Mé jméno je láska

Příběh, který mne nadchnul. Úžasnou hudbou, námětem, italštinou a krásnou přírodou. Vynikající výkon Tildy (Emma R.) a Flavia Parentiho (Edo Recchi jr.). Milostný trojúhelník a žárlivost milovaného syna zapříčíní nakonec velikou tragédii. Film, který nechá diváka utvářet si vlastní konec příběhu, otevírá možnost postupně odkrývat život zámožné rodiny a hlavní představitelky pak znovu nalézt ztracenou identitu (jejího vnitřního já). Byla jsem ráda, že film je v italském jazyce. Pro mě je italština jeden z nejtemperamentnějších jazyků a tím tak prokládá krásu námětu. Nedokážu si vůbec představit že by film byl hraný američany. Ztratilo by to celkový nádech a krásu , prostě duši příběhu. Překvapila mne Tilda Swinton, jak perfektně umí italsky. Tuto herečku mám totiž více spojenou s angličtinou a semtam i ruštinou než s italštinou. (24.01.2011)

Máte-li slabost pro sofistikovaný nevkus, pseudo-filosofické omalovánky (jeskyně je platónská??? uf...) a vaše srdce je rozechvělé; aneb Orlando v osidlech každodennosti. A zase to zvládlo! (30.06.2013)

Nádherný poetický film s krásnou hudbou, to treba vidieť. (13.07.2011)

Dokonalé snad ve všech směrech...mistrovská práce s kamerou a záběry na různé detaily, nádhernými scenériemi, gesty postav, se zvukem, a v neposlední řadě světlem...v pedantsky dokonalé honosné domácnosti rodiny Recchi jej moc není, ta stísněnost a strnulost zde by se dala odlamovat sekáčkem na led. O to silněji diváka i hlavní postavu zasáhne kontrast s přírodou, kde vše bují a žije podle svých divokých pravidel a oplývá slunečním jasem. Vše jen korunuje skvěle sedící hudba a jako téměř vždy bezchybný herecký výkon Tildy Swinton. Tento snímek jsem si zamiloval. A to tak, že pět hvězd mi pro něj přijde žalostně málo... (20.08.2012)

Tíha viny způsobí, že řeknete to, co byste jinak zamlčeli, protože...zatloukat, zatloukat, zatloukat. Extrémně působivé drama s neuvěřitelnou Tildou Swinton. Zajímavě natočené. Pohledy kamery, prolínání reality s představami a vzpomínkami. Zdánlivá odtažitost postav, jejíž zdání se zhroutí ve vyhrocených situacích v závěru filmu. Realistické drama s trochou lartpourlartismu a dostatkem příběhu, aby to nebyla jen hezká nafouknutá bublina. (09.09.2012)

Nudny artovsky snimek. Takovych uz se za celou dobu kinematografie natocilo. Nic noveho pod sluncem. Pribeh se tahl, dlouhe zabery o nicem. Velka nuda. (10.01.2011)

Naprosto strhující snímek s božskou Tildou Swinton, jejíž herecký um mě naprosto učaroval. Příběh je vskutku velmi ohraný přesto zde pojat přesně tak jak jsem si vždy u tohoto typu přála.. Některé záběry jsou tak nádherné že se vracím zpět a kochám se znovu..Nedám jinak a rozhodně doporučuji tento vyjímečný kousek zhlédnout.. (20.09.2012)

Herecký koncert Tildy Swinton, pretkaný nádhernou hudbou a závanom nostalgie. (21.10.2010)

Vysoko umelecký zážitok rýdzo európskej kinematografickej hustoty. Ani si nepamätám kedy ma naposledy kompletne uchvátila práca s kamerou vo filme tak ako práve v Io sono l'amore. Keď už nie kvôli Tilde, minimálne jednej vášnivej erotickej scéne, zaujímavými rodinnými pomermi istej vplyvnej milánskej dynastie či kulinárskym špecialitám kuchára Antonia, tak kvôli strhujúcej kamere sa toto naozaj oplatí vidieť. Hudba neskutočne ladí s vizuálnym i obsahovým tónom filmu a predstavuje ďalší mimoriadny prvok, ktorý toto dielo ponúka. Príbeh nešťastnej bohatej dámy, ktorá sa vnútorne oslobodzuje a nachádza samu seba v náručí milenca tu už bol a nie raz, naratívny postup sa mi zdal trochu nevyvážený pretože od extrémne detailného a pomalého úvodu odrazu poskočí akosi rýchlo a človeku/mne by sa žiadalo trochu viac priestoru pre vývoj vzťahov medzi postavami. Ale to aj tak nič nemení na tom, že moja pozornosť bola zamestnaná od začiatku do konca, v značnej miere asi kvôli harmonickej kombinácii spomínaných audiovizuálnych prostriedkov. (03.06.2011)

