Světlo z ohně

Nádherný příběh, nečekal jsem, že mě tolik zasáhne. Film plný něhy a citů. Škoda, že Nicholson nedokázal přidat ještě něco navíc. Je škoda, že film byl tak krátký, mohl ho přeci jenom více dokreslit, do větší hloubky popsat charakter a city postav. Člověk má pocit, že si režisér hrál pouze s umučenou tváří Sophie Marceau. Přesto jsem na konci získal pocit lehkosti, smutku i radosti. Nicholson je jedním z nejlepších scénáristů Hollywoodu, přesto mě udivuje, že volnou ruku nevyužil v plné míře. (23.11.2009)

Pěkná pohádka. A já mám pěkné pohádky rád. I v dospělém věku. Navíc v tomhle příběhu není žádné zlo. Tedy, pár situací by se našlo, třeba eutanázie otevřeným oknem nebo hrubián otec. Pokud někomu chybí rodičovská láska a něha, uroní i slzu. Nemusí to být nutně jen ženská. A navíc - pročež jsem tenhle film vyhledal - krásná Sophie. (24.04.2020)

Jasně, je to romantika až za hrob, ale zrovna u tohohle snímku mi to vůbec nevadilo ( narozdíl od jiných ,,děl") - krásná hudba, ještě krásnější Sophie Marceau a tíživá atmosféra tomu dodávají zvláštní kouzlo. První půlka bezchybná, konec poněkud uspěchaný. Dost mě překvapila Louisina reakce na závěr, čekala bych, že to dá své matce pěkně sežrat. (09.12.2012)

První film Williama Nicholsona, který se do té doby věnoval převážně scénářům. Je to další film z 19. století, který vypovídá o postavení žen ve společnosti (nedávno shlédnuté třeba Jana Eyrová, Věk nevinnosti, Malé ženy, Rozum a cit aj.) Chudá žena se musí vzdát své dcery, aby ji vzápětí objevila a stala se její vychovatelkou. Sophie Marceau krásná a nesmírně sympatická, navíc skvělá herečka, a její Elisabeth Laurierová která, jak už to tak v podobných dílech bývá, je pokroková a snaží se připravit svou dceru na nepříliš krásnou budoucnost, která ji čeká. V lecčems mi to připomíná Divotvůrkyni. (21.08.2023)

Melancholická atmosféra, která se táhne celým filmem jako mlžný opar za rozbřesku, stahuje náladu diváka k trudomyslným výhledům, je chladná a odtažitá. Nebesa jsou neustále ztěžklá, krajina zimničně ponurá a teplo uvnitř honosné usedlosti je snad jen v záři krbových ohňů. To nahrává umělé historce, dávající celkový rámec a název filmu, tedy že v záři ohně, když pohasnou lampy, zastavuje se čas a každý může dělat co se mu líbí, protože jak se lampy opět rozzáří, vše je zapomenuto, jako by se nestalo... Atmosféra se mi hodně líbila, krása Sophie Marceauové je trvalá, stejně jako herecký talent, Stephen Dillane představuje pro příběh přesně to co si žádá, ale snaha režiséra a scénáristy v jedné osobě o prokreslené pojetí v nejlepší dickensovské tradici naráží v potřebě zjednodušení do formy dívčího románu. II Scénář: William Nicholson. Hudba: Christopher Gunning. 60% (24.11.2009)