Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Černobílá statická kamera se takřka tři hodiny zblízka dívá na skupinku mladíků a dívek. Její pohled nic nerozptyluje, neboť drtivá většina scén se odehrává v interiérech několika bytů, jejichž zdi jako by symbolizovaly izolovanost hrdinů a jejich uvězněnost v dogmatických politických tezích. Píše se rok 1968, na pařížských ulicích rostou barikády a všichni, které sledujeme, se účastní šarvátek s policií, protože jsou nespokojeni se svými životy a věří v osvobodivou sílu revoluce. Srovnávají Ježíše a Maa, přemýšlejí, jak „vnutit dělníkům revoluci proti jejich vůli“, kouří opium a učí se vyznávat volnou lásku. Nejhůř to jde Françoisovi, dvacetiletému básníkovi, jenž se právě zamiloval do sochařky Lilie, která mu dává najevo, že ani silná náklonnost jí nezabrání ve vztazích s jinými muži... (oficiální text distributora)

(více)

Diskuze

gardenlady

gardenlady (hodnocení, recenze)

Ještě jsem snad nezažila takovou nudu u filmu. Pořád jsem čekala kdy to dostane gradaci, ale marně. Nevím co režiséra vedlo k tak dlouhé stopáži. Téma by se dalo schrnout do krátkometrážního snímku. Jedinné co mohu ocenit je kamera. Ta byla opravdu výborná. Ale pokud by mě někdo donutil, abych se na to podívala znovu, tak zešílím.

Reklama

Reklama