Den vítězství

Parádní Francouzský film, s kvalitním hereckým obsazením a skvěléma akčníma přestřelkama, jediný slabý moment vidím v dialozích které se tak strašně táhnou že se neustále těším na nějakou akci. Debbouze hraje zase jinou postavu a zase ji uhrál(a zase s jednou rukou v kapse), a taxikář NAceri byl maximálně nevyužitej. Od filmu samotného jsem nic extra nečekal a nakonec jsem dostal jeden z lepších válečných filmů. (08.05.2011)

Úprimne povedané čakal som od toho viac, bolo to možno názvom, obsadením, produkciou toľkých krajín, ale výsledok je len obyčajná akoby televízna vojnová dráma s nie príliš šťastným koncom. No tie časy boli najmä pre vojakov z krajín, ktoré bojovali pod inými vlajkami ťažké. Depresívny film, ale dobrý, dobrý, ale doslovne je to priemer. (15.06.2012)

Další docela povedený film ze druhé světové války, který poukazuje na křivdu muslimům, kteří se přičinili o osvobození Francie od nacismu (v tomto ohledu mi film dot připomíná český Tobruk, ve kterém jsou ukázány zásluhy českých a slovenských vojáků, kteří pomohli vybojovat několik důležitých bitev). Den vítězství je dobře herecky obsazený, ale trochu zbytečně dlouhý a hlavně chvílema docela zmatený. Co se ale rozhodně nedá upřít je solidní zpracování a pár dobých akčních scén- 60%. (24.09.2010)

Na tomhle filmu mě nezaujalo vůbec nic. Od začátku až do konce o ničem. Přiznávám, že jsem po první zhruba půlhodině od toho utekl a dál film běžel jen jako zvuková kulisa v pokoji. A to ta první půlhodina byla asi z celého filmu nejlepší :-( Slabý děj, jediné zajímavé: pohled za WWII zase z jiné strany. Ale zpracování bídné.. (28.12.2007)

Troufnu si říci, že snímek Domorodci by měli vidět všichni Francouzi a samozřejmě nejen oni. Je důležitý pro sebevědomí Francouzů, kteří pocházejí z afrických kolonií a dnes žijí ve Francii s dovětkem "ten přivandralovec z Afriky" i pro Francouze, kteří bydlí v honosných čtvrtích Paříže a své muslimské spoluobačny nazývají "špínou" aniž by si uvědomili, že tátové té "špíny" položili své životy, aby oni mohli mít pro svoje prdele luxus. Film je ale bohužel, až příliš jednostranný. Jisté pochopení pro to samozřemě mám, ta desetiletí totální nespravedlnosti asi zůstala velkou bolístkou na duši alžírského režiséra Rašída Búšareba a tak tímhle filmem chtěl alespoň on vzdát poctu a říci díky, obyvatelům francouzských kolonií, kteří umírali za svobodu Francie, za životy všech Francouzů a na oplátku se dočkali nulového uznání / Slibem alžírské samopsrávy Charlesem de Gaullem si po Ramadierově vládě vytřeli následné vlády v Paříži prdel a kam to nakonec vedlo je známo :( / , když už to neudělali ti, co to měli udělat dávno. Na druhou stranu nejde kazát víno a lít vodu. Od první světové války se fr. armáda totiž stávala jakýmsi ostrůvkem integrity - smíšené sňatky, kolonističtí důstojníci / šlo to, ne jak říká tento film, že ne, viz. Benham Kettání/. No, myslím si, že k pochopení mého hodnocení už bylo řečeno hodně a tak připojím ještě následná tvrzení : herecký výkony fantastický, bojový scény lepší než dobrý a porovnávání s vojínem Ryan kulhá na obě nohy, nevidí na obě oči a neslyší na obě uši. Ano, některé dějové linky jsou možná totožné, ale pointa a význam tohoto filmu jsou úplně někde jinde, ale vysvětlujte to slovním a názorovým papouškům na CSFD :) Mimochodem dobrý válečný film, pro mě nemusí vždy znamenat jen nepřetržitou střelbu z hlavní všeho druhu. (17.11.2008)