Za mraky
-
Al di la delle nuvole
-
Za mrakmi
Drama / Romantický
Itálie / Francie / Německo, 1995, 112 min
Režie:
Michelangelo Antonioni, Wim WendersObsah
-
Štyri poviedky režírované Michelangelom Antonionim (Kronika lásky, ktorá nikdy neexistovala, Dievča, zločin, Nehľadaj ma, Toto nečisté telo) - odohrávajúce sa v mestách Ferrara, Portofino, Aix en Provence a Paríž - o rôznych podobách lásky, spojené postavou rozprávača-pozorovateľa. Tieto spájajúce scény medzi jednotlivými epizódami, ktoré rámcujú dej režíroval Wim Wenders. Postavu pozorovateľa (hrá ho John Malkovich) poňal Wenders rovnako ako ostatné postavy filmu - i on je citovo vyprahnutý, neschopný porozumieť, neschopný lásku prijímať a dávať. Tento formálne dokonalý film bol kritikmi vyzdvihovaný najmä ako pamätihodný príklad profesionálnej kolegiality. (oficiální text distributora)
Štyri poviedky režírované Michelangelom Antonionim (Kronika lásky, ktorá nikdy neexistovala, Dievča, zločin, Nehľadaj ma, Toto nečisté telo) - odohrávajúce sa v mestách Ferrara, Portofino, Aix en Provence a Paríž - o rôznych podobách lásky, spojené postavou rozprávača-pozorovateľa. Tieto spájajúce scény medzi jednotlivými epizódami, ktoré rámcujú dej režíroval Wim Wenders. Postavu pozorovateľa (hrá ho John Malkovich) poňal Wenders rovnako ako ostatné postavy filmu - i on je citovo vyprahnutý, neschopný porozumieť, neschopný lásku prijímať a dávať. Tento formálne dokonalý film bol kritikmi vyzdvihovaný najmä ako pamätihodný príklad profesionálnej kolegiality. Komentáře uživatelů k filmu (42)
-
Djkoma
Wenders a Antonioni stojí za krásným lidským příběhem, který je však až moc poetický, nereálný, přehnaný, až moc emocionálně silný a hlavně chvílemi nudný. Všechny povídky, kterými provází John Malkovich jsou zajímavé, ale dost atipické. Část o nenaplněné lásce, která se tím stává něčím po čem oba stále touží, sní, myslí na to a chtějí to avšak vědí, že navázání vztahu by jim tento "ideál" zničilo. Toto je velmi chladné a láska je tu stavěna do pozice zakázaného ovoce, které chutná dokud se nezkusí. Další dva příběhy mi nepřišli příliš zábavné. Pouze ukazují lidskou lítost, nevěru, chtíč, vášeň a stále neexistenci lásky. Poslední část o mladé dvojici, je až moc nereálná. Dvojce lidí okolo 20 let mluvící jako filozofové o lásce, naplnění, zamilovanosti, kritice okolního světa, smrti a spokojenosti. Mluví jim to krásně, avšak jim to nikdo neuvěří. Závěrečná hláška o vstupu do kláštera je celkem chladná. Krásná kamera s úžasnými pohyby a dlouhými naráz natočenými sekvencemi. Hudba nemá chybu.(3.11.2004)
-
Faye
Poetika až na hranici běžné srozumitelnosti. Film je poskládaný ze čtyř základních příběhů, které spojuje a do kterých vstupuje postava filmového režiséra, v každém příběhu je něco těžko pojmenovatelného a velmi křehkého.Ale všechny jsou o pocitech, které vzbuzuje láska. Mimořádně hvězdné herecké obsazení v rozhodně výjimečném filmu, který, ale asi nebude pro každého.(22.1.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $30,890║Tržby Celosvetovo $4,400,000║(12.4.2010)
-
dwi
Dvě natolik silné osobnosti jako Wenders a Antonioni se při realizaci tohoto filmu neměli sejít, neboť vzniklo dílo až příliš oduševnělé a přepoetizované. Jednotliví hrdinové, kteří vystupují ve čtyřech povídkách, ze sebe neustále soukají nějaká moudra a jejich chování postrádá punc reálnosti. K tomu neustále dlouhé záběry, jenž mají prohloubit již tak zveličelou citovost, začínají po několika minutách nudit, otravovat. Téma příběhů se primárně točí kolem vztahů mezi ženami a muži, přesto značně okleštěně. Jednoznačné zklamání...(18.4.2004)
-
Amarcord_1
95% - Vizuálně překrásná podívaná o mezilidských vztazích, o lásce, o touze, o promarněných šancích, o naději i beznaději... Film se sice tvářil jako mozaika několika jednoduchých povídek, ale díky úžasné atmosféře, působivé hudbě, skvostným hereckým výkonům, a nádherné kameře jsem se dostal do zvláštní nostalgie, ve které jsem "mezi řádky" scénáře našel nejedno poselství, a ve vzniklém tranzu se mi brouci v hlavě rozmnožovali ještě dlouho po skončení filmu.(3.1.2006)
