Darwinovy ceny

Tento film ocenia jedine hrdí vlastníci funkčnej lebečnej výplne, ktorý sú podobne ako ja fascinovaný ľudským kokotizmom! Niet pochýb že najlepšie fóry prináša sám život. Avšak ak sa skĺbi s neochvejná predstava čiastočne gramotného jedinca o svojej pravde s murphyho zákonmi či strelnými zbraňami o scenár je okamžite postarané. Based on true story a vrodená škodoradosť sa okamžite prejavila na hodnotení. Takže oznam pre kokotov: nemyslite moc a nebojte sa riskovať ja chcem dvojku! (09.01.2013)

No zklamání, čekal jsem něco ve stylu podrobnějšího Nezvratného osudu:), a dostalo se mi jen trochu nezáživné romatnické komedie s občas probleskujícími dobrými nápady... Skore zvedá skvělé obsazení, ale kdyby se autoři soustředili na samotné Darwinovy ceny jako takové, mohla by vzniknout parádní ujetá tragikomedie, ale todle je promarněná šance. 50% (12.12.2007)

Darwinovy ceny spočívající v obohacení genofondu lidstva vlastní naprosto dementní smrtí jsou velmi zajímavým fenoménem, skutečně bizarním v pravém smyslu toho slova. Podobně bizarní jako předmět filmu vyzníval i film sám. Ústřední postava, Joseph Fiennes bývalý policista, posléze vyšetřovatel pojišťovny, omdlévající při pohledu na krev a chrlící během filmu neúnavně a mnohdy až úmorně nejrůznější statistiky tvořil dvojici s neslanou nemastnou vyšetřovatelkou pojišťovny Winonou Rider, která působila dojmem, že si svoji roli příliš neužívá. Tuto dvojici doplňoval všudypřítomný kameraman, z jehož očí jsme film převážně sledovali. Film se nám snaží prostřednictvím vyšetřování pojistných událostí přiblížit osudy a osobnosti adeptů i laureátů Darwinových cen. Z úst Fiennese v jednom dialogu zazní, že když nic jiného měli ti lidé alespoň fantazii. Tedy v porovnání s ostatními obyčejnými (normálními) lidmi. O motivaci nositelů Darwinových cen by bylo možné vytvořit zcela určitě mnoho set stránkovou existenciální, filosoficko-psychologickou esej a obávám se, že motivace fantazií by byla na jenom z posledních míst, alespoň pro mne. Ta fantazie totiž mnohdy hraničí s prostou i naprostou blbostí. Film je svým žánrem paskvil, koškopes. Jednak se v jedné linii snaží věnovat Darwinům, to je asi ta nejzábavnější, aby v další linii rozehrál šestákovou detektivku i introspekci hlavního hrdiny a jeho pokusy o obyčejný život, sex či vztah. Záveřečný happyend kdy hrdna dopadne vraha, vyspí se s kolegyní, získá práci v pojišťovně už moc Darwinovský není. (15.06.2009)

Občas to podrží nad vodou camea, jinak Joseph Fiennes tradičně otravný, detektivní i romantická linie spíše rušivá a s přibývajícím časem klepe na dveře scenáristická bezradnost. Režisér Finn Taylor nejen že téma nevyčerpal, on ho doslova promrhal (dle potřeb jadrnosti lze písmeno „h“ zaměnit).. U vystavených genofondových stopek a urban legends by byl možná atraktivnější jen veskrze povídkový formát - takhle mi ten příběh přišel násilně naroubovaný a já si navíc nepřečetl v závěrečných titulcích, že: „…při natáčení tohoto snímku nebyl zraněn žádný pískomil.“ (27.05.2013)

Doufám, že já se nikdy v životě kandidátem na Darwinovu cenu nestanu! I když párkrát našlápnuto už jsem taky měl :-) (jedinými českými kanditáty v historii byli ti fiškusové z nejmenovaného etnika, co v Kladně kradli NOSNÍKY stojící haly, že je prodají do šrotu, a když je odřízli, tak se upřímně divili, že na ně ta hala spadla :-) ... Bohužel, za Winonu Ryder, kterou moc nemusím (třeba to není její chyba), Josepha Fiennese, který mi v té roli naprosto neseděl, ačkoli jindy ho docela beru ( a jeho bráchu Ralpha přímo žeru) a hlavně za tu nudu mezi jednotlivými smrťáky, dávám jen tři hvězdy... Přitom Darwinovky mě úžasně pohladily na duši! Tím, že přece jenom existují na světě ještě větší blbci, než jsem já :-) Plus samozřejmě moje oblíbená taková normální zabijácká „Mallory“ a její: „rychleji, dělej mi to rychleji, JEĎ jak nejrychleji můžeš !“ Roztomilá scénka a jasný příklad cherchez la femme... (03.01.2013)