Pád do tmy

Po zhliadnutí Psích Vojakov som toho od tohto režiséra veľa nečakal, ale dočkal najlepšieho horrorového zážitku za posledných pár rokov. Brutálne ľakačky, ktoré dokonca ani niesú spôsobené zabijakmi, či príšerami, slušný scenár a celková horrorová línia, ako aj atmosféra, pocit zo stiesneného priestoru a výborne vybrané priestory. Nemôžem inak. 100%. (04.04.2006)

Nejlepší horor roku 2005. Po průměrném vlkodlačím béčku se Neil Marshall pochlapil a stvořil film, jenž je dokonalým skloubením atmosférického napínáku a krvavých jatek. Pokud chcete na vlastní oči vidět místní potvory, doporučuji návštěvu jeskyně Rieseneishöhle v masivu Dachstein poblíž Hallstatu v Rakousku. V jednom ze sálů zde na stěnu promítají takovéhoto "gluma" a vypadá to sakra realisticky. Horror movie of the year (05.04.2007)

Výborný horor s impozantním a snad až nečekaným nástupem, partou šesti holek, hromadou ženských řečí, neznámým jeskynním systémem, skvělou atmosférou a patřičně hnusným podzemním překvapením...Asi tak by se dal Pád do tmy stručně zhodnotit, přidám ještě, že film má několik opravdu drsných a drastických scén a skutečně prvotřídní lekačky, které Vám určitě pocuchají srdeční puls. Jen ten závěr je jaksi přemotivovaný a pro mě nesrozumitelný...jinak parádní záležitost! 44,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (23.11.2006)

No ze začátku jsem docela nudil a postavy mi byly celkem ukradený, protože žádná z hereček nepředvádí moc dobrej výkon (ani hezký nejsou) a prostě jsem neměl komu fandit. V druhý půlce se to ale celkem rozjede a atmosféra houstne. Při nějakých scénách mě nepřijemně mrazilo a ty nestvůrky byly fakt pěkně hnusný. Akorát škoda toho nudnýho začátku. (23.09.2007)

Strach je mojí interakcí, pozřenou kyselinou co prostupuje mým tělem, rozlévá mrazivou nejistotu, horoucí poblouznění, leptá sklíčeností a rozpouští jistotu. Zásadní věci jsou většinou ty nečekané a z tohohle pohledu je pro můj prožitek The Descent docela zásadní kousek. Neil Marshall, který mě už jednou nemálo překvapil olschoolovým s surovým hororem Psí vojáci (2002), naservíroval hodně sugestivní podívanou, horor in-natura se velkou měrou nepřihrávané opravdovosti. Jakousi klaustrofobickou parafrázi na princip Kostky notně kořeněnou prvky mutantských hororů. Velikou devizou celého počínání je takřka minimalistická kamera, někdy spíš dokumentární, nežli filmová a taky hra světel v trenýrkách temnoty (červené světlice, zelené neony, infra, oheň). Plus si zaslouží i celkově atmosferický hudební doprovod, jenž jen umocňuje celý naturel děje (hudba ho nepřebíjí, je nenucená, vláčná a příjemně mrazivá). Na podmínky velice dobré a uvěřitelné herecké výkony, celkově dobře napsaný děj příběhu, který mistrně těží ze všech prověřených hororových klišé a halí je do celkově moderního hávu. No a samozřejmě, co by to bylo za bestiální kempování bez chleba s džemem, pořádnou gore požíračkou. Navíc jako zdaněnitelný bonus nenuceně překvapivý konec, takže co víc si přát? A že nejde najít jediný výrazný mínus? Možná snad, daní prostředí a formy je častá nepřehlednost, kdy se ztrácíte v postavách a po tmě orientaci dle výkřiků, natož dle jmen vzdáváte. Tudíž jednoznačný doporučení pro milovníky nekompromisních hororových jatek a pro slabší povahy navrhuju nákup elegantních plenových kalhotek Tena, dokonale prodyšných, co uchrání vaše pohovky od nečekaných úniků večeře. U mě za [9/10]. (17.10.2007)