-
sportovec
Zdařilý film nadprůměrně zvládající volnější skladbu čtyř milostných povídek, čtyř různých pohledů na lásku, to všechno v rámci jednoho melancholického účtování s lidským životem. Oproštěnost až protikladnost od leckdy samoúčelného akčního kvapíku devadesátých let filmu očividně prospívá. Krásná krajinná kamera, jedno z posledních setkání velikánů - Mastroianniho a Moreauové - jsou dalším pohlazením filmového diváka. Uvážíme-li, že takto zdařilý film natočil umělec v pokročilém věku - 80 let - po předcházející mrtvičné příhodě, naše uznání se nemůže nezměnit v obdiv. V obdiv k životu, který s vervou a na takové bojuje - doslovně se rve - o své přežití nejen lidské, ale i umělecké, tvůrčí.(25.8.2007)
-
Paldini
Pokud se divák dokáže povznést nad nereálnost jednotlivých příběhů a neskučné filozofování, tak si určitě prožije překrásný romantický láskyplný zážitek ještě zvýrazněný vynikající hudbou. Já jsem to nedokázal, jen jsem sledoval dialogy, které postavám diktuje scénář a přemýšlel nad tím, co bych dělal, kdyby takovým způsobem se mnou hovořila tak pěkná slečna jako Inés Sastre. Asi bych opravdu uvažoval o tom, kde jsem si založil vizitku od psychiatra.(5.1.2007)
-
Radko
Citovo vyprázdnené, chladne formalistné dielo, studené ako psí ňufák - ostatne ako väčšina Antonioniho tvorby zachraňuje len veľmi dobrá Enova hudba, účasť dobrých hercov a prítomnosť zvláštnej nostalgie vyplývajúcej z poetických obrazov (no zároveň neprimerane dlhých). Jednotlivé príbehy rôznych foriem nenaplnenej lásky (platonická, nerozhodná, láska k bohu, necitová...) sú prepojené postavou zadumaného režiséra, ktorý prežije vášnivý románik na brehu mora. Jednotlivé postavy sú veľmi vážne, chýba odľahčenie, berú to, čo je v živote najkrajšie - lásku - veľmi prepatetizovane. Ťahavé dielko preplnené dlhými zábermi a jalovými úvahami som mal problém dopozerať.(14.7.2004)
-
Chrustyn
Ani jeden z pánů režisérů nespadá k mým "nej" a dlouho bych přemýšlel nad jejich předchozími filmy. Stejně tak ani jedna z povídek neměla nic čím by mě vyloženě nadchla, takže nemohu dát vyšší hodnocení i když se Sophie Marceau objeví nahoře bez.(12.10.2011)
-
Rosana
I když mám moc ráda Malkoviche i Rena, tak mi film přišel naprosto zcetný. Žádný ucelený děj, stále se vynořující postavy a neukončené děje. O nudě nad nudu nehovořím. Mylsím, že hlavní myšlenkou filmu bylo ukázat co nejvíc nahých ženských.(17.3.2009)
-
Vlk17
Erotika, pomalé tempo, zbytečné dialogy.(1.6.2012)
-
Šandík
Film o vztazích. Antonioni však, myslím, nikterak neřeší způsob, kterým se jeho postavy seznamují. Samy o sobě jsou příběhy někdy úsměvné a jindy banální. Celé to začíná dostávat smysl jako celek. Jako by se režisér rozhodl popsat možné typy milostného vztahu, přičemž je rafinovaně řadí za sebou, takže příběhy mají obrovskou dynamiku. Od nesmělého nedotýkání se, přes smělé milování, skrývanou nevěru, až po lásku takříkajíc netělesnou. Když film pochopíte takhle (a nesměle se domnívám, že právě tak má být pochopen), ožijí jednotlivé příběhy množstvím znepokojivých otázek. Slovem, krásný, složitý, mnohovrstevnatý film na téma láska.(23.9.2006)
-
whitas
Vypadá to, že snímek u mnoha lidí narazí tím, že způsob jakým se postavy seznamují neodpovídá běžné zkušenosti. Možná je ale důležitější zamyslet se nad tím, jak postavy a jejich jednání zapadají do celkového filmu a jeho poselství, než jejich psychologii porovnávat s realitou. Tvůrcům o to konec konců ani nešlo. Další (nepřekonatelnou) překážkou nejspíš bude netypicky kanonizované vyprávění, které diváka nutí k zamyšlení. To ovšem způsobuje neskutečnou bolest, a divák očekávající uzavřený celek hodný brzkého zapomění se bude této bolesti vyhýbat. Film lze doporučit patrně jen těm, kteří ví co od Wenderse a Antonioniho očekávat.(7.4.2009)
-
kobejn
