Kletba zlatého květu

Zhangův nový velkofilm je jako z nějaké reklamy: Ještě větší, ještě lahodnější!! Samotný příběh se nám prokresluje až později, nejprve tu máme řadu „rituálů“, několik přehlídek vojenství, kolektivních činností a až následně nám tvůrci předkládají příběh jedné císařské rodiny, toliko propletené intrikami, nenávistí a rebelantstvím. Režisér četně používá materiál s vysokou odrazovostí, aby i ty méně blyštivé odstíny vynikly. Dokonalá práce byla odvedena i s honosnými kostýmy, tvary i barvy do sebe srůstají, postavy na sobě mají i několik vrstev oblečení, s pečlivě provedeným vyšíváním, opět těch nejzářivějších barev. Hrdinové jsou sešněrováni v pestrobarevných kostýmech, které je nedusí pouze sami o sobě, ale i tím, že se nechtějí chovat podle císařských norem. Zhang se ze svého nejnovějšího snímku skutečně rozhodl udělat „svátek pro oči“. Bohužel na mě ale ty dlouhé pohledy do očí a rozmáchlá gesta příliš nepůsobí!! (11.09.2007)

Komorné divadlo v pestrofarebných kulisách, prestrihávané masovými bojovými scénami. Divadlo nefunguje kvôli prílišnému odstupu od postáv a emocionálnej prázdnote, bojové scény pôsobia príliš štúdiovo. Podľa pravítka nalinkovaný, vnútorne nefungujúci film. Ambície byť kurosawovsky veľkým dramatickým eposom pritom evidentné... (29.09.2008)

Ne náhodou Čang ve filmu tematizuje mandalu a celé dílo jejím obrazem zakončuje. Tento buddhistický (potažmo hinduistický) termín označuje obrazový diagram, který znázorňuje obecný řád univerza s jeho vzájemně propojenými protiklady. Nejčastější varianta madaly má podobu kruhu, symbolizujícího nebe, svět a řád, jehož se zevnitř svými vrcholy dotýká čtverec, který zastupuje zemi, člověka a chaos. Jestliže Čangovy předchozí snímky označíme za filmové metafory pro city, lidské vlastnosti a život jako takový, pak Kletba zlatého květu představuje krok ještě dál, filosoficky výše, k filmové mandale. Je velkolepým, pečlivě vystavěným metaforickým obrazem, který ukazuje obecný řád světa a dává divákům nahlédnout tragédii postav, které se proti němu prohřešily. ___ Více v recenzi na Rejže.cz. (24.02.2013)

Velmi rozporuplný film. Příběh o inkrikách na císařském dvoře se rozvíjí hodně slibně, postupně se z něj ale vynořuje obludná překombinovanost, která v poslední třetině vrcholí podobně tragicky jako v Klanu létajících dýk a kazí dojem z realisticky pojaté zápletky. Některé momenty jsou excelentní, noční útok maskovaných bojovníků svou chladnou samozřejmostí zamrazí v zádech, naopak dlouhé prostřihy mezi uslzenými obličeji těžce vypracovanou atmosféru bortí. Jak v zápletce, tak vizuálním zpracování je až příliš patrná hra na efekt, než aby to dohromady mohlo dávat smysluplnou podívanou. Příběh místy drhne, herci nevědí, co mají hrát (vrcholem je tapně roztřesený výkon Ye Liu jako prince Wan), a tak to mají zachránit souboje. Čang místy stále ukazuje, že výtvarný talent neztratil, žel zdá se mi, že se až příliš nechal unést megalomanií možností, které má. Interiéry a kostýmy jsou na velmi vysoké úrovni, ale bojové scény už jsou (až na pár vyjímek) spíše jen barevnou nudou. Nekouká se na to špatně, ale něco podstatného chybí. Totéž platí o celém filmu. (04.05.2007)

„Čo ti dám, si neber silou.“ Pred pozretím som si myslel, že ma Kliatba zlatého kvetu unudí k smrti. A hoci mala svoje chyby, po záverečných titulkoch som o nej niekoľko hodín rozmýšľal, čo sa rozhodne nestáva pri každom filme. Napriek tomu som uvažoval, či dám 60 % alebo až 80. O vyššom čísle nakoniec rozhodla kladná odpoveď na otázku, či by som si to pozrel ešte raz. Áno, pozrel. Zostanete sklamaní, ak budete čakať historický Mamtrix. Finálna gigantická akčná scéna pripomína to najväčšie z Pána prsteňov, ale dovtedy vás čakajú „len" rozhovory a vzťahy. Musím sa priznať, že podobne ako v Gejši a Kráľovnej Alžbete (tej s Geoffreym Rushom), i tu ma bavilo všetko to nenápadné a šeptavé „zákulisné politikárčenie“ a postavy (a to, čo urobia, ako sa rozhodnú a či prežijú). Určite by to ale nešlo bez kvalitných hereckých výkonov (hromozvodom je Číňanka Li Gong z Miami Vice, ale poteší i Chow Yun-Fat) a pôsobivého scenára. Na tom sa mi najviac páčilo, že neriešil celosvetové vojny, ale sústredil sa len na jednu päťčlennú kráľovskú rodinu. (09.03.2010)