Obsahy(1)
Člen družin Lišáků a později Jestřábů režisér Břetislav Rychlík, držitel skautské průkazky číslo 021515 a skautské přezdívky Rychlonožka, natočil film o chlapeckém oddílu Junáků - skautů ze slováckého městečka Veselí nad Moravou. Oddíl existoval v krátkém období znovuobnovení skautingu v letech 1968-1970, ze které také pochází amatérský film ze života Kima, Ferina, Bakiho, Velkého Ona, Pyropa, Užovky a dalších neboli film, který byl impulsem k natočení snímku Skaut má holá kolena. A tak se v srpnu roku 2005 dvacet jedna dnes dospělých mužů sjelo na místa, kde jako kluci naposledy tábořili před komunistickým zrušením skautingu u nás, aby společně hledali ztracené ideály klukovství a současně pátrali po poselství, které uprostřed tábořiště zakopali světu a budoucím generacím. Spolu také prostřednictvím hravých i dramatických situací zjišťovali, co se s nimi během normalizace i nedávných let stalo... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Nehodnotím tu ideje bývalých skautů. Hodnotím jakýsi divný pokus o dokument, který se v mých očích pokusil o křivárnu na skautském vůdci. Mimoto je to celé plytké, můžu vzít 15 let staré videozáznamy z našich táborů, sestříhat je, a vydávat za lepší dokument, než je toto. Junáci si zaslouží lepší dokument, který by česká televize mohla pouštět na svatého Jiří. ()
Klucí! Nenatočíme něco ať je sranda? Dostaneme na to prachy, to zas žádné strachy. Budem chlastat, budem pít, budem truchlit a budem se veselit. ()
Musím se přiznat, že mám svým způsobem B.R. rád. Nebo snad měl...(?) v těch dobách minulých kulturních... - Kdysi vášnivý kritik poměrů v brněnské ČT se však po pádu >drahošovských struktur< dostal konečně sám k lizu a od té doby si jeho chování nezadá s metodami těch, co se mu kdysi tak zajídali. Smutné. Ale k věci: Tento >dokument< jako by byl dokladem naprosté ztráty soudnosti. Ještě bych tak pochopil desetiminutovou zpověď na nějakém festiválku amatérských filmů, ale tenhle téměř hodinový snímek O NIČEM!, zaplacený >televizí veřejné služby< v době, kdy tato naříká na nedostatek finančních prostředků pro tvorbu menšinových a kulturních pořadů - to je opravdu hnus! Kámarádi zachlastali a ještě za to na to dostali prachy a rychlíkovský klan má zase vystaráno. Jo, tohle jsou teprve ty pravý >Rychlý prachy< ! Jediné k čemu byla tahle srajda dobrá je to, že se ukázalo, co se to s vámi skutečně stalo... Posral ses Břeťo! Tak pozdravuj v Útěchově. Howgh! ()
Ten námět není vůbec špatný, totiž dohledat své spolubratry ze skautského oddílu a podívat se jak naložili se životem a jak život (v normalizačním režimu) naložil s nimi. Ale pan Rychlík to nezvládl. Jako dokument je to řídké a zřejmě aby tu řídlkou polívku zahustil a získal "dramatický moment" , dopustil se pan Rychlík (dle mého názoru) křivárny. To když začal svého bývalého skautského vůdce dusit dotazy (vlastně obviněními) na jeho konformnost vůči režimu, neřkuli spolupráci s ním a to tak nechutně a vehementně, že jej vypudil od táborového ohně. Sám jsem byl členem podobného oddílu, který po srpnu 1970 změnil se z oddílu vodních skautů v oddíl branného vodáctví Svazarmu. Nevím co náš vůdce musel vyplňovat za papíry, či na jaké schůze musel chodit aby kryl naši další činnost, která běžela dále dle skautského programu. Ale díky jeho "kolaboraci" jsme několik dalších let skautovali a absolvovali vodácké tábory na Slovensku, v Polsku a v Rumunsku. Takových oddílů, které místo aby se rozešly, získaly nějaké krytí, bylo spousta a předpokládám, že oddíl, jehož členem byl pan Rychlík, byl na tom podobně. Leč po letech, zapomněv na jakékoliv kamarádství, se pan Rychlík začne takhle moralistně ofrňovat. To je na přeshubudání. ()
