Dopisy z Iwo Jimy

Konečně jsem mohl vidět válečný film z japosnké strany. A nutno dodat, že si Eastwood poradil na výbornou. Skvěle přiblížil japonskou mentalitu a zároveň demytizuje japonské vojáky jako čisté zlo. Režiér poukzauje na to, na co jiš spousta válečných filmů, že vojáci jsou obyčejní kluci atd. Myslím jen, že některé retro vzpomínky si mohli tvůrco odpustit, zejména v závěru působí rušivě. Eastwood je borec a to, že natočil takovouto poklonu o japonkých vojácích, jen dokazuje, jaký je to člověk. (26.05.2008)

Dopisy z Iwo Jimy jsou rozhodně kvalitním snímkem. Clint nám opět dokazuje, že drama je jeho silnou stránkou. Pohled na bitvu o ostrov Iwo Jima z "té druhé strany barikády" se mi líbil mnohem víc, než Vlajky našich otců. Přesto plné hodnocení nemůžu dát, protože ze začátku je to trochu nuda a konec je malinko natahovaný. Nicméně uprostřed snímku, během válečné vřavy, se najde pár silných momentů, pro které si tento film rád zopakuju a možná po druhém zhlédnutí, kdy budu připraven na delší stopáž, půjdu na maximum. (09.07.2010)

Dobrý. Slavná bitva o sopečný ostrov Iwo Jima, bránu pro US invazi na samotné císařství; pohled z hrdinné japonské strany, která zvládla předem prohraný boj prodloužit až na 35 dní. Film má své dva hlavní hrdiny - nevinně vyhlížejícího mladíka a Ameriky znalého ctihodného generála. Celkové vyznění je takové: Jedni mají druhé za nedisciplinované zbabělce, druzí zase ty první za sebevražedné šikmooké primitivy. Obě strany bojují na život a na smrt, ale v obou se nacházejí stejně lidské a někým milované bytosti. Ten nepřítel ve skutečnosti není žádná bezcitná bestie. Ale válka je holt válka, a umírat se musí. Eastwood natočil zajímavou, dvě hodiny dlouhou podívanou, která válečnou akcí sice nijak nepřetéká (jsme svědky příprav, pak převážně zápolení v podzemních chodbách, nevíme pořádně kde se zrovna co děje a ztrácíme pojem o čase), ale zabaví. Děje se toho tak akorát, herci jsou charismatičtí, dojde i na několik výrazněji zapamatovatelných chvil a řekl bych, že japonská mentalita je zde vystihnuta velmi dobře. Teď jsem zvědavý na to 'americké' dvojče.... (06.08.2010)

Dopisy z Iwo Jimy sú pekný film. Japonský pohľad na incident je temnejší, vyzretejší a meditatívnejší než americké Zástavy našich otcov. A hlavne na rozdieľ od nich vnútorne funguje. Veľkolepé akčné scény sú o to pôsobivejšie, že ich je minimum a väčšinou ich sledujeme iba z diaľky, vďaka čomu si film udržiava silne komorný charakter. Sentiment a polopatickosť sú vkusne vyvážené s krásnym vizuálom a minimalizmom hudby Clinta Eastwooda, ktorej dominuje krehký klavírny motív. Poteší tiež náklonnosť tvorcov k Japoncom a v kontraste k tomu v niektorých scénach naopak opovrhovanie americkými vojakmi. Škoda, že rozorvané Zástavy sú natoľko nedôstojným súrodencom Dopisov a toto ambicíozne filmové duo zrážajú na úroveň narýchlo vykvaseného front runnera oscarového ceremoniálu. Dať si s dielom viac práce, mohlo sa zapísať do dejín. (13.03.2007)

Koukám, že jsem asi jedinej, komu se víc líbily Vlajky našich otců. Dopisy z Iwo Jimy jsou pohledem na pacifický konflikt z druhé strany, za což Eastwoodovi skládám poklonu, přesto se nemůžu ubránit dojmu, že i přes snahu ukázat nenáviděné Japonce z lidského hlediska, si stejně hřeje svojí americkou polívčičku. Japonské charaktery se zde vyskytují asi v takovémto poměru – 20% jsou válkou fascinované svině, kteří jsou silně neschopní a zákeřní, přesto zastávají vysoké funkce, 70% jsou zfanatizovaní blázni bezhlavě jdoucí za hrdou smrtí ve jménu císařství, 9% jsou odvážní čestní mužové, chytří hrdinové, kteří vymýšlí skvělé plány jak nejlépe pozabíjet co nejvíce američanů, přesto pak ošetřují raněné nepřátele a 1% hlavní hrdina, vojín který se chce vrátit domů ke své rodině! Hrozně pěkně to vypadá, některé postavy a scény jsou úžasné (japonský plukovník, bývalý olympijský vítěz v rozhovoru s raněným americkým vojákem, „Gratulejeme, váš manžel jde do války“ a řada dalších, když už se bojuje, tak je to strhující, přesto jsem se ale chvilkama nudil. Ne často a ne hodně, ale u Vlajek se mi to nestalo! (14.04.2008)