Rodinný přítel

I když jsem s filmy Paola Sorrentiniho docela obeznámen, byl jsem opět velmi překvapen. A to snad ještě více než u filmů od Kiarostamiho počínaje a Lynchem konče. Celé pojetí, jednotlivé epizody ze života lichváře Geremia (rodiného přítele), jeho interakce se svým okolím, a prostředí, do kterého je zasazen, tvoří jakousi plastickou hmotu, kterou může divák volně formovat podle svých tužeb a představ. Skutečně, režisér mimořádné imaginace. Pozn.: Mnozí recenzenti považují "Geremiu za odpornou formu života", ale tak to docela není. Geremia je v mnohém hadikapovanán (fyzicky postavou a duševně svými touhami) a snaží se jen svá omezení kompenzovat svojí (byť trochu zvrácenou) inteligencí. (26.06.2017)

Tentokrát se Sorrentinovi opravdu podařilo vykreslil nízký charakter lichváře Geremia, který sám sebe paradoxně považuje za charakterního člověka. Síla celého filmu ale tkví v tom, že vlastně nesledujeme pokleslost samotného Geremia, ale naopak nízkost světa kolem něj. Filmu trochu ubírá slabší první polovina, ale pak se vše rozjede tím správným směrem s opravdu podařeným finále. Celkově 83 %. (15.11.2015)

„Nevěsta už vzdychá, kvůli dluhu píchá.“ Držte si peněženky, chraňte své čokoládičky a zamkněte dcery! Čenichá kolem lichvářská hyena Geremia a úlisně se chechtá, když svým kolébavým krokem leprokačera cupitá za dlužníky. Hadry na něm visí, ruku imrvére v sádře, aby budil soucit, a na pařátě se divoce bimbá olezlá igelitka s bůhvíčím. OKÉNKO SUDIČEK: [][] Kdo Geremiovi stál nad kolébkou a co mu dali do vínku? % Quasimodo krásu. % Bazilišek usměvavost. % Harpagon empatii k chudým. % Wes Craven (ten poslední nalevo) úctu k ženám. [][] Zaujala i hromotlucká dvojčata a jejich neortodoxní vymahačské praktiky. Hlavně však nečekané zvraty. Při nich mág Paolo Sorrentino prokázal znalost našich filmů, např. Panna a netvor, Svatba jako řemen, Faunovo velmi pozdní odpoledne a Příště budeme chytřejší, staroušku! Moje žena zase prokázala dobré vychování. Já: „Za kolik bys šla s Geremiem, miláčku?“ Ona: „Tolik peněz ČNB ještě nevytiskla.“ Puch bídné člověčiny, „erotika“ s balónky u stropu, nevěsta a její kachní žaludek. Brrr. Hnusný a tíživý, ale až morbidně krásný film. (11.12.2023)

Odporně slizký lichvář v podání vynikajícího Giacoma Rozza mohl nechat diváky utápět v neutuchajících pocitech zhnusení nad tím, čeho všeho jsme my lidé schopni. To by ovšem musel jeho příběh natočit někdo jiný než Paolo Sorrentino, který v podstatě každým svým počinem dokazuje, jak se dá nadmíru okouzlujícím způsobem propojit obsah s formou. Ač se snímek hemží odpudivými lidskými charaktery, tak díky jisté dávce tragikomiky a dokonale namixované hudbě nepatří k filmům, o nichž si po jejich zhlédnutí řeknu, že už je nikdy nechci vidět. Ba právě naopak, moc ráda se k němu zase vrátím, abych se ujistila, že i o stinných stránkách člověka je možné vyprávět s nadhledem a důrazem na estetiku. (90%) (11.02.2021)

Na tomto filmu mi vadilo víc věcí, za všechny vyzdvihnu hlavně neuvěřitelně otravnou sentimentální hudbu. A nejhorší byla jakási ústřední skladba, ve které se ozývalo takové synťákové mňoukání či co to bylo.... Žádná postava mi k srdci nepřirostla, s nikym nebylo možný cítit, a teď myslím hlavně ty "kladné" filmové postavy. Jejich osud mi byl úplně ukradený. Ta hlavní slečna, představitelka Rosalby, je sice pěkná ženská, ale co já s tim. Nestačí. (01.02.2018)