Režie:
Yimou ZhangScénář:
Yimou ZhangKamera:
Xiaoding ZhaoHudba:
Šigeru UmebajašiHrají:
Yun-fat Chow, Li Gong, Jay Chou, Ye Liu, Dahong Ni, Jin Chen, Changhui Guo, Man Li, Junjie QinObsahy(2)
Imperátor Ping, hlava dynastie Tang, vládce Číny desátého století, spalován neskonalou láskou i nenávistí vůči své ženě Phoenix rozehrává tragédii, která zasáhne každého člena královské rodiny. Panovník ví o skrývaném vztahu své ženy a jeho syna z prvního manželství prince Wana. Pronásledován stínem nevěry, panovník pomalu zabijí svou ženu jedem. Schyluje se k finálnímu boji. Na jedné straně císař, ovládaný pomstou, na druhé straně císařovna, bojující o holý život. Mezi nimi stojí tři synové, tři princové, kteří se musejí rozhodnout na čí stranu se přiklonit. Bolest a ztráta milovaných však čeká na každého z nich... (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (251)
Jedná se o nejhorší z novodobých čínských velkofilmů. Trošku to připomíná oslavy komunistických režimů… Velké, pompézní, ale bez obsahu. Krom toho, že tento filmový projekt působí megalomansky, nemá co nabídnout. Najde se zde sice pár líbivých záběrů, ale vesměs se jedná o přebubřelý kč. Akční scény a choreografie, základní kameny Hrdiny, či Tygra a draka, jsou zde úplně hluché, podprůměrné. Gong-li zde podává nejhorší herecký výkon své dosavadní kariéry. Šíleně totiž přehrává, což působí v tak bezduchém příběhu jako pěst na oko. Na filmu lze ocenit jen kostýmy a výpravu. ()
Antická tragédie v čínském podání chce se mi říct. Příběh , jeho gradace a vyvrcholení to je vskuktu podáno mistrně, postupy jakoby vypadly z antické tragédie. Tři synové, jeden otec jeden trůn a jedna královna, kdo dosáhne svého a za jakou cenu? Chow-Yun fat byl ve své roli císaře výborný, Gong-Li mě také dostala svým výkonem, výborná audiovizuální stránka je samozřejmostí. Bitevní scéna z útoku na palác je jeden z momentů, který se vám vpálí od paměti. Je tu samozřejmě spousta dalších. Režisér opět prokázal svůj úžasný cit pro práci s barvami. ()
Komorné divadlo v pestrofarebných kulisách, prestrihávané masovými bojovými scénami. Divadlo nefunguje kvôli prílišnému odstupu od postáv a emocionálnej prázdnote, bojové scény pôsobia príliš štúdiovo. Podľa pravítka nalinkovaný, vnútorne nefungujúci film. Ambície byť kurosawovsky veľkým dramatickým eposom pritom evidentné... ()
Tak na tomto filmu je například vidět, že F. A. Brabec se má ve věci kýče ještě hodně co učit. A Chow Yun-Fat vypadá báječně, když se naštve. Bylo to jiné a dlouho jsem si na to zvykala, ale nakonec jsem se do toho dokázala pohroužit natolik, že jestli tam nebyly žádné emoce, tak já jsem tam dodala svoje. Nejvíce mě asi zasáhla ta linie s matkou a nevlastním synem. Závěr působil trochu roztahaně, možná tam ta "finální bitva" ani nemusela být, rodinné drama kvůli ní tak přišlo o tísnivou sevřenost. (Ale zase kdyby tam nebyla, tak by kromě epizodky s asasíny a doktorovou byl film vyloženě jen statickou konverzačkou.) A ještě něco, jestli je některý Yimouův film komunistická agitka a obraz "pravé tváře Číny", tak tenhle, nikoliv Hrdina (i když ten taky). ()
Yun-Fat Chow a Li Gong jako ikoničtí vládci dynastie Tang. Yimou Zhang režíruje monstrózní film jako demonstraci toho nej, co je možné v čínských filmových ateliérech realizovat. Maximální výprava, maximální interiéry, maximální kostýmy, maximální komparzy, maximální detaily, kam oko pohlédne. A přitom příběh jednoduše demonstruje klasické smrtící rodinné drama, kde všichni jsou vinni a zároveň oběťmi. Kletba zlatého květu je jeden z mála módních východních importů, nad kterých jsem ochotná přimhouřit oko a splynout s každou zlatou výšivkou. ()
Reklama