Tezko pochopi nekdo kdo neni skaut nebo ten, kdo neco vic o zruseni skautingu, pronasledovani skautskych cinitelu a premene tehdejsich oddilu na pionyrske nebo na jine zajmove krouzky aby myslenka vychovy mladych lidi se nesla dal za jakehokoli rezimu. Opravdu setkani po 35 letech je zazrak. A bylo z toho citit to spravna atmosfera klukovskych let a bezstarostenoho zivota. ()
Skauting a normalizace. Zavzpomínání na skautská léta v reálném, ale přesto inscenovaném, oddílovém setkání po 35 letech, v jehož scénáři trpce dominuje konfrontace s někdejším vedoucím ohledně možností reagovat na dobové politické tlaky. Zbytek povrchní. Komentář: fragre ()
Je to prima nápad, nevadí že to působí amatérsky-možná je to i záměr, protože i původní filmový materiál byl naprosto amatérský...Člověka napadá,kde mohla naše zem být, kdyby nerozprášili Skauta a nezakázaly Foglara.Nicméně si myslím, že to tu mohlo být ještě horší kdyby v lidech tyto ideje nezůstaly. ()
Dokumenty miluji a tvoří polovinu z mých 8000 filmů. Takto bezpojmově, bezduše a amatérsky i nudně dovede natočit dokument pouze 1 magor - Břetislav Rychlík. Nebylo mu dost, že se podílel na zkurvení Cirkusu Havel? Máme dokumentaristy krásné, některým z nich jsem napsal osobní pochvalu a oni se kupodivu ozvali a odpověděli , Díky. Tomuhle troubovi s 8-mi metrovým nosem bych napsal asi tolik: Vyser se na to! Dějiny a národ to ocení. ()
Těžko pochopitelné pro ty, kteří nechápou skauting, neznají atmosféru táborů a neví, jak moc to celé je v člověku zakořeněné. Uznávám, že některé pasáže mi přišly nudné a nicneříkající. Na druhou stranu obdivuju všechny, kdo do toho setkání šli, řekli otevřeně co cítí a co si myslí a pak to měli odvahu pustit do světa. Některé scény byly absolutně úžasné. Nevím, jak by to na mě působilo, být starší, ale i jednadvaceti mě z toho chytla slušná nostalgie. Jsem strašně vděčná lidem, kteří mě ke skautingu dovedli a těm, kteří nás v duchu jeho ideálů vedli celé dětství a dospívání. A jsem vděčná tomu, že náš režim (narozdíl od toho minulého) je ke skautingu vstřícný. Umím si představit, jak bylo skautům, když jim zakázali se dál scházet a jezdit na tábory, a z té představy mi běhá mráz po zádech...Jsem ráda, že jsem měla možnost stát se skautkou a jsem na to pyšná. ()
Jsem sice skaut ale i tak u tohoto dokumentu jsem se nudil. Jistě setkání po tolika letech je zázrak,ano skautská minulost nebyla zrovna nejsvětlejší,ale myslím si že celkové zpracování stojí za velké kulové.Režie ,kamera,střich,zvuk všechno jak amatérský film a nezáleží přímo na tom že to je dokument. Tedy za nápad provést toto setkání a za připomenutí skautské minulosti v česku za dob totality dávám 3 hvězdy ()
tento je pro mě naprosto výjimečný, dokázali se setkat po pětatřicetii letech, to se na tom líbilo nejvíc, a navíc skauty mám rád ()