Play

Ze slibného dramatu se bohužel vyklubal přesně ten film, který nemám rád. Hraje si na hlubokou myšlenku, ale přitom nemá co nabídnout a jen roztahuje stopáž na nesnesitelnou délku pomocí táhlých záběrů s podkladem melancholických písní. Zásadní problém je jednoznačně v děravém scénáři, zejména pak v charakterech. Postavy většinou jen zírají do prázdna a žijí bez nějakého blíže vyřčeného pozadí, což sice nemusí být vždy na škodu, ale tady potom ztrácí na smysluplnosti jejich neustálé záchvaty deprese a beznaděje, přestože v jejich životě nic zásadního nechybí. Emocionální výlevy plné slz přichází na nesprávných místech a cesta k pozornosti a srdci diváka je tak definitivně zatarasena. Přitom stačilo málo. Ubrat na pseudopsychologických výjevech nebo dodat postavám životnost skrz občasný vnitřní monolog. (29.06.2007)

Taká tá klasická produkcia určená pre filmový klub, ktorá ničím neurazí, ale ani extra neprekvapí. Najzaujímavejšie na filme je jeho veľká pestrofarebnosť obrazu pôsobiaca na diváka skoro z každej scény. Neustále veselé farby oblečenia postáv, nábytku, predmetov a prírody v kontraste s príbehom, ktorý už ale až tak optimistický neni. Problém je vtom, že som si väčšinu času pokladal tú istú otázku ako postava Tristana a teda: Kam toto celé speje? Odpoveď bola bohužiaľ taká, akú som tušil...50% (01.11.2007)

Tento film bohužel není můj šálek kávy. Není to špatné, ale ani bůh ví jak úchvatné. Scény poskládány ledabyle vedle sebe, mají zřejmě v divákovi něco evokovat, vytvářet atmosféru a nebo je v nich zakódováno poselství? Vážně nevím, pro mě jde spíše o chaos bez hlubší jednotící linky. O co se tady tvůrci snažili? Ukázat pokrytectví světa skrze lidské vztahy, nebo šlo o něco jiného, např. o sondu mezi do vztahů jednotlivých hrdinů. Právě v tomto vidím velký mínus tohoto filmu, malá vyprofilovanost a nedotaženost celého snímku. Jednotící prvek zosobněný pro mě hlavní hrdinkou, je ovšem velmi milým překvapením. Hl. hrdinka je sice poněkud zvláštní patron, s divnými způsoby, ale přesto velmi sympatická, pro diváka. Pro mě jde tedy v celkovém součtu o celkem průměrnou záležitost s velkým, nicméně nevyužitým, potenciálem. Škoda té nedotaženosti. (28.06.2007)

Jak vidno, jihoamerická kinematografie se stálé hledá, tudíž i tento kousek potěší snahou o přiblížení se severním sousedům, ale zklame nedostatkem vlastní iniciativy. Ačkoliv celek je neokoukaný až příliš. Pomalá, idylická, umně budovaná romantická variace na Amélii se cca po hodině změní v bizarní změť zdánlivě nesouvisejícíhc scén, pokaždé jako z jiného filmu. Souboj á la Street Fighter střídá filozofický dialog o hovně a jiné podivnosti. Inu, proč ne, jestli to je vtipné a slušně zrežírované, jako že ano. Ale hlavní kámen úrazu bych viděl v radikálně rozdílném přístupu režisérky, která se bavit chtěla a scénáristky, která ji hru kazí (pokud se jedná o jednu a tutéž osobu, pak je to krásný příklad schizofrenie). Škoda, potenciál byl slušný. 75% (08.07.2006)

Kdo je vlastně hlavní postavou? Opuštěný zajištěný mladík, který se utápí ve svém zoufalství. Nebo ošetřovatelka z venkova, která chce od života víc a přece jako by nic..tak se má stát spásným andělem nejen pro sebe ale i pro něj..chce poznat životy jiných, chce být..jaká vlastně? Na filmu mě zaujala úžasná jako by pasivita a pomalost..jako by svět ubíhal kolem a oni v té chvíli stáli..střídaní hudby ve sluchátcích...míjení se a potkávání..Mne nezná skoro nikdo..Bohužel..lyrika okamžiků vyznívá do prázdna..tady nebylo to pravé nechat svět nedokončit... (10.02.2009)