Funny Games USA

Hmm, takže jsem se ujistil, že jde o věrnou kopii originálu, co mě taky dvakrát nenadchl. Herecky opět příšerné - Corbet pořád někde postává a tváří se jako dement (dobře, záměr režiséra, ale mě to nebralo), Pitt hrát neumí, a tak jeho křečovité úsilí o vyjádření úlisného psychopata šumí do ztracena. Přímo odporně na mě působil Devon Gearhart, což byl jistě opět záměr režiséra. Za co tedy dvě hvězdičky? Za konec. Je sice stejný jako u původního snímku, ale jiný by snad ani být nemohl. Jestliže měl v sobě originál alespoň nějaké napětí, pak zde se táhne nekonečná artová nuda od začátku do konce. Pokud někdo uvidí variantu U.S. jako první, možná se nudou nesežere, ale za podívání to ani nestojí. Když film o násilí, tak z převelikého množství třeba Mechanický pomeranč. p.s. z celého filmu je nejhezčí úvodní scéna s autem vezoucím loď. (18.04.2015)

Originál jsem neviděl, nemůžu tudíž porovnávat, která verze je lepší, jestli je tahle zbytečná, jak mnoho uživatelů ve svých komentářích píše a kdesi cosi. Film se mi líbil a to tak, že hodně. Úvodní titulky: Rodinná idylka při cestě autem, náhle narušena na pozadí znějícím grindcorovým nářezem "Bonehead" od Naked City. Symbolicky tak naznačuje, že slunečný den se poněkud zamračí a nedopadne zrovna nejlépe. Dva borci ve slušivých bílých oblečcích (jakoby představovali čirou nevinnost) si poté přijdou jen vypůjčit pár vajec, vejce rozbijí, začnou být otravní a banální situace se z nevinné hry změní na zábavnou "nevinnou" hru. Motivace obou psychopatů nám po celou dobu zůstává skryta, takže divák vidí jen bezdůvodné týrání. Jak tu již někdo psal, oproti originálu je tento film obsazen hereckými hvězdami, pánská část osazenstva je především zvědava na Naomi Watts a její vnadné křivky. Kamera nám zaprvé při scéně odhalení tento pohled nenabídne a zadruhé její povadlé, pobledlé a potlučené tělo za to ani nestojí. Haneke si brutálně zahrává s divákem. Pomalu, někdy až neúměrně dlouho stupňuje násilí a napětí, nutí diváka zamýšlet se nad tím, co bude následovat, aby ho pak při scéně s ovladačem doslova znásilnil a dokončil nastolenou hru do "zdárného" konce. Inu, každý má v sobě malého nacistu. (25.08.2008)

Film jsem viděl, aniž bych viděl jeho původní o deset let starší předlohu. No přišlo mi to takové polovičaté ... Herecké podání dvojice útočníků je absolutně dokonalé, k těm nemám nejmenších výhrad. Na druhé straně rodina se chová naprosto nereálně a nerealisticky. Po zastřelení dítěte by nikdo neměl šanci ještě nějak smysluplně jednat a propadl by šoku nebo se zbláznil či podobně. Od chvíle, kdy začne vraždění, jde film prostě drsně dolů a začíná svým protahováním nudit. Ohledně násilných scén, které nejsou většinou úplně vidět, bych si myslel že tvůrce reagoval spíše na možné cenzory. Osobně bych chtěl vidět Naomi Watts "frontal nudity" a nestydím se za to. Herecký výkon Tima Rotha byl podle mého úplně příšerný. Zajímavě podaný moderní exploťák, který mne bohužel nijak výrazně neoslovil (a to jsem do explotation žánru velký nadšenec!). Rodině jsem utrpení nevěřil, to byla asi hlavní chyba. V těchto filmech hraje strašně důležitou roli to, jak zahraje svoji roli utrpení oběť. Pokud jí to nevěřím, tak s ní mohou filmoví útočníci dělat co se jim zachce, ale mne to nechává prostě chladným a film mne nudí. Navíc u tohoto filmu 111 minut bylo moc. (31.12.2008)

Miluju, když se ve filmu vyskytují dva vyšinutí mladíčci s bledými tvářemi, mastnými vlasy, přiblblými úsměvy, rudými plnými i tenčími rty, bílými rukavicemi, triky i kraťasy, teniskami světlé i tmavé barvy a bezelstnýma modrýma očima, a blábolí nesmysly, zatímco oči divákovy způli nevěří, co to vlastně vidí, a z druhé půlky vědí, že to tak je, a srdce jim proto buší. Originál jsem (doufám, že jenom zatím) neviděla, ale zároveň jsem už dlouho neviděla něco tak originálního. Jeden z mála filmů, u kterého si pamatuju, že bych se dívala až do úplného konce titulků a ještě bych zírat vydržela, ač k nim nehrála žádná hudba. ♥♥♥ "Teď jste tomu dala, Paul nám specificky řekl, abychom dali pozor na koberec." (21.06.2008)

Nevídaná konzistencia strachu ale predovšetkým ligotavý punc dokonalosti. Nečudo toľkej averzie, kameramanova ruka je statická, vychutnáva si každú maličkosť a nesústredí sa na rýchlosť ale na prekvapivosť (schody, pes) či plynulosť (pozvolná kam. jazda). Osoby na hracej ploche (a že hrali ukážkovo) sa nepredierajú do stavov prevažne žiadaných a kde kto na tom môže stroskotať. A keď už ma prísť onen vytúžený vrchol zvratu, znenazdajky vystrelí ojeb par excellence zvaný "kurva, kde je ten ovládač?", ktorý za A: je proti srsti, za B: šmakuje, za C: je špinavým podpásovým úderom, za D: je obdivuhodnou experimentálnou vývrtkou. Nápoveda nepripadá do úvahy, pretože verdikt je z cela jasný..."Funny Games U.S.A." sú vším tým, čím nie je on (mudrlant znalí všetkých "už dávno objavených" fígľov) i ona (zľaknutá to nešťastníčka/"odborníčka" na nepotrebné filmy). Kritizujú nás všetkých. Mimochodom, "golfisti" by zaslúžili najskôr polámať všetky články prstov a potom pochovať zaživa, ale tá pohŕdavosť, netaktnosť a zákernosť akou mačka loví myš je vďaka zručnosti rakúskeho veterána nenormálne vzácna. "Potiaž nie je v tom jak sa vrátiť z paralelného sveta do skutočného, ale to jak medzi týmito dvoma svetmi komunikovať." (11.02.2010)