Slunce (festivalový název)
-
Solntse
-
Sun, The
Drama
Rusko / Itálie / Francie / Švýcarsko, 2005, 110 min
Režie:
Alexandr SokurovHudba:
Andrej SigleHrají:
Issei Ogata, Kaori Momoi, Robert DawsonObsah
-
Pověstně dlouhé záběry s promyšlenou vnitřní montáží, pomalé tempo líčení, rozsáhlé plochy ticha tyto konstantní znaky Sokurovovy režie tentokrát usilují o evokaci duševního rozpoložení japonského císaře Hirohita na konci 2. světové války před podepsáním kapitulace a při samotném tomto aktu. V pomyslné první půlce filmu je sice mnohé naznačeno při jednáních císaře s různými osobnostmi, přicházejícími za ním do jeho bunkru, ale těžiště výpovědi o něm je v předivu subtilních detailů jeho mimiky a gest, které mimoděčně svědčí o jeho krajním psychickém vypětí. Ve druhé části filmu jsme svědky jeho prvních setkání s americkými vojáky a hlavně s generálem Douglasem McArthurem, jehož úkolem je přimět císaře k podpisu kapitulace. Jejich jednání je v podání Sokurova nejen vzrušující psychologickou hrou, ale rovněž holdem dvěma impozantním osobnostem a velkolepou úvahou o nepřeklenutelné rozdílnosti kultur. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
Pověstně dlouhé záběry s promyšlenou vnitřní montáží, pomalé tempo líčení, rozsáhlé plochy ticha tyto konstantní znaky Sokurovovy režie tentokrát usilují o evokaci duševního rozpoložení japonského císaře Hirohita na konci 2. světové války před podepsáním kapitulace a při samotném tomto aktu. V pomyslné první půlce filmu je sice mnohé naznačeno při jednáních císaře s různými osobnostmi, přicházejícími za ním do jeho bunkru, ale těžiště výpovědi o něm je v předivu subtilních detailů jeho mimiky a gest, které mimoděčně svědčí o jeho krajním psychickém vypětí. Ve druhé části filmu jsme svědky jeho prvních setkání s americkými vojáky a hlavně s generálem Douglasem McArthurem, jehož úkolem je přimět císaře k podpisu kapitulace. Jejich jednání je v podání Sokurova nejen vzrušující psychologickou hrou, ale rovněž holdem dvěma impozantním osobnostem a velkolepou úvahou o nepřeklenutelné rozdílnosti kultur. (MFF Karlovy Vary) Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(14.2.2006)
-
Adrian
Sokurova hra s formálnymi prostriedkami posúva slovo "komorný príbeh slávnej osobnosti" do takmer novej dimenzie. Priam až asketické zachádzanie s pojmom dynamika, vedie k pomalému tempu vyobrazenia života japonského cisára v časoch, kedy svojím súhlasom stvrdil kapituláciu svojej krajiny voči aliancii na konci 2. svetovej vojny. Viacplánova práca s každým záberom, premyslená montáž, minimalistická hudba a hlavne herecký prejav ústrednej postavy spoliehajúci sa takmer iba na jemné mimiky a gestá - to všetko úspešne napomáha vniknúť do duševného rozpoloženia cisárovej mysle a skrz neho aj k postrehom o kultúre japonského národa v konfrontácii so západným svetom.(2.7.2005)
-
Slarque
První dvě části Sokurovovy volné trilogie pojednávající o Hitlerovi a Leninovi jsem neviděl. Konec války z pohledu císaře Hirohita je ovšem zajímavý i sám o sobě. Chci jen upozornit na pověstně pomalé Sokurovovo tempo vyprávění, které (pokud vás téma filmu skutečně nezajímá) docela dobře uspává – tomu napomáhá i to, že se prakticky celý film odehrává v jakémsi příšeří a obraz je až nezvykle tmavý. Pokud vás ale téma zajímá, můžete se tu jak o samotném císaři, tak i o tehdejším Japonsku dozvědět celkem hodně.(8.7.2005)
-
Dr.Cilka
Moj prvy Sokurov. Cakal som nieco zivsie, no v konecnom dosledku som nebol vobec sklamany. Cely film je natoceny velmi pomalym tempom a atmosferu by som oznacil ako melancholicku. Takmer celych 110 minut sa odohrava v akomsi bunkri cisarskeho palaca, pricom je velky priestor venovany pomalym detailom niekedy az uplne trivialnych cinnosti cisara Hirohita, ktore doprevadzaju rozne vsedne zvuky ako vrzganie dreva, skriekanie pava a podobne . Zachytene obdobie je snad to najtazsie v historii Japoncov - kratko po zhodeni atomovych bomb a nasledne podpisanie kapitulacie. Hirohitova osobnost sa navyse nachadza v rozpolozeni uctievaneho a nedotknutelneho bozstva vs. milovnika zapadnej kultury vs. fanusika modernej vedy. Krasne je to znazornene scenami kedy sa necha fotografovat americanom, ci pri pozvani vedca do jeho palaca, ktoreho sa na jeho pocudovanie pyta v tejto dobe na povod polarnej ziary. Skvela studia "neznamej" stranky znamej historickej osobnosti.(5.4.2012)
-
ReoSTAT
...i sám císař, který si nikdy v životě ani neotevřel dveře, protože by to pro něj bylo podřadné, věřil v nedotknutelnost své osoby...(17.7.2005)
