Režie:
Jana SemschováKamera:
Jiří KolínHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jana Krišicová, Maroš Kramár, Ladislav Mrkvička, Jana Dolanská, Drahomíra Hofmanová, Ladislav Křiváček, Miriam Kantorková, Monika Šeligová (více)Obsahy(1)
Ani přítomnost televizního štábu, který mapuje život a touhy dospívající mládeže, ještě nezaručí opravdovost a věrohodnost pohledu. Televizní tvůrci se v tomto filmu se zaměří na nadějnou sportovkyni, která však vyrostla v dětském domově a nyní se potýká s mnohými nesnázemi, neboť zůstává mnoho věcí, které si ještě musí ohmatat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Pozapomenutý a kupodivu povedený snímek o problémech mládeže v dětském domově. Hlavní postavě Martině už bylo dávno osmnáct a přesluhuje. Její problémy s dospíváním dávají všem zabrat, hlavně řediteli ústavu, kterého výborně ztvárnil Ladislav Mrkvička. I on má své životní problémy. Spoustu let žije sám a bydlí v ústavu také. A proto má pro Martinu určitou slabost a pochopení a snaží se jí všemožně pomoc. Do toho se navíc motá nějaký filmový štáb a natáčí o mládeži dokument. Snímek je jakousi kritickou sondou své doby, která vlastně zůstala aktuální dodnes. Každý se v pubertě někdy opil, s někým randil, chodil na diskotéky a vůbec dělal lumpárny. A to vše se tu řeší. V domově když dosáhnou dospělosti, mají odejít do života, ale jen s několika stovkami na knížce, jako Martina. Ale co dál? Jana Krišicová ztvárnila Martinu opravdu přesvědčivě, jakoby to sama prožila. Je to film tématem skutečně k zamyšlení. ()
Syndrom skupinové inteligence platí v tomto prostředí dvojnásob díky formování. Většina příběhů z děcáků je proto tristní a hloupá už ze své podstaty. Tento samozřejmě není výjimkou. Snad kromě Mrkvičky je většina postav navíc značně nesympatická, s hlavní hrdinkou v čele. Ne náhodou to byla jediná role. ()
Toto vůbec není špatný film. Krásná Jana Krišicová vede linii, kterou podpírá Ladislav Mrkvička, judo a několik zajímavých dialogů. Překvapil mě Maroš Kramár, doteď jsem měl pocit, že se objevil až nedávno a teď koukám, co už má jako herec za sebou... "Jsou domovy pro děti a domovy pro důchodce. My máme to štěstí, že si to odbudeme hned ze začátku." ()
Zajímavý a řekla bych i stále aktuální snímek z prostředí dětského domova. Můj blízký příbuzný jeden takový řediteloval, tak to z prázdninových návštěv znám. O děti je zde materiálně velmi dobře postaráno, ale když odcházejí do života nevědí jak vypadá kostka cukru, protože čaj i kakao dostávají k snídani už oslazené. Mají svůj vybavený pokoj, pěkné, personálem prané a udržované oblečení, televizi a další technické vybavení, bez něhož si neumí dnešní mládež život představit a najednou se musí postarat o sebe sami a začít od nuly. Tento snímek zůstává někde na povrchu a to je škoda. Je sice z jiné doby, ale podstata zůstává stejná. Martině to vyšlo, ale co ti ostatní? ()
Nejspíš měl film pojednávat o tom, že přechod z dětskýho domova do normálního života je dost složitej. To se ale moc nepovedlo a spíš jsem měl pocit, že koukám na diskopříběh. Prostě diskotéky, šílený hadry a účesy, bujará mládež a do toho nějakej obstarožní DJ pouští ty největší "pecky" od Michala Davida. Pak se tam řešej problémy typu "hnusná holka nemůže najít žádnýho nabiječe" a podobný kraviny. Moc mě to teda nezaujalo. 40% ()
Reklama