Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Remi AdefarasinHrají:
Jonathan Rhys Meyers, Scarlett Johansson, Emily Mortimer, Alexander Armstrong, Matthew Goode, Brian Cox, Penelope Wilton, Colin Salmon, Steve Pemberton (více)Obsahy(1)
Muž, který řekl 'Raději bych byl šťastný než dobrý', viděl hluboko do podstaty života. Lidé se bojí čelit faktu, jak ohromná část života závisí na štěstí. Je děsivé vědět, kolik toho je mimo naši kontrolu. V tenisu jsou momenty, kdy míček udeří do okraje sítě a na setinu vteřiny se může překulit dopředu nebo zpátky. S trochou štěstí spadne dopředu a vy vyhrajete. Nebo možná ne a vy prohrajete.
Match Point – Hra osudu je drama o společenském vzestupu mladého muže a děsivých následcích jeho ctižádosti. Hlavní hrdina se nedokáže rozhodnout mezi dvěma ženami a nenachází cestu ven. Uchýlí se tedy k extrémnímu řešení. Děj filmu zasadil režisér Woody Allen do anglické vyšší společnosti. Scarlett Johanssonová zde hraje krásnou americkou dívku, která vstoupí mezi Jonathana Rhys Meyerse a jeho ženu Emily Mortimerovou. Matthew Goode je Emilyn bohatý bratr, který tuto zápletku odstartuje. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (903)
Tohle není klasický Woody. Popravdě - neznat jméno režiséra předem, nemám nejmenší šanci uhodnout, kdo ten film natočil. Ale s tímto jiným filmem (Woody se v něm byť ani na sekundu nemihne, odehrává se v Londýně, tradičního sarkasmu si taky moc neužijeme) jsem přesto moc spokojená, ani chvíli jsem se přes značnou délku nenudila, poslouchala chytře napsané dialogy a sledovala zapeklitý milostný trojúhelník, jehož rozřešení jsem tušila už chvíli předem, než k němu došlo, ale několik detailů na něm mě skutečně dostalo... Navíc má výborné a pečlivě volené herecké obsazení a krásnou atmosféru současné Anglie a její smetánky, takže těším se, pane Allene, na váš další počin. ()
To, co bylo od počátku filmu jemně cítit, ale nebylo zásadním problémem, se naplno projeví v závěrečné půlhodině - Jonathan-Rhys Meyers a Scarlett Johanssonová to herecky úplně nezvládli. Ale není to zdaleka jen jejich vina. Vážné a solidně fungující drama o vztahovém trojúhelníku se v poslední půlhodině mění v parodickou, místy až černohumorně cynickou frašku, způsobující neustálé uchechtávání. Scenáristicky vykonstruovaný ( jedna náhoda za druhou) závěr vycucaný z prstu. Nevěrohodný díky nedostatečné motivaci hlavní postavy/slabé dramatické gradaci/hereckým výkonům a také nepřesvědčivé až naivní režii. Ještě jednou zdůrazňuji, že tohle všechno vytýkám až poslední půlhodině , do té doby vše funguje. -- Nehledě na to tenhle film příliš okatě a předvídatelně naplňuje jednu ze základních pouček dramatického díla - pokud se kdekoli ve filmu objeví zbraň, musí se z ní do konce příběhu vystřelit. Fuj, Woody, za ten konec se styď! A snad příště. -- Asi jsem prokletý, všichni co viděli film se mnou ( Kaka, KevSpa, Nancy ), nešli nad 3* :)) ()
„Tvrdá“ kamera a vyprávění jdoucí skrze lavinu dialogů s absencí vizuální narace zpočátku házejí diváka do vývrtky, ale zasněná romantika přejde v drama, to v thriller a morálka padá na hubu do bahna, což je vcelku neortodoxní cesta proti sluníčkovému trendu, ke kterému se sice Allen dopracuje s hodně vachrlatou vsuvkou z detektivní kanceláře, ale za ten pocit, že se Dostojevský několikrát neklidně obrátil v hrobě to pravděpodobně stálo. ()
Woody se podobně jako ve Vicky Cristině Barceloně vypořádává s konfliktem západního konzumního stylu života a vášnivé lásky, která jako by existovala mimo tento svět a byla s ním neslučitelná. Film napřed dostatečně dlouho rozehrává poměrně klasické schéma allenovské konverzačky, aby pak za zvuků operní árie přešel do adrenalinových vod thrilleru a o chvíli později olíznul i kapku mysteriózna. Z čistě morálního pohledu lze režiséra za ten závěr nenávidět, já ho ale pro filmový zážitek musím milovat. Nehledě na to, jak kouzelně podvratným způsobem pracuje i s motivem štěstí jako takovým; ne vždy, když míček po kontaktu s páskou dopadne na naši stranu dvorce, to musí znamenat naši celkovou prohru. ()
Woody Allen a jeho pocta, tentokrát Dostojevskému, ovšem trochu (zcela) jinak. Na Londýn a klasiku, vyměněnou za obvyklý New York a swing se zvykne během pár minut. Hodinu a půl se odbývá, dalo by se říci, tradiční Allenovské pitvání vztahů, svody a úskalí lásky, milostný trojúhelník a pod. V závěrečné půhodině přichází Woody se svým oblíbeným Fjodorem Michajlovičem naplno v poctu jeho "Zločinu a trestu". Neustále jsem si říkal, jak se mu to asi podaří vypointovat !? Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Na takhle odzbrojující pointu jsem ani nepomyslel. Hodně tomu dopomohly přesvědčivé herecké výkony Jonathana Rhyse Meyerse, s jehož postavou jsem se dokázal ztotožnit a blonďaté sexy ďáblice Scarlett Johansson. "Match Point - Hra osudu" potvrzuje, že Woody Allen je vyzrálý filmař, který pořád umí. 95%. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (27)
- Film byl uveden mimo soutěž na filmovém festivalu v Cannes v roce 2005. (don corleone)
- Film se natáčel na tak známých místech Londýna jako jsou budova Lloyds, Královská opera, Westminsterský palác, galerie Tate Modern, Blackfriars Bridge nebo Cambridge Circus. (Elisebah)
- Film má 124 minut, čímž se ve své době stal nejdelším, jaký kdy Woody Allen natočil. (don corleone)
Reklama