poster

Let číslo 93

  • Velká Británie

    United 93

  • Francie

    Vol 93

  • Slovensko

    Let číslo 93

Historický / Drama / Krimi / Thriller

Velká Británie / USA / Francie, 2006, 111 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • EdaS
    *****

    Brutálně strhující a autentický film s jedním z nejsilnějších a nejkrutějších konců, co jsem kdy viděl. Nedokážu si představit, jak lépe by se s tímto tématem mohli filmaři vypořádat.(5.9.2006)

  • Tom Hardy
    *****

    Nikdy v životě jsem nezažil po projekci takové ticho. Kdyby to celé nebylo tak smutné a zdrcující, lidé by tleskali. Bylo to poprvé a naposledy, co jsem po skončení nějakého filmu lapal po dechu a neuvědomil si, že pláču. Byl jsem tam s nimi. Cítil všechen ten strach a bezmoc. A odevzdaně sledovat blížící se zemi. Jeden z nejdůležitějších a nejpůsobivějších filmových pomníků.(16.7.2006)

  • B!shop
    ****

    No na 5* mi to teda neprislo. Podle me ma na takovy hodnoceni vliv hlavne to, o cem film vypravi. Cimz nechci tvrdit, ze se nejedna o kvalitni film. Hlavni plus je urcite realisticnost a syrovost celyho snimku, na ktery maj hlavni podil roztresena kamera, neznamy, ale vyborni "herci" a vypraveni filmu v realnym case. Problem je, ze nez se konecne zaclo neco dit na palube 93 a musel sem, nevim jak dlouho, sledovat povykovani lidi na letisti a spoustu zaberu na monitory, tak to me docela po case zaclo nudit, protoze se prakticky dokola opakovali situace se ztracenym letadlem. Jedno letadlo se vyresilo a hned byl problem z druhym a vse jelo na novo. Kdyz se ale dej presune na palubu 93, tak Greengrass skvele stupnuje napeti az do pekelne hustyho odporu cestujicich. Asi nejlepsi film, co se timhle tematem zabejva.(8.9.2006)

  • kiddo
    *****

    Pokud snad ještě někdo v mém blízkém okolí tvrdí, že filmové hrané zpracování reálné události se svou působivostí nemůže vyrovnat kamerovému live záznamu z místa činu, věřím, že po zhlédnutí United 93 utrpí jeho tvrzení vážnou, ne-li rovnou smrtelnou trhlinu. Greengrassovi se povedl husarský kousek, když dokázal s jistotou vybalancovat hranici zdravého odstupu a přílišné zangažovanosti a zároveň se vyhnout odosobněnému chladnému dokumentárnímu snímání u pořád ještě tak ožehavého tématu jedenáctého září. Režisér se vykašlal na „realistické“, rozuměj statické snímání děje, tedy nulovou práci s formou a pochybnou klasičnost a úctu, kterou chladným a krotkým ztvárněním vzdávali tvůrci předchozích, převážně televizních snímků s tím, že už samotný námět přinutí diváky cítit se otřesenými do hloubi duše. Zde naopak pocity zúčastněných osob a dramatičnost situace nacházejí odpovídající a přiléhavý odraz ve způsobu zobrazení; jak děj nabírá spád, stále více přichází ke slovu ďábelský střih, kulometné střídání záběrů doprovázené až nelidsky roztřesenou kamerou. Timing scén je jednoduše perfektní a závěrečná emocionálně vypjatá sekvence s úplně posledním záběrem a koncem filmu umístěným v tu nejvhodnější možnou chvíli je přímo dokonalost sama. Dramatičnost a patetická tragika umožňují používat vyprázdněné a klišovité repliky, neboť jsou vráceny do svého původního prostředí a disponují svým prvotním vyzněním, takže i lehce kýčovité několikaminutové loučení se pasažérů s blízkými doprovázené nevyhnutelným „I love you“ trhá srdce na kusy. Greengrass sice na jednu stranu pracuje se samozřejmou znalostí diváků, na tu druhou se ale nebojí stylizovat snímek a jeho postavy do prvotních rolí, kdy nikomu není jasné, co se vlastně děje, a pracovat s náznaky; pouhé suché konstatování, že sledovaný letoun náhle zmizel někde na Manhattanu, je daleko působivější než záběr na letadlo narážející do věže WTC. Jelikož děj se většinou pohybuje v oblasti leteckého dispečinku a my sledujeme hlavně ostře štěkané příkazy jeho zmatených pracovníků, ztrácí film v jistém smyslu na atraktivnosti a jeho sledování se může stát lehce obtížnou záležitostí, žádný vděčný prvek nebo zápletka se tu neobjeví. Geniálnost toho všeho vypluje na povrch teprve v závěru, po němž je snad nemožné znovu obnovit své životní funkce a vyhrabat se z těžkého šoku zpět na přívětivé denní světlo.(31.7.2006)

  • zputnik
    ****

    Věřím, že svými 4/5 nebudu mezi všemi těmi 5/5 hodnoceními šmahem považován za nelidu, necitu, antiamerikanistu, anticocalistu, antimcdonaldistu a "last but not least" teroristu. ;o] Na snímku velmi oceňuji jeho civilnost, autenticitu a jakousi (v nejlepším smyslu slova míněnou) ordinaritu. Snímek mi zas a znova dokázal, že zapůsobit na city se dá i bez vlajek, zbytečných proslovů podmalovaných kdejakou symfonickou hudbou apod. Shrnuto a podtrženo: Vzhledem k obětem a pozůstalým citlivě natočený film o událostech, na které bychom neměli zapomínat.(27.8.2006)

  • - Režisér oddělil herce ztvárňující cestující a únosce už na začátku natáčení. Pobývali v jiných hotelech, stravovali se v jiných restauracích, aby se navzájem nepoznali a konflikt mezi nimi vypadal reálněji. (imro)

  • - Každý z herců dostal studii o životě postavy, kterou ztvárňoval. Režisér Paul Greengrass po takovéto přípravě s nimi občas při natáčení improvizoval. (imro)

  • - Na snímku spolupracovaly také rodiny obětí. Produkci přinesly oblečení obětí, oblíbenou hudbu, knihy a oblíbené pamlsky, které pravděpodobně měli se sebou na palubě. (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace