Příběhy ze Zeměmoří

Na IMDB má Gedo Senki nepříliš dobré hodnocení a tak jsem k tomuto filmu přistupoval s jistými obavami, které naštěstí film dokázal rozptýlit. Předloha (kterou jsem nečetl) od Ursuly K. Le Guinové dle všeho dostala značných změn v příběhu a ten se tak stal něčím jiným. Samotná Guinová se prý vyjádřila:"Není to moje kniha. Je to Váš film. A je to dobrý film." Ač to od ní klidně mohla být pouhá slušnost, já budu s touto větou souhlasit. A jelikož IMHO není mnoho lepších fantasy filmů, dávám s klidem horší ****. (12.07.2007)

Po pár letech na druhé zhlédnutí se můj názor nemění - jde o kvalitní kousek, ovšem řekl bych lehce nevyzrálý, prostě Goro na tatíka nemá :-) Zvolená tématika je zajímavá, ale propracovanost příběhu či dialogů už nedostahuje takových výšin jako nabízí Hayao, o hudbě platí to samé - solidní, ale méně nápaditá a výrazná, Hisaishi je jiný kalibr. Pokud jde o animaci, zde si není nač stěžovat, spokojenost i se závěrem, takže mám-li to celé uzavřít, vůbec bych se nezlobil, kdyby Goro svou dosavadní tvorbu zahrnující dva kvalitní kousky rozšířil o pár dalších. (24.07.2017)

Goro Miyazaki natočil svůj první film a už od začátku je na něm poznat, jak moc se snažil odchýlit od otcova stylu a jít si vlastní cestou. Gedo senki je hodně jiné než většina Hayaových filmů. Příběh je komorní a přímočarý, vystačí si s minimem postav, tempo je opravdu vražedně pomalé a celý film je daleko temější a chladnější. Problém ale je, že vedle otcových filmů spíš než jako rovnocenný soupeř působí jako Eragon vedle Pána prstenů. Jednoduchý a plochý příběh je hodně na škodu a sráží Gedo senki silně do průměru, pomalé tempo znamená v podstatě jen to, že se před vámi nic neděje a vy máte co dělat, aby jste u toho neusnuli a chladné zpracování vám způsobuje zbytečný odstup od příběhu a postav. To, co Gedo senki právě nejvíc chybí, je totiž ten úžasný život, který Hayao dokáže do svých filmů vdechnout a proč se okamžitě dotknou vašeho srdce a naplno si vás získají. To totiž Gedo senki nedokáže. Scény se střídají, příběh plyne dál, ale vše kolem vás jen tak pomalu proplouvá a vaše srdce zůstává chladné. (26.08.2007)

Goro se výrazně potatil po svém úspěšném otci, protože mi to místy hodně připomínalo některé snímky od Miyazakiho staršího. Opět jde o film plný fantazie, ve kterém vystupují roztodivné postavy (hlavně Cob, který mi připomínal čarodějnici ze Zámku v oblacích). Ve středu stojí opět zamilovaný pár (tady by se dalo technicky říct dva), který se snaží ustát všechny nástrahy kouzelného světa. Zkrátka sice ne tak dobré jako jiné snímky od Miyazakiho staršího, ale i tak jde o nadprůměr. (24.09.2012)

Ursulu K. LeGuin, podle jejichž knih o Zeměmoří to je natočený, mám moc rád, i když je pravda, že s jejími fantasy příběhy moc zkušeností nemám (četl jsem zatím jen Vydědence, vynikající Levou ruku tmy, Smrtonosné sny a pár básní a povídek), ale tenhle příběh je docela fajn. Japonské animaci se zřejmě nedá nic vytknout a i příběh, ač nijak oslnivý, zaujme hlavně svým odkazem a takovým tím dobrým a uspokojivým pocitem, co po zkouknutí zůstane. Současná filmová fantasy je až na „bombastickou“ vizuální stránku často dost plochá a vyprázdněná, u Gedo Senki sice jsou draci, kouzla, čarodějové a čarodějnice, i ten boj s vnitřním zlem, děj je sice dost pozvolný, ale ten OBSAH, to něco, co mě polechtá a zahřeje uvnitř hrudi, tam dost cítím. A možná proto, že se mě to nesnažilo opít tím vizuálním rohlíkem, se mi to dost líbilo, a rád se k tomu zase někdy vrátím. (21.04.2009)