Reklama

Reklama

Obyčejný muž uprostřed neúprosného kola dějin... Válečné drama je jakousi odyseou prostého rumunského rolníka Johanna Moritze, který touží jen po tom, aby mohl poklidně žít se svou krásnou ženou a dětmi. Na udání místního úředníka, kterému se až příliš líbí jeho manželka, je odvlečen do koncentračního tábora. Marně píše odvolání a posílá dopisy své ženě. Komise pro rasovou čistotu u něj zjistí germánské rysy a Moritz se zcela paradoxně dostává do oddílu SS. Nosí jejich uniformu a jeho fotografie se ocitne na titulních stranách předních nacistických novin. Přežije, ale tím jeho cesta, kterou vytýčila kola velkých dějin, nekončí... Film natočil známý francouzský režisér Henri Verneuil, který do role vedoucího pracovního tábora obsadil Jana Wericha! Mnozí diváci si jistě povšimnou s jakou producentskou velkorysostí byl film natočen, davové scény z pracovního a koncentračního tábora, obsazení komparsisty, koňmi a dekoracemi v rozlehlých filmových obrazech točených pro velké plátno jsou obdivuhodné. (Česká televize)

(více)

Recenze (32)

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Pane, ale já nejsem Žid!"  "Ne?" "Né pane..." no a ktože je to ten Pán? No predsa Jan Werich... Skoro mi oči vypadli, nevedel som o tomto Werichovom úlete. Na čt2 som náhodou natrafil na tento film s A. Quinnom, dal som mu šancu a ani som netušil ako dobre som urobil. Quinn v roli rumunského roľníka, ktorý toho zažije takmer toľko ako  Forrest Gump. Veľkolepé davové scény, také sa už dnes bežne netočia, úvodná veselica alebo kopanie kanálu, radosť pozerať... Veľký smoliar i šťastlivec v jednej osobe padá z jedného prúseru do druhého. Občas sa zdá, že má viac šťastia ako rozumu, ale prežil a prežil toho dosť. Myslím, že A. Quinn nevyzerá ako ukážkový voják SS ani za mak, ale možné je všetko. Záver na stanici je jeden z tých, ktorého krátku ukážku môžte dať do mixu 100 naj záberov kinematografie a budete si istý, že tam patrí. Naozaj krásny záver. "Usmívejte se!" S malými úpravami by som dal aj plný počet. 80%. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Henriho Verneuila znám především ze spojení s Belmondem a jako režiséra slavného Sicilského klanu. Válečné téma bych od něj moc nečekal. Už od začátku mě překvapilo rumunské prostředí a to že všichni herci mluvili anglicky. Velkým překvapením bude pro našince i Jan Werich v záporné roli velitele. Je velmi zajímavé ho tady vidět, má dobrou angličtinu a je opravdu věrohodný. Stejně jako (mě nepříliš známý) Anthony Quinn v hlavní roli Johana Mirtze, který je chvíli považován za Žida, pak za Maďara, nakonec je dokonce navlečen do vojenské uniformy a po válce skonči před soudem, aniž by někdy pořádně věděl co se kolem něj děje. Občas je to pořádný primitiv. Někteří filmoví primitové jsou milí, nějací vtipní, on není ani jedno. Ale je to dobrák který by neublížil mouše a mně taky občas holky říkají, že nejsem génius.  Tak jsem mu celkem fandil a jeho netypický příběh mě bavil. Občas to bylo až tragikomické (ostatně, občasné komediální prvky zmiňují i někteří ostatní komentujicí.) Zajímavá atmosféra filmu, docela jsem si to užil.  A ono je to fakt dobrý a zase trochu jinýma očima a dobře absurdně to ukazuje hrůzu a nesmyslnost válek.  Nejlepší je závěr na nádráži. To je typ scény na kterou se nezapomíná. Neskutečné... ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Ideální film pro dramaturgický plán Řitka Video na DVD. Ideální jako kolekce k Pádu Berlína, který byl také promován jako rarita s Janem Werichem ve vedlejší roli. A na rozdíl od sovětského válečného filmu, ve kterém si Werich zahrál pod tučným nánosem Göringovi posmrtné masky a byl dabován, zde je zcela civilní a hovoří sám. To, co se děje kolem s Quinnem je sice bez chuti a zápachu, ale možná v tom ladu rozpoznám i Olly Schoeber. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Od Henriho Verneuila už déle obdivuju jiné snímky ze 60. let Opice v zimě a Víkend na Zuydcoote, ale 25. hodina je, troufám si říci, ve výsledných dojmech úplně překonala. Není to ani tak onou velkou mezinárodní koprodukcí, jako spíše díky silnému tématu. A téměř neustále napínavého příběhu J. Mirtze, který se v nejnebezpečnějších časech v 40. letech minulého století ocitává na těch nejhorších místech proti své vůli, od falešného Žida na nucených pracích, přes nacistického důstojníka se zhuseným pocitem války až po jednoho z obžalovaných na Norimberském procesu. Svým způsobem jde až o tragikomické dobrodružství, podávané v nádherných kamerových záběrech, pěknou výpravou či honosnou hudbou s několika valčíkovými motivy. Pro mne osobně filmový zážitek plný kontrastných emocí. Občas vyčerpávějící, v závěru dojímavý... docela rozumím těm pomalu a těžko rodícím se úsměvům ve tvářích manželů před fotografem, oba by chtěli mít chvíle štěstí hlavně pro sebe a ne pro mediální senzaci. Anthony Quinn se své role zhostil výborně a jeho výkon v roli primitivního smolaře s pořádnou dávkou štěstí v osudu náleží k těm nezapomenutelným, stejně jako závěr filmu. Vyzdvihl bych rovněž výkony v epizodních rolích Serge Reggianiho a Jana Wericha, netradičně coby zrůdného velitele v uniformě. 95% #Francouzská kinematografie: Virtuální kino ()

panWolf 

všechny recenze uživatele

Jde o film ,který je u nás celkem neznámý- a myslím ,že neprávem.Ve filmu má malé cameo můj milovaný Jan Werich a zhostil se ho myslím se ctí. Jinak hlavní role sedí jako přišitá Anthony Quinnovi. Je to příběh o chudákovi,který jde z jednoho průšvihu do druhého,ale vždy s úsměvem, a stále si myslí,že je na tom lépe a lépe. Příběh se odehrává v době 2.světové války. Kdyby se našel někdo,kdo jej má v lepší kvalitě než já - DVD udělané z několikáté kopie pravděpodobně VHS - ať mi dá vědět!!! Určitě se domluvíme. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (8)

  • Předlohou k filmu se stala nejpopulárnější kniha Rumunského novelisty Constantina Virgila Gheorghiua "The 25th Hour" z roku 1949. (Conspi)
  • Herec Jan Werich ztvárnil v tomto filmu vyjímečně zápornou roli, zrůdného velitele koncentračního tábora. Byl to jeden z jeho posledních filmů. (eALIEN)
  • Ve filmu je zmíněno, že Rumunsko bylo ve válce obsazeno Sovětským svazem 20. dubna 1944, zatímco ve skutečnosti Rumunsko kapitulovalo 23. srpna 1944, po prohrané bitvě o Iasi 22. srpna. (MTHRFCKR)

Reklama

Reklama