Apocalypto

Není to ideální film, scénář přes svou působivou pointu pracuje s neskutečnými klišé vytrženými z jiného žánru. Ale budiž Melovi ke cti, že obrátil tolik očí světa právě k téhle části světové historie. Takových akcí není nikdy dost. A za pomoci původního jazyka, neherců a neskutečně fascinující výpravy dosáhl tímto opravdové mety. Nyní může nastat vlna, která zastíní i Sandály a bude mapovat všechny ty civilizace, které vždy pro filmaře zastiňovala stereotypní antika. (04.01.2011)

Gibsonovy filmy jsou v tom dobrém i špatném slova smyslu velmi prostého charakteru. Vždy je zdobí jednoduchý příběh plný utrpení, krvavého boje za svobodu, vodou omyvatelných modrých barev a hlavně neskrývané inspirace ve spoustě jiných snímků. Apocalypto tak nejdříve připomene Barbara Conana (po kanadsko-mayských žertících je hrdina násilně vytrhnut z rodného prostředí), načež si režisér vezme něco z obětních rituálů Indyho Chrámu zkázy (ty useknuté hlavy lapali mayští občané pod pyramidou jako diváci při homerunu baseballový míček) a uzavře to směsicí Posledního Mohykána (běžecký souboj Jaguáří Tlapa vs. Sokolí Oko by byl jistě ozdobou proslulého amerického atletického mítinku Indiánská tretra), Uprchlíka (skok z vodopádu) a Ramba (na ty pasti neměl koule ani tapír). Naštěstí přímočarý festival středoamerického piercingu a tetování odsýpá tak svižně, že ani nebudete mít spolu s Melem čas dumat nad důvody vnitřního rozvratu vyspělého mayského mraveniště, obzvláště když už před ním vyhodil své kotvy mlsný španělský mravenečník, co hodlá šířit víru a na lepkavý jazyk nalepit nějaké to zlato.. (30.03.2010)

Gibson si po pitomoučkém Umučení Krista napravil reputaci. I Apocalypto je sice neuvěřitelně jednoduché, přímočaré a očesané o vedlejší zápletky, ale mezi domorodci to lze akceptovat mnohem spíš než při interpretaci života a (hlavně) smrti Ježíše Krista. Ústřední hrdina je sympatický stejně jako celé pojetí filmu ve stylu instinktivní naháněčky dvou znesvářených stran. Bohužel příběh by šlo doopravdy shrnout do jedné věty (aneb cesta tam a zase zpátky), přičemž mě z něj vytrhávala spousta bezdějových a přesto klišovitých pasáží (zajetí a "deportace"), po mém soudu nevhodně nastrkávaná digitální kamera a celkový pocit, že se vlastně o moc nehraje, protože už po dvaceti minutách filmu tušíte, jak to celé dopadne. Gibson sice neřekne, "že všechna voda nakonec steče dolů a Stázina si vezme Kubu za manžela," ale jeho archetypální vypravěčství to ze sebe vyzařuje samo po celou natahovanou stopáž. (08.12.2006)

Ne, že by se na to nekoukalo pěkně, celý "mýtický" návrat do džungle a do májské kultury působí od prvního pohledu zajímavě, ani na Gibsonovu režii bych přímo neplival, naopak třeba jeho digitální kamera zde sedí, ovšem prostředky, kterých používá k dosažení emocí i celkové pointy jsou lacinné a pocházejí z druhé ruky. Apocalypto je Umučení Krista bez Krista, opět bezmocně sledujeme utrpení a tyranii nevinných, opět je s námi manipulováno díky drobným "přikrášlením", díky všemožným klišé a dokonce i nerespektováním historických událostí. Gibson dělá z diváků stádo hloupých oveček a spoléhá na to, že všechno urve jedno mocné zadostiučinění hlavní postavy. Nefunguje to, protože tomu nelze věřit (a tedy i prožívat) a teď už nemyslím z hlediska historie, nýbrž i z hlediska vyprávění příběhu jako takového. Apocalypto je béčkový wannabe serious film. 5/10 (11.08.2010)

I přesto, že Gibsonovi zjevně jde natáčení akčních pasáží a brutálních výjevů, nelze zapomenout na hloupou, jednoduchou a skutečně naivní příběhovou kostru, která obsahuje tolik nesmyslů a nedotažeností, že to skutečně zabolí. Ať chci nebo ne, Apocalypto má nosnou linii asi tak na hodinku deset, v žádném případě ne na dvouhodinový "epický" spektákl. Na co používat jakési proroctví, zabalené v hávu malé holčičky, když není potřebné pro pointu příběhu. Nemůžu se zbavit pocitu, že je to zkrátka film o ničem a jeho příspěvek je nicotný, i přesto, že potenciál byl obrovský. Nakonec z toho všeho vyplývá, že je to dlouhý nudný film s několika vydařenými částmi. Mel by měl natočit něco skutečně kvalitního a možná trochu mainstreamovějšího než ho začnu otevřeně nenávidět. Takže stejný štempl jako u Umučení Krista. (23.01.2007)