poster

Slunce (festivalový název)

  • Rusko

    Solntse

  • Rusko

    Солнце

    (Rusko)
  • Rusko

    Solnce

    (Rusko)
  • anglický

    Sun, The

Drama / Historický

Rusko / Itálie / Francie / Švýcarsko, 2005, 110 min

Hudba:

Andrej Sigle
  • Ligter
    ****

    Dvě související poznámky: 1) Sokurovovo kontemplativní ztvárnění japonské apokalypsy (přesněji řečeno posledního aktu), odrážející se na drobné mimice samotného Hirohita, je zároveň strohou demytizací císařovy osobnosti a definováním prazvláštního (paradoxního) statutu japonsko-amerického meziprostoru. Za vše mluví scéna fotografování Hirohita rozvernými americkými vojáky - v žádné jiné scéně není více zdůrazněn kontrast mezi oběma světy. ___ 2) Hirohito je i v důležitém dějinném přelomu vyobrazen jako osobnost pragmatická, cílevědomě přemýšlející, ale i stále snažící se zachovávat dekórum. Vnitřní psychický souboj má ve Slunci podobnou váhu jako jeho - stejně latentní jako neskrývaný - vnější dialogový souboj s MacArthurem. Jinými slovy, Sokurovovův snímek je ve stejné míře asketickým fragmentem „dějinnotvorné“ osobnosti a rovněž střetem dvou vzájemně nepochopitelných kultur.(21.12.2013)

  • Dr.Cilka
    ****

    Moj prvy Sokurov. Cakal som nieco zivsie, no v konecnom dosledku som nebol vobec sklamany. Cely film je natoceny velmi pomalym tempom a atmosferu by som oznacil ako melancholicku. Takmer celych 110 minut sa odohrava v akomsi bunkri cisarskeho palaca, pricom je velky priestor venovany pomalym detailom niekedy az uplne trivialnych cinnosti cisara Hirohita, ktore doprevadzaju rozne vsedne zvuky ako vrzganie dreva, skriekanie pava a podobne . Zachytene obdobie je snad to najtazsie v historii Japoncov - kratko po zhodeni atomovych bomb a nasledne podpisanie kapitulacie. Hirohitova osobnost sa navyse nachadza v rozpolozeni uctievaneho a nedotknutelneho bozstva vs. milovnika zapadnej kultury vs. fanusika modernej vedy. Krasne je to znazornene scenami kedy sa necha fotografovat americanom, ci pri pozvani vedca do jeho palaca, ktoreho sa na jeho pocudovanie pyta v tejto dobe na povod polarnej ziary. Skvela studia "neznamej" stranky znamej historickej osobnosti.(5.4.2012)

  • Adrian
    ****

    Sokurova hra s formálnymi prostriedkami posúva slovo "komorný príbeh slávnej osobnosti" do takmer novej dimenzie. Priam až asketické zachádzanie s pojmom dynamika, vedie k pomalému tempu vyobrazenia života japonského cisára v časoch, kedy svojím súhlasom stvrdil kapituláciu svojej krajiny voči aliancii na konci 2. svetovej vojny. Viacplánova práca s každým záberom, premyslená montáž, minimalistická hudba a hlavne herecký prejav ústrednej postavy spoliehajúci sa takmer iba na jemné mimiky a gestá - to všetko úspešne napomáha vniknúť do duševného rozpoloženia cisárovej mysle a skrz neho aj k postrehom o kultúre japonského národa v konfrontácii so západným svetom.(2.7.2005)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(14.2.2006)

  • Slarque
    ***

    První dvě části Sokurovovy volné trilogie pojednávající o Hitlerovi a Leninovi jsem neviděl. Konec války z pohledu císaře Hirohita je ovšem zajímavý i sám o sobě. Chci jen upozornit na pověstně pomalé Sokurovovo tempo vyprávění, které (pokud vás téma filmu skutečně nezajímá) docela dobře uspává – tomu napomáhá i to, že se prakticky celý film odehrává v jakémsi příšeří a obraz je až nezvykle tmavý. Pokud vás ale téma zajímá, můžete se tu jak o samotném císaři, tak i o tehdejším Japonsku dozvědět celkem hodně.(8.7.2005)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace