Příběhy ze Zeměmoří

Goro akoby pocas tohto filmu hladal sam seba.Svoju formu, styl, obsah, myslienku.....to vsetko zo zaciatku viazne. Postradal som tu japonsku fantaziu, bizardnost, muziku, film sa podobal viac ako na anime ktoremukolvek zapadnemu fantasy (to, ze knizna predloha je zo zapadu v pripade anime nic neznamena). Avsak zaver, to uz je ine kaficko. Ten je taaak prenadherny, ze mi dal takmer zabudnut, ze sa mi na filme nieco nepacilo. Gorova fantazia rozkvitla do krasnych rozmerov, myslienka nadobudla ostre kontury a do toho hrala nadherna, japonsky spievana piesen. Toto si necham pacit. Groro, drzim palce, a tesim sa na tvoj dalsi film. (8/10) (17.09.2007)

Myslím si, že po dopozeraní ostane niekoľko otázok, ktoré by sme chceli mať zodpovedané, ale aj tak musím povedať, že ide o vizuálne, hudobne aj príbehovo veľmi pekne urobené fantasy. A dokonca tu máme aj nejaké skutočne poriadne tvrdé a násilné vizuály, čo je vždy veľmi zaujímavé. Ale celkovo mám pocit, že buď sme z toho mali mať urobený seriál, aby sme mohli tento svet viac spoznať, alebo niekedy k tomu urobiť pokračovanie, lebo si myslím, že je tu viac príbehov a dejových línií, ktoré by sme ešte mohli sledovať. Podľa mňa je to pekný film. Nenudilo ma to, celý čas som čakal, kam to bude smerovať a musím povedať, že prvá polka je možno trošku pomalá, ale na druhú stranu mám pocit, že to funguje. Celkovo by som to doporúčil fanúšikom štúdia Ghibli filmov a aj ľuďom, ktorí majú radi animované filmy. Deťom asi nie. Skôr keď budú mať tak 13 rokov. Uvidíme, či ešte Goró Mijazaki pride s niečim novým. Som zvedavý. Hodnotenie: B+ (28.01.2017)

Synekdocha, v ktorej malé časti zastupujú celok, drobné konflikty a udalosti globálne dianie, lyrika epiku. To sa týka najmä prvej polovice, ale zreteľný žltozelený nádych a hra jemných odtieňov, detailov a javov prestupuje celým príbehom. Gedo senki nie je filmom prostým vád - práve rozpoltené tempo, ktoré strieda nádherné pomalé scény, panorámy prírody, vidieku, polorozpadnutých miest i pýchy kráľovstva s rýchlym sledom udalostí a dlhým stupňujúcim dramatickým vyvrcholením v závere môže privodiť zmiešané pocity. Goró však má v rukáve jedno veľké eso, ktorým je nečakane realistické vykreslenie sveta, ktorý je spolu s postavami nesmierne živý a každý detail v ňom má svoje miesto. V tomto duchu oplýva špičkovou animáciou a hudobnou kulisou, ktorá podporuje pomalé plynutie a prechádzanie medzi jednotlivými dejovými vrstvami. Dychberúca osudovosť je niečo, čo by ste tu hľadali márne - prebieha len v náznakoch. Temnota, ktorá obchádza hrdinov kníh Le Guinovej tu však je prítomná a film samotný akoby nás nabádal prečítať si ich. Sám sa priznám, že som tento konkrétny diel nečítal; so Zememorím však už skúsenosti z iných jej kníh a rovnomennej televíznej adaptácie mám. Aj vďaka tomu je mi jasné, nakoľko sa Goró Mijazaki od jej štýlu odchýlil, keď stvoril v podstate úplne nový, vlastný príbeh. A preto tvrdím, že je Gedo senki veľmi dobrým, i keď nie dokonalým, ale neklasickým a pozoruhodným dielkom z dielní japonských animačných štúdií. Možno niekto od Ghibli alebo mena režiséra očakával viac; to však nie je vinou filmu, ktorý je jednoducho sám sebou. A robí tak najlepšie, ako dokáže. 80% (06.11.2014)

Goro Miyazaki natočil svůj první film a už od začátku je na něm poznat, jak moc se snažil odchýlit od otcova stylu a jít si vlastní cestou. Gedo senki je hodně jiné než většina Hayaových filmů. Příběh je komorní a přímočarý, vystačí si s minimem postav, tempo je opravdu vražedně pomalé a celý film je daleko temější a chladnější. Problém ale je, že vedle otcových filmů spíš než jako rovnocenný soupeř působí jako Eragon vedle Pána prstenů. Jednoduchý a plochý příběh je hodně na škodu a sráží Gedo senki silně do průměru, pomalé tempo znamená v podstatě jen to, že se před vámi nic neděje a vy máte co dělat, aby jste u toho neusnuli a chladné zpracování vám způsobuje zbytečný odstup od příběhu a postav. To, co Gedo senki právě nejvíc chybí, je totiž ten úžasný život, který Hayao dokáže do svých filmů vdechnout a proč se okamžitě dotknou vašeho srdce a naplno si vás získají. To totiž Gedo senki nedokáže. Scény se střídají, příběh plyne dál, ale vše kolem vás jen tak pomalu proplouvá a vaše srdce zůstává chladné. (26.08.2007)

Někde jsem slyšel, že nejhorší je, když ve vás film nevyvolá žádné emoce a nechá vás na konci lhostejnými s osudy hlavních hrdinů. Přesně to se podařilo tomuto výtvoru ze studia Ghibli, Gedo Senki, v němž Goro Miyazaki šíleným způsobem - nemohu to nazvat jinak - sloučil třetí a čtvrtou knihu Zeměmoří. Mohl bych se přít o to, že to, co se zde nazývá poklidností, je vlastně jen místy docela hezky animovaná nuda, příběh, který je rovný jako lajna a zcela plochý, jednotlivé scény jsou poskládané za sebou jako v jednoduché skládačce: Vždyť i Tonari no Totoro je větší nervák! A že každý záběr trvá moc dlouho, že se mi vůbec nelíbí ten mdlý dabing hlavních hrdinů, neboť i ten nejprůměrnější japonský anime seriál je namluvený mnohem lépe! Také bych mohl nadhazovat, že s rozervanost hlavního hrdiny mohlo být naloženo méně povrchněji, aby působila méně směšně, nebo by se mohli alespoň obtěžovat s vysvětlením oné neznámé zkázy, která postihla Zeměmoří. Hlavní záporák Cob je muž, nikoliv žena, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nevím, proč Goro udělal z člověka, který je v knize popisován jako muž silných paží, někoho, kdo spíše připomíná hermafrodita. Všechny nedostatky ještě více vyplynou po přečtení si některé z knih Zeměmoří. Zjistíte, bez ohledu na odlišnost příběhu, že Le Guinová dokáže několika větami, jednou zdánlivě obyčejnou scénou vytvořit více emocí než Goro Miyazaki v celém Gedo Senki; neplatí pokud narozdíl ode mne vládnete tou správnou filmovou empatií ;-) … Zcela souhlasím s hodnocením IMBD, klidně by však IMHO mohlo být i nižší. Po Howl's Moving Castle je tu pro mě další Ghibli propadák. Já dávám 30%. PS. Goro Miyazaki se údajně kvůli tomuto filmu se svým otcem pohádal, pokud však měl tu aroganci tento film, Gedova válečná kronika, jak se dá titul přeložit (kde je jaká válka?), i přes názor svého otce protlačit do studiové produkce, zasloužený propadák doma v Japonsku a v Americe mu zcela patří. Zde v Čechách by se tak jistě nestalo, protože hezké omalovánky a jméno Ghibli zaručují vždy vysoké hodnocení… :-( poznámka: většinu tohoto zdrcujícího komentáře jsem psal ještě před tím, než jsem se seznámil s knižní předlohou. (20.07.2007)