10 000 př. n. l.

Rychlá průplachová blbost pálící přesně mezi dvě a tři hvězdice. Emmerich je samozřejmě zosobněná sterilita, velké plátno mu ale pořád přidává dost bodů na to, abych neklel. Výlet za mamuty je veliký, burácí, občas jím proběhne nějaká hezky vyrobená potvora a právě včas jím proletí i závěrečné titulky. Navíc celá tahle pravěká výprava je bezelstnější než dvanáctiletá holka, která přijde v minisukni na sraz pedofilů. Když mi bylo devět, taky jsem takový byl (tak bezelstný, samozřejmě :-). Též jsem dojatě zíral na chlupáče v Antroposu a prohlížel si jeho kly. Emmerich to holt dělá o pár desítek let dýl. Nevyčítám mu to. 50% (07.03.2008)

„Od věčného dítěte pro své fanoušky, s láskou Roland.“ Mezi Emmerichovy příznivce se já určitě nepočítám, ale tohle obrázkové leporelo mu vyčítat nebudu. Jediný problém totiž vidím pouze v názvu, který by měl aspoň zdánlivě upomínat na historické reálie. Ale o historii tady absolutně vůbec nejde a Emmerich to ví. Celé je to průhledné a předvídatelné jako…..jako POHÁDKA, nic víc tahle emmerichovština není. Pseudohistorické reálie tu slouží jako prostředek, nikoliv jako cíl a kdyby se v závěrečných titulcích objevilo u scenáře jméno bratři Grimmové, skoro bych se ani nedivil :o) Berte to jako sterilní, neškodný večerníček na uspávanou, s pobíhajícími odredovanými rastamany a supermodelkami v kožešinách, s moc hezkými obrázky, které vyniknou na velkém plátně a nemůžete být zhnuseni :o) (21.05.2008)

Scénář je tak naivní a blbý, až je to celý zábavný. Kdejakej historik u toho bude asi trpět, ale mně ty nesmysly ve výsledku tolik nevadily. No v jakým jiným filmu naleznete pohromadě mamuty, stavění pyramid a mnoho dalšího. Roland Emmerich si sice není tolik jistý, jako když má po ruce Manhattan a může ho ničit, akci ale umí pořád natočit parádní. Nebyl to tedy nakonec takový průser, jaký jsem čekal. Rychle to plynulo, akce bylo dost a já jsem celkem příjemně pobavil. (11.05.2008)

Láska kvete v každém věku. I věku doby kamenné… Příběh, kterého směr určují znamení a všelijaká proroctví v sobě nemá náboj dramatičnosti. Provází jej jen zvědavost k vizuální stránce. Technicky slušné, jinak nuda. Zbytečné dialogy o ničem a love story, vystavěná na podivném základě. Napadá mě srovnání s Apocalyptem. To sice neuchvacuje pravěkými stvůrami, ale dějově je to někde jinde. Tohle je jen historická slátanina. (17.07.2008)

Dějepis a zeměpis v kostce. Dredy jako z dvacátého století, mamuti jako z 200 000 let před Kristem jenom několikrát větší. Sem tam přiběhne přerostlé emu chytající podobu dinosaurů z druhohor a tygžík vyžlík podruhé v dějinách filmu prokáže své dobré srdce a postaví se za hlavního hrdinu. Společně s ním putujeme za průvodem Hunů či Mongolů Čingischánovy doby ze zasněžených Himalájí přímo do hustého amazonského pralesa, po jehož opuštění nás čeká nekonečná Sahara a podivná řeka plná plachetnic podobných opeře v Sydney nebo (při větší fantazii) těm španělským ze 16. století. Nenajdeme na nich ale žádného Hernanda Corteze nebo Francisca Pizzara, nýbrž ony Huny (Mongoly) oblečené v barevných látkách odněkud z Orientu, jejichž hlavní město připomíná jakési Maye, Aztéky a Inky v jednom (ačkoliv tygří sfinga kdesi uprostřed města by nás mohla svádět k zařazení spíš do Egypta). Jedno se ale Emmerichovi nechat musí. Kamerové záběry z leteckého pohledu vypadají úchvatně a hudba se mu taky povedla. Škoda jen, že se místo historie radši nezaměřil na sci-fi. A neodpustil si ty příšerný děsivý konce plný ožívajících mrtvol a velkých hrdinů. (19.03.2008)