Julia, L.Baarová (píseň "Milujem to, co ztrácíme“) snad nikdy nebyla v českém filmu krásnější.(26.2.2007)
-
dr.fish
Film především o mládí a jeho peripetiích. Konečně film, kde mi Lída Baarová sedla. Abych to řekl tak nějak postaru, film je především o tom podivném puzení, kterí nás během dospívání postihne, kvůli němuž děláme takové kraviny, že na ně pak vzpomínáme celý život...75%(10.12.2011)
-
Páně
Film, který předběhl svojí dobu, přestože si z ní nese určitá stigmata.(9.9.2010)
-
čenda
Pro mě jeden z nejlepších českých filmů, skvělý herecký výkon Lídy Baarové a nádherná Zorka Janů.(3.10.2011)
-
bradl3y
A tak, pod pohrůžkou smrti, otevřela Beruška oči. Úvodní titulková sekvence (vcelku vydařená, mimochodem) by se hodila spíš do Rovenského Řeky. Asi největší problém jsem měl s Juliem, resp. Václavem Sovou, a to s jeho hereckým projevem, kdy přehrával snad v každé jeho replice. Dosahoval až takového expresionistického herectví, dalo by se říct. Julio se zmítá v nerozhodnosti ohledně své sexuality (koupání s nahým zahradníkem...?) a to není (podle mě) zrovna častým jevem ve filmech třicátých let..(17.1.2012)
-
DFCS
Tzv. lyrické filmy 30. let byly pěkné prasárny, toto dílo nevyjímaje. Vzpomeňme na jebání koní jakožto asociace milostného vztahu v sensuální Extasi; onanie skrytá za roušku leštění harmoniky v poetické Řece; rovněž avantgardní díla nabízela rozmanité vášně – při převlékání syna otcem do dívčího oblečení ve Štvaných lidech jistě poskočí srdce nejednomu freudiánovi. U Ohnivého léta by ale Sigmund prosnil mnoho mokrých nocí, až tak vlhký a krásný tento film je (opět zde nechybí řeka, pupeny, díry a …koně). Julio se vrací po mnohaletých studiích na panství, jemuž nyní vládne teta s velkým T (tlak matriarchátu), která potlačuje Juliovy incestní vášně se sestřenkou Rosou s velkým R (rameny), amazonkou libující si v pekelné hře na klavír. Ještě, že je tu jeho stará dobrá chůva „Bába“ s velkým B (balony), jež utěšuje študákovo trápení pravidelně od pubertálního věku. Do dění nadto vstupuje rustikální 3 zahradníka Petra s velkým P (…), ovládajícího nejeden ryze mužský um, jakým je vyřezávání veverek ze dřeva; skopofilní Červená Klárka s velkým K (kudrlinkami) a malý přicmrdávač Střevlík s velkým S (stimulem). Člověk by potřeboval rozměr matematicko-fyzikální tabule, aby rozepsal nahuštěné vzorce vztahů a jejich proměnných, jež snímek v průběhu nabízí. Kde se vzal, tu se vzal Šimon s velkým Š (šmrncem), který si se svou bystrostí nezadá s kolegou ze série Slunce, seno… Stejně jako Troška, i Krška nezapře homosexuální tendence (příznivý vliv na bytostně uměleckou produkci Víta Olmera zřejmě udělal své) a jeho estetizování mužského těla v modu antické kalokagathie by si povšiml i Václav Upír Krejčí. Zcela vážně impregnovaná snaha vytvořit poetické dílo čpí natolik, že by Sontag mohla nalepit tomuto dílu nálepku Campu stejně hrdě, jako Pohlreich na štít hospodě U párku slečny Amálky.(9.5.2012)
-
Fajt
ZHOVADILÝ ZÁSAH DO "ZLATÉHO FONDU" Opravdu s těžkým srdcem hodnotím jednou hvězdičkou tento vynikající film, který si zaslouží hvězdiček 5. Po absolutně nepochopitelném zásahu do filmového díla, které je zařazeno do "Zlatého fondu české kinematografie" některým GENIEM nebo puritánským fandou Lídy Baarové, který nechal vymazat neškodný záběr koupající se L. Baarové, která je v horní polovině těla odhalená. Proto jen 1 hvězda za tento geniální zásah. Tento GENIUS tímto znehodnotil realizační záměr režiséra. Takový zásah si nedovolili ani cenzoři před rokem 1989 a film byl běžně vysílán v TV pro pamětníky !!!!!!! Tímto vlastně přestávám kupovat tato "vylepšená" veledíla, jelikož nevím co opět bude cenzurováno v dalších filmech této edice !!! Jsem toho názoru, že by se toto vylepšené veledílo mělo stáhnout z prodeje a umožnit i navrácení zakoupeného DVD.(11.4.2012)
-
Adiemus
Krškova fascinace řekou, která se později projevuje i jeho dalších filmech; příroda jako protiváha proti strnulosti života Juliovy tety - a do Šimonova příchodu i Rosina. Samozřejmě, film má několik "ale" - naprosto amatérský výkon představitele Petra, samovolné, téměř instatní oživení Klárky poté, co se topila, trapné dialogy mezi Rosou a Šimonem a jako vrchol všeho Rosin kupodivu radostný výkřik "Já budu mít dítě!" Ano, přiznávám, Baarová nikdy nebyla má favoritka. Ale na druhou stranu - ve kterém českém filmu z té doby se najde tolik živočišnosti? Ve kterém filmu se můžete pokochat pohledem na polonahého Svatopluka Beneše (o ostatních ani nemluvě)? Ať žije léto!(26.7.2010)
-
Slípka
Nejlepší český film Lídy Baarové, krásná jihočeská příroda, prostě jeden z nejlepších převálečných a válečných českých snímků.(25.8.2006)
-
doktofaust
Pěkné léto, ohnivé. A drsná scéna, která se poté opravdu stala Zorce Janů.(13.7.2008)
-
lucascus
Bezesporu nejlepší film Lídy Baarové. Je jisté, že to byla nejkrásnější herečka českého filmu, ale o jejích hereckých kvalitách se dá trochu pochybovat, zde však Baarová tvrzení svých odpůrců vyvrací. Zahrála perfektně, zastínila všechny své herecké kolegy a kolegyně. Navíc krásně nazpívala píseň k filmu: "Milujem to, co ztrácíme".(8.11.2009)
