Černá kniha

Dejme tomu, že většina lidí se do kina vypraví na válečný film. Fajn, dostanou napínavý příběh z druhé světové války s několika nepříliš okázalými válečnými scénami, zajímavý hlavně zasazením děje do Holandska. Když odhlédneme od válečného pozadí, zůstane nám dobrodružný příběh s nečekaně hojným výskytem humorných situací, kapku béčkovým nádechem a předvídatelným dějem. No a to celé stojí na solidním myšlenkovém základu, který je dostatečně hutný, aby si z něj každý něco odnesl. Často hloupoučké dialogy, laciné scénáristické berličky („podařilo se nám získat mapu“… „podařilo se nám získat klíče“) a vysokou nepravděpodobnost mnohých situací (neprůstřelný ostrostřelec) jistí záchranná síť tak složitě utkaná, že vás její rozplétání bude zaměstnávat ještě dlouhé hodiny po opuštění kinosálu. Navzdory délce film uplynul celkem svižně. Pořád je na co koukat, nad čím přemýšlet. Náznaky, kterak chápat jeho filozofii (pakliže to lze nazývat filozofii), možno nalézt v hojném zastoupení, ať už jsou vyjádřeny slovem („copak to nikdy neskončí?“) či obrazem (na anglický inzulín je nejlepší anglická čokoláda). Opět nechybí ani drsné násilí, nějaká ta erotika nebo (a dokonce) válení se ve výkalech – lhostejnost pojetí těchto sekvencí a jejich zábavnost v kontrastu se závažností válečné tématiky jakoby říkala „svět je v hajzlu, tak proč se alespoň nepobavit“. To je asi trochu extrémní tvrzení, ale kdoví, jak to Verhoeven vlastně celé zamýšlel (podezřívám ho, že jako komedii). Peníze do projektu vložené jsou vidět, k nejlepším v tomto ohledu patří okázalá scéna s letadlem shazujícím bombu na domov křesťanské rodinky, dočasný úkryt židovské dívky Rachel. Ta se již zde projeví jako cynická potvora („alespoň nebudu muset před každým jídlem odříkávat otčenáš“) a její morální úpadek se v následujících minutách jenom prohlubuje. Režisérova manipulace je však natolik důsledná a křivky Carice van Houten natolik svůdné, že jsem jí navzdory všem záporným vlastnostem držel palce až do dechberoucího posledního záběru, kdy vyjde najevo, jak relativním pojmem je „šťastný konec“. 90% P.S.: Po zhlédnutí Černé knihy působí námitky českých odbojářů proti jejich nelichotivému vykreslení v dramatu Operace Silver A skoro směšně. Zajímavé komentáře: Marigold, liuk, Desperado (14.06.2007)

Rutinní válečné melodrama komornějšího střihu. Od Verhoevena bych nečekal takhle bezzubou záležitost. Akce žádná, takže by se měl plně věnovat vztahům mezi postavami, ale ty jsou odbyté, zkratkovité. Jediná scéna ve mně nevyvolala emocionální rezonanci. Scénář obsahuje příliš mnoho náhod a posledních 20 minut je natahahovaná kaše. 2 nahé scény jsou tu snad to nejzábavnější, to je trochu smutné. Návrat do Holandska se nevyvedl...50% (28.03.2007)

Několik vyloženě perfektních scén (např. krátký pobyt Rachel v base nebo její duet s vrahem její rodiny) bohužel nestačí přebít za vlasy přitažený překombinovaný děj se zvraty jak z telenovely. Pokud nejste fimoví zelenáči, hlavní zdrádce je jasný pochvilce a jeho konec je vyloženě amatérský. Na vážnou výpověď o konci války v Holandsku zkrátka příliš naivně dobrodružné, nadto většina akčních scén je poněkud nepřesvědčivá (z deseti samopalů střílí na člověka u zdi a ve zdi není jediná stopa po střele apod.). Na druhou stranu rozhodně zajímavý pohled na odbojové hnutí, který stojí za vidění už pro celkem zajímavě napsané postavy a jejich charaktery. Škoda, rozhodně to mělo na víc. (03.06.2007)

Paul Verhoeven je klasa! Filmy z období 2. světové války mám obecně ve velké oblibě, ale zřejmě žádný nedokáže tak dokonale kombinovat zcela nesourodou řadu prvků. Je tu kýčovitost, zdánlivá lacinost, dynamičnost, prvoplánovitost, ale naopak i vážná nota, perfektní vizuální náboj, napětí, které by se dalo krájet, uvěřitelnost, romantika, hloubka, parádní akce, na co si vzpomenete. Před projekcí jsem se bál, aby to zase nebyla nějaká nudná bezpáteřní konverzačka, u které bych se ukousal nudou, ale pod našlápnutým Verhoevenovým vedením se moje obava velmi záhy ukázala jako vysoce bezpředmětná. Herecké výkony jsou parádní a konec, na který se člověk načeká, stojí za to! :) (21.07.2008)

Čierna kniha je dobrý film. Dokonca veľmi dobrý. Vždy je o krok pred divákom. Netreba od neho očakávať spektakulárnosť hollywoodskych veľkoprodukcií ani naturalizmus ich bojových scén. Hoci ich tu pár je (a nepôsobia lacno), o ne tu nejde. Čo sa týka hercov, ansámblu dominuje Carice van Houten v hlavnej úlohe. Ak pripustíme, že postavy sú v tomto rozprávaní hlavne funkciami, je nutné prispôsobiť tomu aj herecký prejav. Celkovo sa dá povedať, že herectvo prakticky všetkých zúčastnených (nielen Houten) vynikajúco korešponduje s tónom a celkovou atmosférou filmu. Štýlovosť Čiernej knihy cítiť prakticky z každého záberu a divák, ktorý nepozerá filmy iba pre výbuchy, by mal byť nadmieru spokojný. A záverečný cynický „povzdych“ režiséra je odmenou pre tých, čo to vydržali až do konca a boli ochotní pristúpiť na režisérovu hru s divákom. (02.11.2014)