12:08 Na východ od Bukurešti

Ako naznačuje plagát - mnohé veci ostanú nevypovedané. Aj keď zjavne toto je film natočený najmä pre bulharské publikum, tuzemský divák má to šťastie, že vie "o čo ide" a tak vie oceniť nápad aj spracovanie. Krásne fungujúca satira, ktorá začne mať grády až v druhej polovici, ale vďaka svojej dĺžke to zhltnete na jeden šup. 80%. (02.02.2014)

Pokus o satirickou rekonstrukci událostí, které se udály během zimního dne 22. 12. 1989 v jedné zapadlé rumunské vísce během svržení tyrana Ceauşeska a jeho vlády. Film, jenž je rozdělen na dvě poloviny, nejdříve sleduje účastníky budoucí TV talk show v jejich každodenním rozjímání a postupné přípravě na televizní rozpravu. Ze druhé části, oné televizní konfrontace moderátora a jeho dvou hostů, jsem měl poněkud obavu, ale je to právě tato část, která dělá film tak kvalitním, jakým je. Hosté urážející se navzájem, pseudointelektuální výmysly moderátora, výhružky z řad volajících diváků do vysílání, neschopný kameraman, naprosto postavené na hlavu, absurdita na entou. Suma sumárum trochu rozvláčnější začátek vystřídaný geniálně natočenou a sestříhanou televizní debatou à la Ota Černý aneb jak pravil Herakleitos blablabla... (11.08.2008)

Doteraz som videl dva rumunské filmy (ten s odpočítanými mesiacmi, týždňami a dňami a druhý o smrti pána Lazaresca). Oba ako-tak naplnili moje očakávania. Ten dnešný ani náhodou. 16 rokov po tzv. revolúcii sa v televíznej relácii pokúšajú zodpovedať na otázku, či bola nejaká revolúcia v ich meste pred odletom Ceaucesca, alebo nie. Relácia bola trápna, dovtedajší priebeh filmu nudný. Kto pozná Balkán, toho vlastne nemalo čo prekvapiť a tí, ktorí tam ešte nezavítali si ho vedia predstaviť extrapoláciou našich vtedajších pomerov. Dalo by sa mudrovať o tom, aké veľké otázky a pochybnosti film nastavil, ale to by musel byť film iných kvalít, aby som sa s tým stotožnil. Tento bol podľa mňa nevydarený, a mám za to, že aj na rumunské pomery. (14.05.2022)

Film, který nemůže než vyvolat nálady tehdejšího "revolučního nadšení" ve východní Evropě. Taky jsem se toho zůčastnil, i když mnohem obezřetněji a s očima víc otevřenýma než v roce 68. A jak to opravdu bylo? Byli jsme vůbec tam, kde tvrdíme, že jsme byli? A bylo skutečně naše troubení, po kterém padly zdi Jericha? Scénář, který zpracovává Corneliu Porumboiu, ze země, která si "sametu" užila méně než my, je možno po patnácti - a ještě dalších patnácti letech - brát v úvahu jako alternativu Hutkova vyhlášení"pravdomluvného slova" a Havlova provolání o "lásce a pravdě, které musí..." Každopádně už nastal čas, udělat si ze sebe trochu legrace, než neustále vysílat projevy a muziku před sroceným davem. (20.02.2021)

Byla či nebyla u nás revoluce? 1) 31letý režisér, scénárista a koproducent Corneliu Porumboiu se narodil ve východorumunském Vaslui, 70titisícovém městečku velikosti Opavy či Mostu asi 40 km vzdušnou čarou od moldavských hranic. Myšlení obyvatel maloměsta tedy zná dobře, a na filmu je to znát. 2) Filmu porozumí především ti, kteří dobře znají rumunskou mentalitu a poměry uvadajícího socialismu. Být mi dnes 18, polovinu dialogů prostě nepochopím, připadnou mi hloupé, o ničem, lidi jako z panoptika a především žádná akce. 3) Pár "akcí" jsem už zažil a přidaly mi pořádné šrámy na duši. Pár lidí jsem poznal i v mezních životních situacích. Pár měsíců jsem pobyl i v Rumunsku a pár let v reálném socialismu. Věřte mi, moji mladí dosud nezkušení přátelé, že film nepřehání ani trošičku. Naopak bych ocenil minimalismus v dialozích, ději i v hereckých výkonech. 4) Provinční městečko Vaslui vypadá i 16 let po pádu Caucescova režimu, jakoby k žádné změně nedošlo. Otlučené domy, nefungující výtahy, prázdnými ulicemi občas projede osamělá Dacia. Chybí, pravda, všudepřítomná hesla. Řídké připomínky současnosti (jeden mobil v celém snímku nebo dva ojeté západní vozy) působí nepatřičně jakoby z jiného světa. Vlastně se toho moc nezměnilo, zvláště ne v lidských duších. (30.05.2011)