Sophie sice vypadá dobře, ale jinak toho tento film už moc nenabízí...(16.3.2009)
-
Nuala
K tomu, abyste tenhle film zvládli až do konce a pochopili, musíte být v určité náladě. A já v ní asi nebyla, takže mi přišel místy zbytečně zdlouhavý a nudný. Tři hvězdičky, a to s přimhouřenýma očima (oběma).(23.2.2007)
-
willow666
Poetický, něžný film o jiném pohledu na realitu. Bohužel pro mě je asi až příliš neuchopitelný, přes skvělou hudbu i herce z něj mám pocit spíš jakési nedokončenosti než plnohodnotného zážitku. Ale nesvádím to na Antonioniho, myslím, že jsem jen dostatečně nepronikla do nálady filmu.(28.7.2007)
-
anniehall
3,5* Rozhodně si tenhle film nepouštějte s českým dabingem. Je tak špatný, že neuvěříte hlavním hrdinům ani slovo. V originále jsou sice dialogy poměrně filozofické, ale jsou uvěřitelné. Chvíli mi trvalo, než jsem přivyknul na pomalé tempo vyprávění, ale nakonec mi pomohla výtečná hudba Van Morissona a "Passengers" neboli U2 spolu s nádhernou kamerou, postavenou na dlouhých záběrech. Kombinace těchto dvou složek vytvářela až hypnoticky působivé obrazy, které celý film prostupovaly. Výtvarná nádhera! Co mi na filmu trochu neštimovalo, byla jistá nerealističnost jednotlivých epizod. Občas mi bylo opravdu zatěžko uvěřit, že takhle jednoduché je seznámit se s někým, a že jeden pohled očí z vás odvalí kámen mlčení a vy se otevřete úplně neznámému člověku. Oba režiséři odvedli výtečnou práci, jediný kdo tomuto tandemu nestačil, byl pan scénárista a to je škoda. Jinak by to byl opravdu nádherný, citlivý, výtvarný film.(27.3.2008)
-
Mulosz
Antonioniho jsem nikdy nemusel, Wenders naopak patri mezi me oblibence. Byl jsem zvedav, co vznikne ze spojeni techto dvou protipolu a musim tedy konstatovat, ze nic, co by zvedalo ze zidle. Nebyt zaverecne povidky a hudby v ni a v titulcich, bylo by hodnoceni jeste nizsi. Zde jsou duvody: 1) Film ve mne nedokazal vyvolat jakekoliv citeni s postavami, dialogy byly studene "ako psi nufak", jak napsal Radko (presne a vystizne). 2) Z prehnaneho mnozstvi filozofickych myslenek si divak v tom zmatku odnese stezi jednu. 3) Nechci byt cynicky, ale hudbu, ktera podkreslovala milostne sceny, jsem naposledy slysel v Denicich cervenych strevicku (vyjimku tvori jiz zminena ctvrta povidka a titulky -nevyrovnanost formalniho prvku filmu). 4) Az na ctvrtou povidku chybel pribehum bod zvratu ci nejake prekvapeni. Od jejich expozice se nic nezmenilo - dva lide se na zacatku povidky potkali a zamilovali do sebe, ac jejich laska nebyla naplnena, a milovali se az do konce, ac jejich laska stale neni naplnena... muz na zacatku povidky podvadi svou zenu a tak je tomu i na konci... V treti povidce uz sledujeme pokus, ktery vsak pusobi velmi neverohodne ("uz mi nevolej..."). Ctvrta povidka nam konecne neco prekvapiveho v zaveru prinese a sice, ze divak zjisti, ze divka patri k... (nebudu prozrazovat), avsak je uz hodne pozde na to, aby to spasilo cely film (nevyrovnanost scenare - nebo chcete-li syzetu - filmu). 5) Kamera jezdici ulickami mest je sice pekna, ale nijak napadita a brzy zacina nudit. Na zaver je treba prece jen smeknout pred Wendersem, ze se pro sveho tezce zdravotne postizeneho kolegu dokazal obetovat a de facto mu svou ucasti na filmu umoznit jeste neco natocit. A ze dokazal slovy docela presvedcive vylicit dusevni rozpolozeni rezisera-umelce. To je vsak jeden z mala dobrych okamziku ve filmu. Optimalni hodnoceni by bylo 1 a pul hvezdicky, jelikoz to vsak nejde, snad jen z ucty k velkemu jmenu filmove historie zaviram oci a davam dve.(8.5.2006)
-
Terva
Přepis Antonioniho povídkových črt a postřehů, které vyšly i u nás pod názvem Kulečník u Tibery. Scénář : Wim Wenders, Michelangelo Antonioni, Tonino Guerra a Soheil Ghodsy. Kamera : Robby Müller a Alfio Contini. Hudba : Lucip Dalla, Laurent Petitgand, Van Morrison a Bono(28.5.2011)
-
davidek
Takový zvláštní film s několika komorními příběhy souznění a nesouznění. Velmi zvláštní film. PS: Jean Reno s knírem- to jsem ještě neviděl :-)(26.2.2006)