Pred filmom som mal obavy z možného sklamania či to nebude pôsobiť až príliš artovo našťastie ma film nesklamal a dokonca som bol veľmi pozitívne prekvapený. Od prvých titulkov na mňa dýchol závan nostalgie akoby sa celý film prebalil vizuálne presne do takeho oparu asi v akom sa momentálne nachádzala hlavná hrdinka ktorá postupne prechádza vnútorným prerodom a podla toho sa nám aj obraz značne vyjasňuje. V podstate je to veľmi lyrický príbeh o hľadaní vlastnej identity a samozrejme lásky. Film akoby sa snažil rozprávať štýlom Viscontiho na začiatku 21.storočia. Tilda Swinton (na ktorej film stojí) konečne po Potterovej Orlande a rokoch drobných ale zaujímavých holywoodskych postavičiek sa opať vrátila k tomu že si mohla naplno zažiariť. (23.04.2010)

To byla ale krávovina. Celé dvě hodiny se nedělo prakticky nic, abych čekal na tak pošahanej závěr? Jedna hvězdička za interiéry toho baráku a krajinu, jinak je to na hranici odpadu. Naprosto o ničem. Buď se tlachá nebo vaří nebo šoustá. (11.11.2021)

Na tohle musí mít člověk už dopředu správnou náladu - artově nasnímaný film, který velmi pomalu graduje v emocionální zážitek, přiomíná nejeden román z krásné literatury. (28.08.2019)

Od první části vyobrazující snobskou rodinu dlouhými snobskými scénami, přes zajímavé artové scény plné emocí, až po zbytečnou melodramatičnost v podobě naprosto zbytečného zvratu před koncem, který svým filmovým klišé zničil celou dlouho budovanou zápletku. (30.07.2020)

Pre mňa vynikajúci film s nádhernou klasicizujúcou kamerou, presvedčivými hereckými výkonmi, elegantnou a súčasne strhujúcou minimalistickou hudbou Johna Adamsa a ideou, ktorá roztopí srdce každého beznádejného romantika. Viem si predstaviť, že pre niekoho môže byť vizuálna stránka tohto diela trochu príliš eye candy, a že niekomu inému sa pointa môže zdať príliš sentimentálna či melodramatická, ja som ale nemal ani jeden z týchto problémov. Guadagnino dávkuje fascináciu krásou v najrôznejších podobách i vieru v silu lásky veľmi štedro, ale s vkusom. (11.05.2010)

Julia jej sekla viac. Artový film? Vymastené interéry. Celkovo ale strata času. (21.03.2011)

Někdy až moc uměleckých kudrlinek, hudba, kamera, jinak zajímavě vybrané herečky coby matka a dcera, podobou, Tilda Swinton a Alba Rohrwacher a ten konec, no nevím... (27.03.2015)

Za architekturu a možnost vidět, jak funguje moderní/funkcionalistická vila v plném nasazení. Za spoustu narážek, která každá došla svému konci. Za extrémy bezemoce a vášně. Za Tildu... Film by si na druhou stranu zasloužil označení i odpad - za šílenou pomalost, bezkrevnost, klišoidnost, těžkou hudbu, nepříliš estetické sexuální scény... Ale není fajn, že dokáže probudit i tento extrém? Průměr to rozhodně není. (27.03.2015)

Tilda po taliansky a po rusky. Nieco celkom nove. Ovsem vo filme, ktory ma absolutne minul. Ziadna z postav ma ani na chvilku nezaujala. Dokonca aj Tilda Swinton, ktoru inak obdivujem, ma tento krat nechala chladnym. Jej Emma mi ostala az do konca filmu cudzim clovekom. Io sono I´Amore je akasi podivna paralela medzi gastronomickym a sexualnym pôzitkom. Vizualna stylizacia a radoby intelektualska filmarina sa pokusa zakryt prazdny pribeh a postavy studene ako psi cumak. Ta absolutne neeroticka sexualna scena s prestrihmi na chrobaciky nemala chybu. A ze laska..? Mal som pocit, ze ti dvaja sa do seba zamilovali lebo sa nudili a tento film sa skôr mal volat "ja som pôžitok". Vlastne len dobre gradujuca hudba vo finale. To je vsetko. 30 % (18.01.2016)

Nádherný vizuální a hudební opus, silný příběh, skvělá režie a excelentní Tilda Swinton. Rozmrzelý filmový fanoušek děkuje. (21.02.2016)

ultra fuj. "oskarovy vykon" je spis neco jako permanentne udiveny ksicht. dementnejsi a afektovanejsi film uz jsem dlouho nevidel. o zaveru ani nemluve. syn spadne do bazénu a zabije se? LIDI NA ČSFD PŘESTAŇTE FILMY TOHOTO TYPU HODNOTIT VYSOKO!!!!!! (22.12.2017)