Milan Rastislav Štefánik
Režie:
Jan SvitákScénář:
Bohumil ŠtěpánekHudba:
Alexander MoyzesHrají:
Zvonimir Rogoz, Ján Sýkora, Oľga Borodáčová, Andrej Bagar, Zdenka Bezručová, Jan Pivec, Mária Sýkorová, Štefan Letz, Ján Borodáč, Míla Pačová (více)Obsahy(1)
Životní příběh slavného vědce, vojáka a diplomata, jednoho ze zakladatelů Československé republiky. Farář Štefánik, zraněný během demonstrace za volební právo Slováků, vyzve svého syna Rastislava, aby odjel a pracoval pro národ v zahraničí. Mladý Štefánik se v roce 1914 přihlásí do armády v Paříži a ihned začne s francouzskými generály jednat o vzniku československých jednotek. O rok později se účastní bojů v Srbsku, kte během letecké bitvy havaruje. Po okupaci Srbsa Rakouskem se vrátí do Paříže, kde se setká s profesorem T. G. Masarykem. Zatímco válka pokračuje a seznamy mrtvých Čechů a Slováků denně rostou, Štefánik se – už v hodnosti generála – dostane k československým spolubojovníkům na Dálný východ. Ze založení samostatné republiky se raduje jen krátce: když se 4. května 1919 vrací z Říma do Bratislavy, jeho letadlo se zřítí… Životopisný portrét jednoho ze zakladatelů samostatného československého státu vznikl v roce 1935 v české produkci pod režijním vedením Jana Svitáka. Svou největší filmovou roli zde ztvárnil charismatický chorvatský herec Zvonimir Rogoz, známý i z desítek dalších českých filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
V dnešní době je obtížné sledovat film jako je tenhle. Za první republiky Češi znali své hrdiny, nemuseli mít asi titulky lokací jednotlivých scén, orientovali se v uniformách a vůbec asi věděli o čem tento film je. Já znám jen základní kostru životopisu našeho "světce" a přese všechnu snahu jsem se v ději občas ztrácel. Štefánik se přesouvá po bojištích první světové války, dnešní divák však tehdejší válečné operace v podstatě nezná (jeho smůla), řada scén proto zůstává nepochopena. Není zde ani vysvětleno, proč je vlastně Štefánik tak vysokou figurou na šachovnici československé zahraniční politiky, takže i efekt výchovně naučný pro dnešního diváka padá. Nadčasový tedy snímek rozhodně není, ale pro mne to i tak svůj význam bezesporu má...60% ()
No, buďme predovšetkým radi, že vôbec máme v našej národnej filmovej pokladnici film s názvom Milan Rastislav Štefánik. Čo je koniec koncov to najpozitívnejšie, čo mi sledovanie Svitákovho stereotypného filmu prinieslo. Vznetlivé a neprirodzené šróbovité dialógy, prenášané jednorozmernými postavami, ktoré pociťujú iba národnú hrdosť a zanietenie pre vec a občas bojujú proti zbabelcom vo vlastných radách, tí sa však tiež samozrejme spamätajú. A kritiku neospravedlní ani rok vzniku, máme tu napríklad taký Na západnej fronte kľud, kde všetko fungovalo dokonale. Ospravedlňuje ju ale práve spomínaná existencia filmu s týmto názvom. ()
Neznámy, ťažkopádne pôsobiaci životopisný snímok, ktorý patetizuje a prehnane hrdinuizuje slovenského dejateľa. Dialógy sú hlavne vďaka veľkému patetizmu ťažko počúvateľné a herecké výkony vrátane hlavnej postavy teatrálne podané. Mne neznámy Rogoz sa však na rolu Štefánika vcelku hodí a na to, že nie je Slovák, ale česky hovoriaci Chorvát, mu slovenčina išla. Čo sa však o ostatných slovensky hovoriacich českých hercoch už povedať nedá. Bagar v typicky zápornej roli ma tiež nejako nepresvedčil. ()
Tak jsem se rozhodl být dnes (aspoň filmově) "státotvorný" a pobavilo mě, jak lze natočit životopisný snímek o Štefánikovi, aniž by tvůrci sáhli k zobrazení (v roce 1935 již nemocného a abdikujícího) Masaryka a Beneše (který jej v prezidentském úřadu střídal). Z.Rogoz coby titulní postava je většinu času pateticky unaven, což vyjadřuje stereotypně hlavou v dlaních, na štěk roku aspiruje J.Marvan v roli srbského majora (na plátně stráví cca 20 vteřin, přičemž zády ke kameře pronese jednu větu). Předpokládám, že dnešní divák neznalý základních historických souvislostí bude z filmu zmaten. ()
V dobe vzniku filmu sa po euforickom založení Československej republiky istým spôsobom ochladzovali vzťahy medzi našimi národmi, keď silneli separatistické chúťky Slovákov a bolo potrebné vzťahy znovu obrodiť. V českej produkcii aj so slovenskými hercami vznikol film, ktorý dokázal na malej ploche zaznamenať všetky relevantné politické udalosti zo života slovenského velikána, resp. ich načrtnúť. Ďalšie udalosti v Európe aj tak všetko zmarili, dôležité je však, že film vznikol a dôvody vzniku nie sú natoľko dôležité. Azda najväčšou slabinou je výber hlavného predstaviteľa, Zvonimir Rogoz napriek získanej Filmovej cene proste nepasuje. Film využíva archívne zábery, vzhľadom k čiernobielemu formátu filmu tak vyzerajú dobre a je obdarený pompéznou a ráznou Moyzesovou hudbou. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (4)
- Hudbu k filmu, ktorú zložil Alexander Moyzes, bola prvá filmová hudba slovenského skladateľa k zvukovému filmu. (Biopler)
- Svitákovi nešlo o čo najvernejšie vykreslenie osobnosti Štefánika. Vystačil si s patetickými gestami a legendami o prechode cez Rusko, opisom salónnych diskusií vo Francúzsku či počinov v oblasti astronómie. Vznikol tak štátotvorný titul, pseudorealistický portrét významnej osobnosti československých dejín. (Biopler)
- Vo filme okrem slovenčiny odznela aj čeština a francúzština podľa národnosti reálnych predobrazov filmových postáv. (Biopler)
Reklama