Sixty Six
Režie:
Paul WeilandKamera:
Daniel LandinHudba:
Joby TalbotHrají:
Helena Bonham Carter, Eddie Marsan, Gregg Sulkin, Stephen Rea, Peter Serafinowicz, Stephen Greif, Geraldine Somerville, Catherine Tate, Maria Charles (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Psal se tehdy rok 1966 a celá Velká Británie žila jediným velkým šílenstvím - mistrovstvím světa ve fotbale, jejž se právě tehdy v létě Anglie stala domovem. Jen dvanáctiletý Bernie Reubens měl úplně jiné starosti. Blížil se totiž jeho velký den, možná největší v životě dospívajícího židovského mladíka, a to den obřadu Bar Micva, během nějž se chlapec mění v opravdového muže. A protože Bernie nikdy neměl moc přátel a ani s rodiči nevycházel zrovna na výbornou, rozhodl se, že svůj vstup do dospělosti uspořádá ve skutečně velkém stylu. Jenže jeho plány se začaly až příliš brzy hatit. Už to, že podnik jeho otce začal mít povážlivé potíže, a proto se celá rodina musela naučit značně uskrovňovat, nebyla vůbec dobrá zpráva. Poté shořel Reubensovým dům a Bernieho starší bratr se vážně zranil. A nakonec přišla rána nejhorší. Bernie zjistil, že právě na den jeho Bar Micva vychází i finálový zápas mistrovského turnaje. A pokud by tým britských špílmachrů skutečně postoupil, může se celá oslava rovnou zrušit, protože by na ni nepřišla ani noha. Nezbývá tedy než začít přát fotbalistům Jejího Veličenstva jen to nejhorší. Ale co když i tak postoupí? V sympatické rodinné retrokomedii kromě mladičkého Gregga Sulkina excelují také Helena Bonham Carterová a Eddie Marsan. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (18)
Málo fotbalu, moc židovských zvyků. Škoda, mohl jsem mít tenhle film rád. Nevím, kdo psal obsah, ale ".... pokud by tým britských špílmachrů postoupil..." je blbost. Britský národní tým může existovat leda na olympiádě. Roseannin hrob stejného režiséra (Paul Weiland) je minimálně dvakrát lepší (matematicky , čili 80% vs 40%), ()
Vyrůstat v Anglii šedesátých let muselo být tak krásné... za předpokladu, že nejste žid a na vaše bar micva, které mělo být pro všechny nezapomenutelné, nepřipadá finále MS ve fotbale a jako na potvoru, i když se snažíte vše(ne)možnými způsoby (včetně voodoo) jí v tom zabránit, se tam ta domácí Anglie vážně probojuje. Výtečný, mírně cynický, přesto dojímavý příběh o tom, že i když se všechno ve vašem životě neděje tak, jak byste chtěli, není důvod být kvůli tomu skleslý. Pokud nemáte problém s náboženskou tématikou anebo s fotbalem (případně s obojím), tenhle Rok '66 určitě doporučuju, já ty Brity prostě miluju :-) ()
Jak může úspěšnost Anglického národního týmu na mistrovství světa v kopané ovlivnit přerod židovského mladíka v muže. Nahořkle nostalgické pohlazení režiséra Paula Weilanda vypráví o radostech i strastech dvanáctiletého Bernieho, který na pozadí událostí roku ´66 očekává jeden z jeho nejdůležitějších dní v životě, židovský svátek barmitzvah. ()
Čo sa zo začiatku začne ako brilantná komédia prejde cez naozaj trpkú drámu a skončí ako dojemný rodinný film. Má to pekné farby, má to nostalgiu, má do dobrý soundtrack a skvelých hercov a má to tú zvláštnu tragikomickosť židovstva, ktorú som doposiaľ videl u woodyho a najmä coenovcov a tu mala svoj ďalší rozmer - dojemnosť. rozhodne nie dokonalé, ale veľmi milé dielko. ()
Nesršící ani originalitou, ani vtipem, ale tak tragikomicky autentické a dojímavé, že mne – v tom okamžiku poslušného absolventa všech pocitových výkyvů, které tvůrci pravděpodobně zamýšleli – nepřekvapilo, když titulky vyjevily, kdo tady psal na základě čeho. Tedy nikoliv scénáristé pod vlivem napjatého fotbalového mistrovství (všechno tak hezky (ne)vychází), nýbrž cynický osud pod vlivem okolností. Pro snazší představu bych Rok 66‘ připodobnil ke skromnější, a vzhledem k rozechvělosti v poslední minutách mně bližší verzi kanadského Daru od Boha. 75% ()
Galerie (14)
Zajímavosti (1)
- Snímek byl natočen na základě slutečné události, která se přihodila režisérovi Paulu Weilandovi. (Terva)
Reklama