Takeshis'

Nebudu přemítat nad tím, co touto podivností Takeshi vlastně myslel. To tu koneckonců udělají jiní. Jen dodám, že z posledního Kitanova filmu jsem poněkud rozčarován. Zajímavý koncept dvojrole filmové hvězdy, které si všichni klaní, a losera, prodávajícího v malém obchůdku, do něhož si každý kopne, byl ve výsledku potlačen nevyrovnaností, zdlouhavostí některých scén a Kitanovým manýrismem. Takeshi by si měl uvědomit, že opakovaný vtip přestává být vtipem.. Z černého koně Febia se nakonec vyklubal rozpačitý mišmaš, z kterého si budu pamatovat snad jen strhující stepařskou exhibici a humorné scénky z konkursu. Asi mě tu přívrženci japonského hereckého a režisérského mistra stáhnou z kůže, ale ze 3 hvězdiček neuhnu ani o píď. (25.03.2006)

Čistý exhibicionismus bez hlubšího smyslu. Takešimu Kitanovi nelze upřít neobyčejně svérázný smysl pro humor, leč jeho příběh postrádá nosnou dějovou linii, která by ho někam dovedla. Některé scénky jsou mně svou absurditou a scestným humorem hodně blízké, dokonce mi svým stylem (byť VELICE vzdáleně) připomínají "Muže z Acapulca" (1973) s Jean-Paul Belmondem v hlavní roli - ale ve výsledku se dostavilo neurčité zklamání, které při nejlepší vůli nemůžu označit jako lehké. Možná proto, že jsem čekala finále, které mě ohromí, díky kterému do sebe všechny dílky skládačky bez problémů zapadnou - a namísto toho se mi dostalo pointy jen velice nedomrlé ... 2,5* ... P.S.: Možná u mě hraje roli neznalost - nemám z čeho vycházet, protože ze všech filmů, které Takeši Kitano režíroval, jsem prozatím viděla jenom snímek "Samuraj" (2003). Přesto si za svým hodnocením stojím - a přeju vám hezké sny ... pokud možno na hony vzdálené snům pokladního Kitana - nebo režiséra Kitana ... myslím, že to vyjde nastejno. (24.11.2014)

Tak nevím co o novém Kitanovi mam myslet. Musím použít staré dobré klišé, že opravdu nevím co tím chtěl mistr říci, je to takový ten nepochopitelný snový (jak říká tombac) mišmaš. Obsahuje několik opravdu vtipných (konkursy jsou opravdu skvělé) a překvapivých (třeba jedoucí "vlak") scén a výborných nápadů, které se ovšem často opakují a poněkolikáté již nejsou zajímavé. Jinak Takeshi je ve své dvojroli samozřejmě skvělý, jenom doufám, že nezačal brát drogy a nebude točit takové filmy pořád:-) (26.03.2006)

Což o to, vlastně je to i docela můj šálek čaje. Problém je, že bych od Kitana čekal v takto "artovém" snímku o dost víc. Mnoho nápadů je dobrých, ale nedrží příliš dobře pohromadě - některé lze bez nadsázky označit za zcela samoúčelné (možná je za tím "dalíovský" záměr, přimět lidi hledat významy kde nejsou a pak se bavit jejich hloupostí, viz třeba scéna s DJingem atp. - pěkné a stylové, na druhou stranu: hromada uhlí je pořád hromada uhlí). To by mi samo o sobě tolik nevadilo, problém jsem měl spíše s tím, že zkraje je film dynamický, z větší části se vypointuje dlouho před koncem a poté následuje smršť scén, kde množství těch samoúčelných je náhle v násobné koncentraci, čímž se snímek jakoby "roztříští" (k jeho neprospěchu, podle mě). Vizuální a vůbec formální stránka mi vyhovuje, množství aluzí je zábavné a člověk bude patrně objevovat další a další, libůstkou je třeba účast Beata Kyoshiho (který se objevil už v Kikujirovi), bývalého Kitanova komediálního partnera, s nímž začínali. Jeden z těch kousků, které režisér točí mnohem víc pro sebe, než pro diváky (jimž to kompenzuje několika vtipnými, zlý jazyk by řekl "prvoplánově podbízivými", scénami), v případě TK to navíc nabírá až rysy jakési autoterapie. (25.02.2010)

V uvodu se zda ze je jasne o co tam pujde. Prodejce, ktery vypada jako Beat Takeshi, do ktereho se kazdy trefuje, chodi na konkurzy na filmovou roli a stale nekdy nedostava sanci je vsem pro smich a jeho zivot je smutnou groteskou, zatim co pravy Beat ma vsechno o cem muze prodejce akorat jen snit. Do teto chvile se vse zda byt v poradku ale pak zacinaji snove pasaze a neustale se vraceni zpet v deji, zde se vlastne vzdy, kdyz si uvedomite kam se dej diky snove pasazi vratil tak v zapeti se dozvidate ze vysvetleni, ktere prislo je zase vyvracenim a poprenim vseho co jsem pochopili a dej se zase posouva zpet a zpet ...az do pasazi kde se az mooc vse mota a mota, hodne se zpiva a tanci a strili a nevim zdali to vse nakonec nebylo bezucelne. Musim se na tento kousek podivat znovu. Pro fanousky Beata je zde spousta odkazu na jeho drivejsi tvorbu, zname tvare ze napr. Samuraje. (13.03.2008)