Faunův labyrint

Scénář: Guillermo del Toro .. F a n t a z i e. Doslova a do písmene. Velmi kruté, pohádkově mlhavé a ze všedního života zároveň. Del Toro popustil uzdu své tvůrčí schopností a stvořil překrásný a osobitý příběh, který propojeně probíhá ve dvou světech. První v říši pohádek a druhý na sklonku říše Třetí. Herecky excelentní, formálně poutavé (perfektní kamera a nádherný hudební doprovod), silně atmosferické, zkrátka na výtečnou napsané a zrežírované fantaskní dílo. Nejlepší Del Toro. 90%. (23.02.2007)

Tenhle film mi nějak nejde do hlavy. Svým způsobem je originální, protože spojit realistické drama s fantasy pohádkou není moc časté, ale toto spojení alespoň v případě Faunova labyrintu moc nefunguje. Nebo já nejsem cílová skupina (ostatně jakému divákovi je tenhle film vlastně určen?) A ten konec mi přijde taky nějaký zvláštní (a taky díky rozuzlení vážně pochybuju, že to má být něco příbuzného pohádce, protože ty končí krapet jinak). Když tak přemejšlím o hodnocení, nebudu dávat * navíc jen kvůli prazvláštnímu "obalu" (příběh byl sice vcelku dobrej a nenudil jsem se u něho, stejně tak triky a vše kolem toho, ale hlavní hrdinka mi přišla docela nesympatická, což je, zvláště u malé holčičky, docela smutný), takže hodnotím průměrem. Výstižné komentáře: Kulmon, petaspur. (04.09.2009)

Fantazy v realitě španělské občanské války? Ano... pokud si malá holčička vysní svůj vlastní svět, aby unikla krutosti, pak ano. // Nádherná kamera, působivá atmosféra, fantaskní reálie. Faunův labyrint je takovou temnou pohádkou... nebo krásnou skutečností? Každopádně nejlepší dílo Guillerma del Toro. (04.04.2008)

Je neuvěřitelné s jakou bravurou umí Guillermo del Toro propojovat krutý svět dospělých a imaginativní svět dětí. A to vše v lehce hororové stylizaci. Navíc díky hlavní hrdince (Ivana Baquero) působí přechody mezi oběma světy jako něco naprosto samozřejmého a reálného. Byť je konec maličko předvídatelný, je natočen tak vkusně, že řadí snímek mezi nezapomenutelné zážitky. (02.09.2008)

Španělská paralela VALERIE A TÝDNE DIVŮ je citlivě zasazena do doby posledních záchvěvů krvavé španělské občanské války. Propojení obou světů, virtuálního tajemných duchů a osudových závazků, i reálného, plného krve a násilí, je organické a působí přirozeně. Děj i celkový způsob snímání filmu připomíná - otázkou je, nakolik vědomě a nakolik spontánně - postupy filmu přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Poetičnost a krutost doby jsou však spojeny poučeným pohledem naší doby a nabývají rázu obecnějšího podobenství. Pro českého diváka je výlet do pyrenejského génia loci podnětný a zajímavý - mj. i pro diskuse o mezích a smyslu drsného mravu, který nemá daleko do krutosti. V každém případě se tu jedná o nevšední zážitek, který - jak se zdá - pozitivně přerůstá v mnoha ohledech většinový ráz soudobé tvorby světového hraného filmu. (21.10.2010)